Řekové zvažují nákup amerických tanků

Do Spojených států odcestovalo devět členů generálního štábu řecké armády, aby si zde prohlédli americké tanky M1A1. Řecko by za účelem modernizace armády mohlo koupit až 400 tanků. Případná cena obchodu není známa, ale jen doprava do Řecka by stála pět milionů eur.

Podle zdrojů chtělo Řecko koupit americké tanky již v loňském roce, ale Washington jejich žádost zamítl. Nyní se však zdá, že Američané svůj názor na zakázku změnili. Komentátoři se však pozastavují nad tím, že by silně zadlužené Řecko mělo provádět takovýto nákup nyní.

Kam dál?
Velení řecké armády propuštěno

Zdroj: Kathimerini (Řecko)

---

Ruské vojenské lodě míří do Atlantiku a Středomoří

Námořní úkolové uskupení z ruské Severní flotily opustilo základnu v Severomorsku a vydalo se na výcvikovou misi do Atlantického oceánu a Středozemního moře. Kromě velící lodi a zároveň jediné ruské letadlové lodi Admirála Kuzněcova je součástí uskupení i torpédoborec třídy Udaloj II Admirál Čabaněnko, záchranný tažný člun Nikolaj Čiker a tři tankery.

„Cílem mise je posílit ruskou námořní přítomnost v důležitých námořních zónách po celém světě,“ informoval mluvčí severní flotily Vadim Serga. Mise je součástí výcvikového plánu ruského námořnictva a její součástí bude nejspíše i výcvik námořních pilotů. Ruský náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov upozornil, že mise byla ohlášena dlouho dopředu a nesouvisí se současnou krizí v Sýrii.

Kam dál?
Rusko: Naše lodě u Sýrie blokují útok NATO

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Mezinárodní společenství podpoří Afghánistán i po roce 2014

Mezinárodní společenství se zavázalo k podpoře Afghánistánu alespoň do roku 2024. Zástupci 85 států světa na konferenci v německém Bonnu slíbili, že zemi po odchodu vojáků NATO neopustí. Afghánistán tak od roku 2014, kdy ze země odejdou poslední vojáci, čeká „dekáda transformace“.

Afghánci se dříve obávali, že z očí světa zmizí poté, co bude dokončen proces stahování aliančních sil. Nyní získali potřebné ujištění, že nebudou ponecháni svému osudu. „Je to zlatý den v historii Afghánistánu,“ komentoval rozhodnutí mezinárodního společenství afghánský prezident Hamíd Karzáí. Ten mezinárodní společenství požádal o peníze, oplátkou nabídl stabilitu a bezpečnost v regionu, který byl a který se znovu může stát kolébkou terorismu.

Finanční pomoc Afghánistánu nebude v čase ekonomické krize neomezená, o její konkrétní výši se má rozhodnout příští rok na konferenci v Tokiu. Delegáti se v Bonnu příliš nezabývali samotným stahováním aliančních sil. Předmětem diskuse však byla politická situace v Afghánistánu a proces usmíření s Talibanem či absence Pákistánu na konferenci.

Kam dál?
Afghánistán: Pomoc budeme potřebovat ještě řadu let
Budoucnost Afghánistánu bude tématem konference v Německu

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Afghánistán: 34 mrtvých během šíitského svátku

V Afghánistánu zemřelo v důsledku dvou výbuchů 34 lidí. Útoky se odehrály na šíitský svátek Ašura. První z nich u šíitské svatyně v Kábulu, kde má sebevražedný atentátník na svědomí nejméně 30 obětí. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních sil uvedl, že útočník na místo dorazil zřejmě z provincie Lógar.

Druhý útok, během něhož zemřeli čtyři lidé, se odehrál v severoafghánském městě Mazar-i-Šarif. „Jednalo se o výbuch, nikoliv sebevražedný útok. Výbušnina byla schována v kole,“ přiblížil detaily útoku policejní mluvčí Mohammad Ahmadzai. Není zatím jasné, zda i v tomto případě byli terčem útoku šíité, kteří za Talibanu svátek Ašura nemohli veřejně slavit. K odpovědnosti za útoky se prozatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemsko)

---

Ministři zahraničí NATO jednají v Německu

Ministři zahraničí členských států NATO se sešli v Německu, kde dnes a zítra jednají o postupu v Afghánistánu, plánech na protiraketovou obranu i krizi v Kosovu. Alianční schůzka je přípravou na summit v Chicagu, který se odehraje příští rok v květnu.

Ministři by se měli sejít i se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se kterým by se měli bavit především o neshodách v otázkách ohledně protiraketového štítu v Evropě.

Zdroj: The Washington Post (USA)