Náčelník štábu Bílého domu Rahm Emanuel vysvětlil, že by bylo "lehkomyslné" rozhodnout o vyslání dalších posil do Afghánistánu bez důkladné analýzy nové afghánské vlády. Washington zvažuje požadavek na vyslání dalších 40 000 Američanů do Afghánistánu.

Výsledky vyšetřování podezření z podvodů při prezidentských volbách se očekávají v nejbližších dnech. Pravděpodobně se ukáže, že současný prezident Hamíd Karzáí nezískal potřebných 50 % hlasů nutných k vítězství v prvním kole.

Také Kanaďané se rozhodli vyčkat do úplného vyřešení afghánských voleb předtím, než se rozhodnou vyslat do Afghánistánu další vojáky nebo rozvojovou pomoc. Podle kanadského ministra obrany Petera MacKaye nyní spojenci v Afghánistánu působí ve vakuu – bez partnera v podobě afghánské civilní vlády.

Čtěte také:
Karzáí by americké posily přivítal
Austrálie: Další vojáky do Afghánistánu nepošleme

Zdroj: BBC (Velká Británie), The Globe and Mail (Kanada)  

---

Spojenci čekají na Obamovo rozhodnutí ohledně Afghánistánu
Před schůzkou ministrů obrany Severoatlantické aliance, která se uskuteční 21. a 22. října v Bratislavě, prohlásil mluvčí NATO James Appathurai, že představitelé Aliance se těší na vyvážený příspěvek spojenců z obou stran Atlantiku pro misi v Afghánistánu.

Britský premiér Gordon Brown již oznámil, že jeho země je připravena vyslat do Afghánistánu dalších 500 vojáků, pokud i ostatní alianční spojenci navýší počty svých vojáků v této asijské zemi. Mezitím však francouzský prezident Nicolas Sarkozy odmítl, že by alianční jednotky v Afghánistánu posílili další Francouzi. Sarkozy místo toho vyzval ke zvětšení afghánské armády.

Také někteří další alianční spojenci jsou ochotni poslat do Afghánistánu další jednotky, většina zemí ale čeká na rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, zda Američané posílí mezinárodní kontingent spojenců v Afghánistánu.

Čtěte také:
Sarkozy: Ne pro francouzské posily do Afghánistánu

Zdroj: Examiner.com (USA)

---

CSTO se bojí vypuknutí války v Afghánistánu
Organizace kolektivní smlouvy (CSTO), která je vnímána jako protipól Severoatlantické aliance, a jejímiž členy jsou Rusko a šest dalších postsovětských států, navrhla zvýšení vlastních vojenských schopností kvůli obavám z vývoje situace v Afghánistánu.

Generální tajemník CSTO Nikolaj Borďuža vysvětlil, že jeho organizace by byla schopna se vypořádat s lokálním ozbrojeným konfliktem, ale pro případ vypuknutí větší války by potřebovala vytvořit velké jednotky, které by umístila ve střední Asii.

Borďuža posléze odkázal přímo na "vážnou a nebezpečnou situaci v Afghánistánu", který sousedí s členskými zeměmi CSTO.

Čtěte také:
Brzezinski: NATO musí víc spolupracovat s CSTO

Zdroj: Press TV (Írán)

---

Talibanci berou Afgháncům rozvojovou pomoc
Talibanští povstalci sebrali místním Afgháncům rozvojovou pomoc, kterou jim poskytly alianční jednotky v distriktu Barak-e-Barak v provincii Logar.

Alianční síly poskytly materiální pomoc mešitám, kterým ji posléze Talibanci vzali násilím. Místní vesničan upřesnil, že spojenci darovali mešitě v jeho vesnici například dva generátory na elektřinu, dva koberce a 30 000 afghání. Všechny tyto věci jim posléze v noci sebrali Talibanci, kteří je chtějí dále prodávat.

Zdroj: Xinhua (Čína)

---

Rasmussen: Členství v NATO nepodmiňuje vstup do EU
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že Srbsko nemusí být členem Severoatlantické aliance, aby mohlo vstoupit do Evropské unie, a dodal, že integrace západního Balkánu do NATO a EU prostřednictvím partnerství nebo členství je nejlepší garancí dlouhodobé stability tohoto regionu.

"Je několik zemí, které jsou členy Evropské unie, ale nejsou v NATO, a několik zemí, které jsou v Alianci, ale nejsou v EU. Srbsko se samo musí rozhodnout, do jaké organizace chce vstoupit," vysvětlil Rasmussen.

Zdroj: B 92 (Srbsko)