Východoevropští členové NATO si pořizují drony k ochraně svých hranic

Z důvodu rostoucích vojenských aktivit Ruské federace v regionech Baltského a Černého moře plánuje několik členských států Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě pořízení bezpilotních letounů za účelem lepší kontroly svého území a hranice s Ruskem. Jedná se zejména o Rumunsko a Polsko, ale také o Českou republiku.

Rumunské ministerstvo národní obrany chce, podle místního bezpečnostního analytika, posílit schopnosti armády efektivně monitorovat své území. „Rumunsko chce v Černém moři zlepšit své monitorovací kapacity s ohledem na intenzivní militarizaci regionu ze strany Ruska,“ uvedl vedoucí bukurešťského think tanku George Scutaru.

„Na konci dubna rumunský parlament přijal žádost ministerstva národní obrany k zahájení pořizovacích procedur pěti nových vojenských programů, včetně pořízení sedmi bezpilotních systémů UAV,“ dodal Scutaru.

Polsko také vyvíjí programy na pořízení nových bezpilotních letounů UAV. Do této chvíle polské ministerstvo obrany objednalo několik mini-dronů a dronů krátkého doletu, další plány na pořízení bojových bezpilotních letounů jsou v plném proudu. Prezident České republiky Miloš Zeman v listopadu roku 2019 vyvolal v české bezpečnostní komunitě diskuzi, když požádal vládu, aby pořídila izraelské bezpilotní letouny.

Zdroj: Defense News (USA)

---

Německý region Eifel se obává ekonomických dopadů stažení vojáků USA

Lidé žijící poblíž letecké základny Severoatlantické aliance Spangdahlem v regionu Eifel v západní části Německa jsou znepokojeni ekonomickou budoucností regionu po stažení amerických vojáků. Podle starosty německého města Speicher, kde se základna Spangdahlem nachází, Manfreda Rodense by stažení amerických vojáků vytvořilo vážný problém pro místní podniky a poskytovatele ubytování. Na základně pracuje kolem 800 Němců a přibližně 2 400 ubytovacích smluv je spojeno se základnou NATO. „Pokud se stáhnou, ztratíme naši kupní sílu,“ říká Rodens.

Regionální správce Joachim Streit říká, že náklady na stažení, které se odhadují na dvě miliardy dolarů, nepocítí jen Spojené státy, ale také právě region Eifel. Američtí občané v okolí základny utratí na nájmech, v restauracích a dalších službách okolo 100 milionů eur. „Stavební firmy a další podniky v regionu žijí díky Američanům,“ dodává Streit.

Kam dál?
Průzkum: Téměř polovina Němců podporuje stažení jednotek USA (5.8. 2020)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Indo-Pacifik: USA navýší v regionu svou palebnou sílu

Spojené státy zvažují své vojenské nasazení v Indo-Pacifiku proto, aby zjistily, zda mají dostatečně velkou palebnou sílu a dostatek vojáků proti jakékoli hrozbě ze strany Číny.

Náčelník štábu americké armády James McConville dává nejvyšší prioritu „palbě na dlouhou vzdálenost“ a zkoumá možnosti, jak by tyto zbraně mohly USA v Indo-Pacifiku rozmístit. „Změny nám umožní převýšit potenciální vyzyvatele, jako je Čína nebo Rusko,“ uvedl McConville a dodal, že tento krok bude zahrnovat i „zřízení společných pracovních skupin pro všechny domény (souš, moře, vzduch atd.)“.

Kam dál?
Pompeo volá po asertivnějším přístupu k Číně (24.7. 2020)

Zdroj: Business Insider (USA)

---

Afghánistán: Vláda propustí 400 tálibánských vězňů

Afghánská vláda souhlasila s kontroverzní podmínkou Tálibánu, který si podmiňuje svoje zapojení do mírových jednání na ukončení přes devatenáct let dlouhého konfliktu propuštěním 400 vězňů patřících do tzv. „tvrdého jádra“ Tálibánu.

„Abychom odstranili tuto překážku a umožnili zahájení mírového procesu k ukončení krveprolití, Loja džirga (afghánské velké shromáždění) souhlasí s propuštěním 400 Tálibánců,“ uvádí shromáždění ve své rezoluci.

„Dnes podepíšu rozkaz o propuštění těchto 400 vězňů,“ dodal afghánský prezident Ašraf Ghaní. Propuštěním afghánská vláda splní svůj slib o propuštění 5 000 příslušníků Tálibánu.

Kam dál?
NATO: Z afghánské mírové smlouvy by těžil celý region (24.7. 2020)

Zdroj: France24 (Francie)

---

Čína: čínská armáda přebírá vedení ve snaze o vyvinutí vakcíny na covid-19

Zatímco ostatní vlády po celém světě plánují dodat první dávky vakcíny na onemocnění covid-19 zdravotníkům v první linii, Čína se soustředí na jinou skupinu obyvatelstva: armádu. Čínský výrobce vakcín CanSino Biologics již poskytuje vakcínu vojákům Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA), i přesto, že vakcína zatím není bezpečně otestována ke komerčnímu prodeji.

Rozhodnutí oddělilo Čínu od ostatních aktérů ve zběsilém závodu o vakcínu a zvýraznilo ústřední roli PLA ve snaze porazit nemoc covid-19. Snahy o propojení vojenských a civilních technologií se v Číně za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga zviditelnily, když oznámil začátek kampaně o „vojensko-civilním splynutí“. Pandemie nemoci covid-19 tak slouží jako akcelerátor těchto snah.

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)