Summit NATO 2023Afghánská policie trpí vysokým stupněm negramotnosti, dezerce a korupce, stojí ve zprávě parlamentní komise Velké Británie. Starat se o ni má policejní mise Evropské unie (EUPOL), která v zemi působí od roku 2007. Podle komise však mise EU v Afghánistánu "selhává". Členové komise uvádí, že EUPOL nikdy neměla dostatečný počet výcvikových expertů.
"Mise nám způsobuje velké obavy," prohlásil předseda parlamentní komise Lord Teverson. "EUPOL není schopna vytvořit civilní policii. Afghánci přitom schopnou policii potřebují," ozřejmil příčiny "selhání". Podle vypracované zprávy unijní mise dokonce ohrožuje termín pro stažení vojáků ISAF z Afghánistánu – rok 2014.
Zdroj: BBC (Velká Británie)
USA prý kladou překážky mezi NATO a CSTO
Ruský vyslanec při NATO Dmitrij Rogozin viní Spojené státy, že se snaží klást překážky mezi Rusko a jeho sousedy i mezi NATO a Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). USA se podle Rogozina snaží s asijskými státy, které jsou členy Ruskem vedené CSTO, navázat kontakt a přetrhat jejich vazby s Ruskem.
V roce 2009 přitom Rusové doufali, že mezi CSTO a Severoatlantickou aliancí bude uzavřena dohoda o spolupráci. Tyto úvahy byly posilovány především počátečními slibnými prohlášeními generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena. Stanovisko generálního tajemníka se však náhle změnilo.
Podle uniklých zpráv zveřejněných serverem WikiLeaks za to můžou Spojené státy. Ty si spolupráci mezi NATO a CSTO nepřály. Důvodem má být, že CSTO bylo vytvořeno za účelem zvrátit potenciální americký či alianční vliv v bývalém sovětském prostoru.
Čtěte také:
CSTO chystá společné protiteroristické cvičení
Zdroj: The Moscow News(Rusko)
‘USA nepoužijí základny v Turecku proti jiným státům‘
Turecká vláda nedovolí Spojeným státům, aby používaly základny NATO umístěné v Turecku pro útok proti jiným státům, uvedl turecký prezident Abdullah Gul. Prezident připomněl, že všechny základny v Turecku jsou pod kontrolou tureckých velitelů a že "se nemůže stát nic bez našeho vědomí".
Gul tento víkend dorazil do Íránu spolu se 135člennou delegací na pozvání svého íránského protějška Mahmúda Ahmadínežáda. Zde mimo jiné dále sdělil, že Turecko podporuje právo Íránu na jadernou energii a že se bude snažit hrát konstruktivní roli v íránském jaderném programu i v budoucnu.
USA a jejich spojenci přitom Írán několikrát nařkli z rozvíjení jaderného programu k vojenským účelům. Teherán to však odmítá s tím, že jako signatář smlouvy o nešíření jaderných zbrání má právo na mírový jaderný program. "Chceme tento konflikt vyřešit mírovou cestou. Pomocí diplomacie a jednání," představuje své plány Gul.
Čtěte také:
Turecko: Izrael nebude mít přístup k protiraketovému štítu
Turecko a Francie se v Lisabonu přely o Írán
Turecko odmítá ostrakizaci Íránu
Zdroj: Press TV (Írán)
Pentagon zveřejnil rozpočet pro rok 2012
Stažení amerických vojáků z Iráku v roce 2012 umožní snížit rozpočet amerického ministerstva obrany, ale válka v Afghánistánu stejně bude stát USA až 300 milionů dolarů denně. Podle plánu Pentagonu by války v Iráku a Afghánistánu měly ve fiskálním roce 2012 stát o 41,5 miliard dolarů méně než v letošním roce, tedy 118 miliard.
Pro Irák je vyčleněno 10,6 miliard dolarů, kdežto mise v Afghánistánu si vyžádá 107,3 miliard, což je stále mírný pokles. Celkově by 79 miliard dolarů mělo být věnováno na provádění vojenských operací a 10 miliard na potírání hrozby podomácku vyrobených bomb. Ty představují jedno z hlavních nebezpečí pro americké vojáky v Afghánistánu.
Dalších 12 miliard by mělo být použito na opravu nebo náhradu poškozeného vybavení a 13 miliard na výcvik afghánských bezpečnostních sil. Ty mají od zahraničních vojáků postupně převzít odpovědnost za bezpečnost v zemi.
Čtěte také:
Rozpočet Pentagonu bobtná s přibývajícími hrozbami
Zdroj: Siasat (Indie)
Největší afghánská banka má problémy
Mezinárodní měnový fond doporučil, aby afghánská největší, ale také nejproblémovější banka byla umístěna dána do konkurzu a poté odprodána. Důvodem má být vyléčení z nezodpovědných půjček, které v loňském roce přivedly Kabul Bank až na pokraj kolapsu. IMF po návštěvě Kábulu dále doporučil, aby vláda ihned přijala několik opatření týkajících se Kabul Bank, kromě konkurzu i vyšetřování podvodů a korupce.
Vkladatelé vzali banku útokem na podzim loňského roku, kdy z ní vybrali stovky miliónů dolarů poté, co afghánská centrální banka převzala nad Kabul Bank kontrolu. Kabul Bank půjčila více než 900 milionů dolarů především politicky spřízněným akcionářům, kteří však své úvěry nesplácí. Mezi nimi figuruje i bratr prezidenta Hamída Karzáího.
Západní představitelé tak poukazují na to, že vláda nemá politickou vůli situaci okolo banky vyšetřovat. Samotní dlužníci Kabul Bank přiznávají, že si půjčili obrovské peníze, a plánují je splatit, podle USA se to však nestane.
Zdroj: The Washington Post (USA)
tisknout 
