Západoevropská unie byla rozpuštěna
Západoevropská unie (ZEU), založená v roce 1954 na obranu před hrozbou Sovětského svazu, byla rozpuštěna, oznámilo současné španělské předsednictví unie. Stalo se tak den poté, co Velká Británie ohlásila svůj záměr z obranného spolku vystoupit.
ZEU byla jedním z prvních pokusů o praktickou spolupráci mezi evropskými státy. Deset zakládajících členů (Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie) si vzájemně přislíbilo vojenskou pomoc v případě útoku. Vznik Severoatlantické aliance však tuto organizaci odsunul na okraj.
ZEU podnikla několik misí (například v Perském zálivu a na Balkáně) a spekulovalo se o jejím začlenění do Evropské unie. Španělské předsednictví v prohlášení uvedlo, že slib vojenské asistence je také obsažen v již platné Lisabonské smlouvě, a proto "ZEU splnila své historické poslání".
Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemí)
Francie pochybuje o užitečnosti protiraketové obrany NATO
Francouzský ministr obrany Hervé Morin vyjádřil pochybnosti o aliančním plánu na vybudování nákladného systému protiraketové obrany, jež má sloužit proti státům jako Írán. Podle Morina si to vzhledem k omezeným obranným rozpočtům Aliance nemůže dovolit.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který je hlasitým zastáncem protiraketového štítu, na své schůzce s Morinem prodebatoval širokou škálu témat - od války v Afghánistánu po budoucnost Aliance.
Zatímco Rasmussen vyjádřil naději, že členové NATO o protiraketové obraně rozhodnou na listopadovém summitu, Morin namítl, že evropské armády občas postrádají i základní vybavení jako třeba helikoptéry. "Mám hlubší obavu, že protiraketová obrana by byla rozvíjena na úkor evropských vojenských kapacit, které jsou již tak často oslabené," uvedl ministr.
Čtěte také:
Rasmussen chce zapojit Rusko do protiraketového systému
Gates: "Pacifikace" Evropy ohrožuje bezpečnost
Zdroj: AlertNet / Reuters (Velká Británie)
Američané pomáhají svým spojencům v Afghánistánu
Americké ministerstvo obrany vydává miliony dolarů na zbrojní a výcvikové programy svých menších spojenců ve válce v Afghánistánu. Spojené státy se tak nepřímo snaží přimět některé země k tomu, aby své angažmá v boji s povstalci z Talibanu v chudé jihoasijské zemi nevzdávaly, a to navzdory rostoucí neoblíbenosti afghánského konfliktu.
Peníze pochází z programu v hodnotě 350 milionů dolarů, s jehož pomocí se Pentagon snaží podpořit protiteroristické aktivity amerických spojenců. Finanční prostředky sice nemohou být přímo použity na to, aby státy motivovaly k vyslání vojáků do Afghánistánu, nebo aby tam již rozmístěné jednotky zůstaly. Iniciativa však vysílá jasný signál o tom, že boj s terorismem může být odměněn.
V prvotní fázi se program v rozsahu 50 milionů dolarů zaměří na šest menších zemí – Gruzii, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Estonsko. Tyto země mají v Afghánistánu dohromady méně než 1300 vojáků a většina peněz bude použita na nákup vybavení pro tyto jednotky. Příslušníci ozbrojených sil také dostanou důležité instrukce ohledně odhalování bomb nastražených u silnic a jiné formy výcviku. Dalších více než 200 milionů dolarů pak poputuje do Jemenu, který je považován za rozmáhající se líheň teroristů napojených na al-Kájdu.
Zdroj: AP (USA)
Dánové zatím termín odchodu z Afghánistánu nemají
Dánská opozice přistoupila na skutečnost, že zatím nebyl stanoven časový harmonogram odchodu dánských vojáků z Afghánistánu. Příští rok však bude bojovat o stanovení konkrétních termínů. Datum odchodu dánských jednotek z válkou postižené země tak bude pevně určeno nejdříve za rok.
Opoziční sociální demokraté a liberální socialisté přijali nejnovější návrh dánského kabinetu, který vytyčuje strategii pro kontingent 750 mužů a žen rozmístěných povětšinou v jihoafghánské provincii Hílmand. Obě strany si vymohly slib, že dánští vojáci nebudou v Hílmandu bojovat sami a že se k nim brzy připojí afghánské vládní jednotky. To bylo stvrzeno na návštěvě dánské ministryně zahraničí v Kábulu, během níž afghánský prezident Karzáí slíbil, že Danům do Hílmandu na pomoc vyšle 400-500 vojáků.
Čtěte také:
Dánsko posiluje svou přítomnost v Afghánistánu
Zdroj: The Copenhagen Post (Dánsko)
‘Ruské školy by měly znovu zavést vojenskou přípravu’
Na všech ruských školách by měl být znovu zaveden přípravný kurz vojenského výcviku, aby se tak v mládeži posílilo vlastenecké cítění, prohlásil ruský vrchní vojenský prokurátor Sergej Fridinskij. "Domnívám se, že takový výcvik disciplíny je určitě zapotřebí," uvedl v rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta Fridinskij.
Slova vrchního prokurátora přicházejí jen krátce po smrtonosných bombových útocích v moskevském metru, na něž mnoho ruských osobností veřejného života reagovalo výzvou k stmelení národa. Patriotická výchova podle Fridinského mladé lidi naučí zdravému životnímu stylu a pomůže jim překonat problémy, které na ně v dalším životě čekají, "včetně základní vojenské služby".
Ruská armáda hlásí ročně desítky mrtvých branců, kteří umírají v důsledku vysoké kriminality a incidentů, jež nijak nesouvisí s výcvikem. Jen v minulém roce takto o život ve službě přišlo 270 Rusů, z toho polovina spáchala sebevraždu.
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)