Summit NATO 2023Američtí instruktoři pomáhají spojenecké misi v afghánské provincii Kandahár tím, že zlepšují pověst místní policie. "Chceme jim na tvář nasadit příjemný úsměv a chceme, aby přestali působit tvrdě jako nějaká zločinecká organizace," tvrdí americký důstojník Gary Woodruff. Náplní práce amerických instruktorů tak je dohlídnout na to, aby policisté správně přistupovali k lidem a byli ochotní.
Cílem mise je pomoci afghánským silám obnovit vládní autoritu v Kandaháru, kde stále drží své pozice hnutí Taliban. Podle Woodruffa měla afghánská policie v Kandaháru dříve velice špatnou pověst zkorumpované organizace, každá ztráta reputace přitom nahrává vzbouřencům.
Mimo snahy o vylepšení pověsti policie se instruktoři soustředí i na samotný výcvik špatně placených a špatně vycvičených policistů. Právě malé platy stojí za častým braním úplatků, proto byly od loňského roku výrazně zvýšeny.
Čtěte také:
Negramotnost a korupce tíží afghánskou policii
‘Výcvik elitní afghánské policie je klíčem k úspěchu‘
Zdroj: AFP (Francie)
Afghánistán: Čtyři Američané zahynuli po sestřelu vrtulníku
Čtyři američtí vojáci byli zabiti v jižním Afghánistánu při sestřelu jejich vrtulníku. K útoku na helikoptéru se přihlásil Taliban, jehož mluvčí uvedl, že alianční vrtulník byl v provincii Hílmand zasažen dvěma raketami. Severoatlantická aliance potvrdila, že byl její vrtulník sestřelen nepřátelskou palbou, avšak neuvedla žádné bližší detaily.
Další americký voják byl v Afghánistánu zabit po výbuchu silniční miny. V posledních čtyřech dnech tak došlo v Afghánistánu k úmrtí již minimálně 17 Američanů.
Čtěte také:
Červen je pro vojáky v Afghánistánu smrtonosný
V Afghánistánu padl tisící Američan
NATO znepokojeno počtem svých obětí v Afghánistánu
Zdroj: The Seattle Times (USA)
Uběhlo 11 let od konce bombardování Jugoslávie
Dnes uběhlo jedenáct let od chvíle, kdy Severoatlantická aliance zastavila svoji leteckou bombardovací kampaň proti Jugoslávii. Ukončení útoků přišlo poté, co byla schválena rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244, na jejímž vyjednání měla zásadní úlohu zprostředkovatelská mise bývalého finského prezidenta Martti Ahtisaariho a bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina.
Letecké kampaň proti Srbsku začala 24. března 1999 a trvala 78 dní. Podle několika odhadů při ní zahynulo 1200 až 1500 lidí.
Čtěte také:
Srbsko si připomene 11. výročí náletů NATO
Zdroj: B92 (Srbsko)
Francie uzavře vojenskou základnu v Senegalu
Francie oznámila, že uzavře vojenskou základnu ve své bývalé kolonii Senegalu. Francie by tímto krokem měla stáhnout 300 z celkových 1200 svých vojáků v Senegalu. Zbývající francouzští vojáci by měli být součástí Vojenského centra spolupráce pro region západní Afriky. Jeho cílem je pomoci Africe spustit vlastní systém kolektivní obrany.
Francie a Senegal spolu o uzavření základny jednaly několik měsíců, neboť vláda v Dakaru usilovala o její uzavření ke příležitosti 50. výročí získání nezávislosti. I přes drobné potíže se to podařilo a podle mluvčího senegalského prezidenta "Francie zůstává pro Senegal strategickým partnerem".
Francie si nadále podrží své dvě zbývající základny v Africe, a to v Gabonu a Džibutsku.
Zdroj: France 24 (Francie)
Ahmedínežád odmítl nové sankce OSN
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád odmítl nové sankce schválené Radou bezpečnosti OSN, neboť si prý "zasluhují skončit v koši". Nové vojenské a finanční sankce byly schváleny z důvodu pokračujícího íránského jaderného programu. Pro rozhodnutí, které je výsledkem měsíců intenzivních jednání, hlasovaly všechny země Rady bezpečnosti kromě Brazílie a Turecka, které hlasovaly proti, a Libanonu, který se zdržel hlasování.
Írán trvá na tom, že účel jeho programu obohacování uranu je mírový a pouze civilní. Podle íránského představitele nové sankce na íránském jaderném programu nic nezmění. Íránský ministr zahraničí Manouchehr Mottaki však ubezpečil, že se Teherán "bude jistě rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN zabývat". Zároveň však mluvil o krocích Rady bezpečnosti jako o "nepřijatelných".
Nové kolo sankcí přineslo zpřísnění mimo jiné v oblasti dodávání těžkých zbraní do Íránu, kdy již není možné dovážet například tanky či bojové vrtulníky. V námořní oblasti sankce umožní častější a snazší kontrolu íránských lodí.
Čtěte také:
Írán: USA nám vyhrožují jadernými zbraněmi
Gates: Írán ještě jadernou bombu nemá
Jaderný Írán by NATO považovalo za hrozbu
Zdroj: France 24 (Francie)
tisknout 
