Summit NATO 2023Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov Spojeným státům doporučil, aby nevyjednávaly s nečlenskými státy NATO o raketovém štítu. Rjabkovo prohlášení reaguje na neklid okolo možnosti, že by západní sousedé Ruska, Ukrajina a Gruzie, hostily americké protiraketové základny. Rjabkov řekl, že se Rusko o tyto kontakty mezi USA a státy mimo Severoatlantickou alianci velice zajímá.
Americký prezident Barack Obama minulý měsíc zamítl plány na protiraketové základny v Polsku a České republice, což byl hlavní problém, který do té doby jitřil vztahy mezi USA a Ruskem. To Moskva ocenila, avšak ruští představitelé zároveň dodali, že by rádi věděli detaily dalších plánů Spojených států v této oblasti.
Rjabkovo prohlášení slouží jako varování, aby se USA vyhnuly učinění kroků, které by Rusko ohrozily nebo které by měly za následek partnerství se sousedy Ruska v oblasti protiraketového štítu, aniž by to bylo s Moskvou před tím konzultováno.
Čtěte také:
Rogozin: USA by mohly štít vybudovat v Arktidě
V otázce protiraketového štítu Obama neustoupí
Zdroj: The Associated Press (USA)
Itálie popírá, že by uplácela Taliban
Italská vláda popřela britskou novinovou zprávu, že by italské síly v Afghánistánu uplácely v roce 2008 Taliban, aby zajistily klid v oblasti pod italskou kontrolou. Italský premiér Silvio Berlusconi nazval tuto zprávu jako "absolutně nepodloženou", ministr obrany Ignazio La Russa ji poté označil jako "útočnou a nesmyslnou".
Zpráva, která se odvolává na zdroje z NATO a ze západních zpravodajských sítí, tvrdí, že italská tajná služba platila Talibanu v oblasti Sarobi, východně od Kábulu, aniž by to řekla francouzským silám, které tento region převzaly v polovině roku 2008. O měsíc později zde potom bylo při přepadení zabito deset francouzských vojáků, což je jedna z největších ztrát NATO za poslední roky.
Čtěte také:
Afghánistán: Osm mrtvých vojáků USA po útoku Talibanu
Mandát NATO v Afghánistánu prodloužen o další rok
Zdroj: The New York Times (USA)
Austrálie: Další vojáky do Afghánistánu nepošleme
Australský premiér Kevin Rudd prohlásil, že Austrálie nemá žádné úmysly poslat do Afghánistánu více vojáků. Reagoval tak na apel britského premiéra Gordona Browna, který volá po tom, aby spojenci přijali svůj "férový podíl" v Afghánistánu. Australský premiér však sdělil, že jasně deklaroval australské cíle v Afghánistánu – jakmile bude dokončena mise v provincii Uruzgan, australští vojáci se vrátí domů.
Australský úkol v Uruzganu spočívá ve výcviku afghánské armády a afghánských bezpečnostních složek, aby mohly převzít kontrolu nad bezpečností provincie. Když bude mise splněna, nebude již důvod v Afghánistánu dále setrvávat.
Austrálie má momentálně v zemi okolo 1500 vojáků, umístěných právě v jižní provincii Uruzgan.
Čtěte také:
Austrálie se připojuje k asijským závodům ve zbrojení
Austrálie posílí svůj kontingent v Afghánistánu
Zdroj: PakTribune (Pákistán)
Sarkozy: Ne pro francouzské posily do Afghánistánu
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že Francie nepošle žádné další vojáky do Afghánistánu. Přesto však dodal, že je potřeba v Afghánistánu zůstat a zvítězit, jinak "bude Pákistán, který je jadernou velmocí, ohrožen". Sarkozy dále požaduje posílení a zvětšení afghánské armády, neboť je to podle jeho názoru k vítězství ve válce nezbytné.
Spojené státy plánují dislokovat v Afghánistánu dalších až 40 000 vojáků, Velká Británie zhruba 500. Sarkozy však uvedl, že je vázán dlouhodobým slibem neposílat více vojáků. Francie má v Afghánistánu v současnosti okolo 3 000 vojáků.
Čtěte také:
Obama prosadí posily pro Afghánistánu jen těžko
Obama: Afghánistán není jen ‚americká válka’
Rasmussen požaduje další vojáky pro Afghánistán
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
ČR: Důvěra v armádu je rekordně vysoká
Podle průzkumu agentury STEM, který byl proveden letos v září, důvěřuje české armádě 69 procent českých občanů, což je dosud nejvyšší výsledek. Důvěra v armádu podle agentury od počátku 90. let konstantně roste. Co se týká důvěry v mezinárodní bezpečnostní instituce, věří Češi nejvíce Interpolu (78 procent dotázaných) a NATO (59 procent).
Podle průzkumu důvěřují těmto institucím spíše voliči pravicových stran, kdežto voliči levicových stran, především komunistů, jsou spíše skeptičtí.
Zdroj: The Prague Daily Monitor (Česká republika)
tisknout 
