Zájem NATO o Írán roste
V posledních měsících se Severoatlantická aliance začala mnohem více zajímat o Írán. Podle aliančních představitelů za tím stojí snahy islámské republiky o modernizaci jejích balistických raket a zvětšení jejich doletu tak, aby mohly proniknout hluboko na evropské území.

I když se tento zájem zatím neodráží v nějakých konkrétních krocích, krom amerického plánu na rozmístění protiraketového systému v Evropě, Írán už podle izraelských vojenských představitelů není pro Alianci tabu.

"V Alianci probíhá debata o tom, jaký má íránský jaderný program vliv na strukturu a budování jednotek," uvedl vysoce postavený izraelský představitel. Podle něj to neznamená, že by měla Aliance zájem na konfliktu s Íránem, jen se připravuje "na všechny nahodilosti".
"Írán může nyní zasáhnout Izrael, ale chce vyvinout rakety se stále delším doletem. Podle nás bude v blízké budoucnosti schopen zasáhnout Evropu konvenční nebo jadernou hlavicí."

Tyto úvahy potvrzuje i nedávno zveřejněná zpráva izraelského think-tanku Jerusalem Center for Public Affairs podle níž bude mít Teherán schopnost nasadit jadernou hlavici na raketu do roku 2015. "Irán teď disponuje technologií na výrobu raket středního doletu, jež mohou ohrozit Evropu. Jestli je to tak, pak čas na vybudování protiraketového štítu nastal právě teď," píše se ve zprávě.

Čtěte také:
V otázce protiraketového štítu Obama neustoupí
Experti: Dohoda Ruska a USA o protiraketovém štítu nepravděpodobná

Zdroj: The Jerusalem Post (Izrael)

---

USA zvažují alternativy k protiraketovému štítu
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy pracuje na možných alternativních variantách protiraketového štítu, které by mohly mít za následek konec plánů na rozmístění prvků štítu v Česku a Polsku. To by potěšilo Rusko a Německo, ale ochladilo vztahy s americkými spojenci ve střední Evropě.

Jako možné alternativy se jeví zrušení jedné, nebo obou původních lokalit ve střední Evropě a jejich nahrazení odpalovacími rampami a radary v Turecku nebo na Balkáně. Dále modifikace námořního protiraketového systému Aegis SM-3 tak, aby mohl fungovat i na souši. Změny prý nemají za účel uchlácholit Rusko, ale lépe čelit rostoucí hrozbě íránských raket středního doletu.

"Je jasné, že střední Evropa není v epicentru pozornosti této americké administrativy," uvedl mluvčí polského ministra zahraničí Piotr Paszkowski.

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Brownova návštěva Afghánistánu signálem obav Západu
Britský premiér Gordon Brown se v sobotu krátce zastavil v Afghánistánu. Jeho návštěva v jižní provincii Hílmland podtrhuje naléhavost, s jakou zastánci mise ISAF na Západě shánějí podporu pro vojenské a finanční závazky vůči Afghánistánu.

Pověst Afghánistánu jako jedné z nezkorumpovanějších zemí světa byla jen posílena obviněními z falšování tamních prezidentských voleb, jež se konaly 20. srpna. Podle analytiků má Brownova návštěva donutit oba hlavní kandidáty, aby výsledek voleb přijali a v duchu politické vyzrálosti učinili krok vpřed.

Spolu se znepokojivým nárůstem počtu mrtvých vojáků jdou ruku v ruce pochyby o tom, zda západní angažmá v Afghánistánu stojí za dosud tragické výsledky v podobě mrtvých těl vojáků a téměř 20 miliard dolarů, jež byly podle odhadů OSN do země napumpovány od roku 2002.

Čtěte také:
Letos zemřelo v Afghánistánu nejvíc vojáků od roku 2001
Afghánské volby proběhly v klidu, tvrdí úřady

Zdroj: Khaleej Times (Spojené arabské emiráty)

---

Turecko se smířilo s Rasmussenem v čele NATO
Turecký minstr zahraniční Ahmet Davutoglu v pátek prohlásil, že jeho země bude vždy podporovat generálního tajemníka Severoatlantické aliance a že bude i nadále přispívat k obraně všech členů Aliance.

Na tiskové konferenci s šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem v Ankaře Davutoglu dále uvedl, že Turecko nemá žádné spory ani s Aliancí, ani s Dánskem. Turecko prý současného generálního tajemníka vždy vnímalo jako blízkého přítele. Ministr zároveň dodal, že od všech členů Aliance očekává rozhodný postoj proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Právě PKK a její napojení na dánskou televizní stanici ROJ TV se v minulosti stalo zdrojem napětí mezi oběma zeměmi. Rasmussen také vyvolal znepokojení v muslimských zemích, když v roce 2005 podpořil zveřejnění karikatur proroka Mohammeda v dánských médiích.

Turecko nakonec své výhrady vůči Dánovi stáhlo letos v dubnu, poté, co dostalo záruky, že Rasmussen bude usilovat o smíření s muslimy a jedním ze svých náměstků jmenuje Turka. Podporu mu tento čtvrtek vyjádřil i turecký prezident Abdullah Gül.

Čtěte také:
Turecko v ISAF má ukázat, že NATO nebojuje proti muslimům
Cena za turecký souhlas s Rasmussenem zůstává nejasná

Zdroj: Xinhua (Čína)

---

Alianční cisterny v Pákistánu v plamenech
Povstalci v Pákistánu vyhodili do vzduchu více než 20 nákladních vozů převážejících alianční zásoby z přístavu v Karáčí do afghánského Kandaháru, informovala místní policie. Podle jejích údajů byli dva lidé zraněni. K útoku se nikdo nepřihlásil.

K incidentu došlo na afghánsko-pákistánské hranici poté, co úředníci kvůli sporu uzavřeli hraniční přechod. Afghánským řidičům převážejícím ovoce a jiné rychle se kazící zboží se nelíbilo, že je pákistánská pohraniční stráž nutí vykládat náklad kvůli kontrole.

Militanti situace využili a pomocí dálkové odpalované nálože vyhodili do povětří jednu z cisteren stojící u přechodu. Z ní se pak oheň rozšířil na další vozidla.

Zdroj: BBC (Velká Británie)