EU a Pákistán zahájily strategický dialog
Pákistán a Evropská unie ve středu oznámily zahájení bilaterálních strategických rozhovorů zahrnujících bezpečnostní témata, obchod, rozvojovou pomoc a podporu demokracie. Evropská komise také přislíbila poskytnout dodatečných 72 milionů euro v rámci humanitární pomoci lidem, kteří museli při protipovstalecké ofenzivě pákistánské armády opustit své domovy.
Na vůbec prvním setkání tohoto druhu představitelé EU slíbili, že jako „možnost v dlouhodobém horizontu“ zváží vytvoření zóny volného obchodu s Pákistánem. Spolupráce se má také zaměřit na opatření, jež by Islámábádu pomohla diverzifikovat jeho exportní portfolio a přilákat investice.
Vrcholné schůzky s pákistánským prezidentem Zardárím se zúčastnili představitelé EU v čele se současným předsedou Evropské rady Václavem Klausem, předsedou Evropské komise Jose Manuelem Barrosem a vysokým představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou.
Zardárí během rozhovorů prohlásil, že jeho vláda je pevně odhodlána bojovat proti Talibanu, za což si vysloužil obdiv prezidenta Klause. Ten prohlásil, že v porovnání s minulostí lze zaznamenat „viditelnou změnu“.
Čtěte také:
Pákistánci chystají ofenzivu proti Talibanu
Zdroj: Dawn (Pákistán)
Temné stránky informační války řeší experti v Tallinu
Státy, které se stále častěji potýkají s kybernetickými útoky, se nacházejí teprve v počáteční fázi vytvoření efektivních obranných mechanizmů vůči nástrahám informační války, jež by při eskalaci mohla závažným způsobem ohrozit národní bezpečnost.
Ať už se jedná o útoky vyřazující z provozu internetové servery (DOS), nebo o pokusy prolomit ochranné bariéry střežící citlivá data, elektrické vedení, nebo bankovní či armádní systémy, experti se shodují v tom, že příští války mohou být zahájeny právě takovými útoky nestátních aktérů. Státy prý zatím nemají jasné strategie, jak tomu zabránit.
Právě o těchto výzvách a problémech diskutují tento týden v estonském Tallinnu akademici, odborníci ze soukromého sektoru a představitelé vlád. Vůbec první konferenci na téma informační válka pořádá místní centrum NATO pro obranu před kybernetickými útoky (CCDCOE). Centrum, otevřené minulý rok v březnu po masivním útoku na estonské servery v roce 2007, má členským zemím NATO pomoci bojovat s hrozbou kyberterorismu.
Na konferenci se probírá hned několik témat: jakými prostředky v rámci mezinárodního práva mohou státy odpovědět na kybernetické útoky, jak si mohou vzájemně pomoci a jak se vlastně dá kybernetický útok definovat.
Čtěte také:
Scheffer: NATO potřebuje novou strategickou koncepci
Kyrgyzstán se stal obětí kybernetického útoku
NATO buduje obranu proti kyberterorismu
Zdroj: TechWorld (Austrálie)
NATO posiluje misi ISAF před afghánskými volbami
K zajištění bezpečného průběhu prezidentských voleb v Afghánistánu posílí NATO svoji tamní misi ISAF o 8 až 10 tisíc vojáků, uvedl odstupující generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer.
Po rozhovorech s dosavadním afghánským prezidentem Hamídem Karzáím generální tajemník zdůraznil význam nadcházejících voleb pro mezinárodní společenství. Afghánský konflikt je podle něj třeba řešit politickou cestou. Dodal, že mise ISAF, jež už čítá 61 000 vojáků ze 40 zemí, bude také chránit volební pozorovatele.
Zdroj: Press TV (Írán)
Slouží ofenziva v Pákistánu americkým zájmům?
Ofenzivě pákistánských ozbrojených sil namířené proti Talibanu se ve Washingtonu dostávají slova chvály, ale podle některých odborníků a amerických představitelů asi nebude pro zahraniční jednotky v sousedním Afghánistánu velkým přínosem.
Po tlaku z americké strany se Islámábád v dubnu rozhoupal k vojenské akci proti Talibanu. Místo hlavních nepřátel Washingtonu – vůdců al-Káidy a afghánského Talibanu skrývajících se u pákistánských hranic – se však vláda prezidenta Zardárího zaměřila na své vlastní, pákistánské Talibance.
Pákistánské zájmy „nemusí být nutně na 100 % totožné se zájmy Spojených států a jejich spojenců“, uvedl anonymní zdroj z Pentagonu. Jeho slova potvrzují i experti na danou problematiku. Podle nich to vypadá, jako kdyby Pákistán stále rozlišoval mezi „dobrým“ Talibanem, který útočí na spojenecké jednotky, a „zlým“ Talibanem, jenž chce svrhnout vládu v Islámábádu.
Pákistánská vláda se stále zdráhá zasáhnout proti afghánské odnoži Talibanu, protože jí vnímá jako užitečný nástroj k vyvažování vlivu svého úhlavního nepřítele Indie v Afghánistánu. Indové mají prý s vládou afghánského prezidenta Karzáího přátelské vztahy a Pákistánci se bojí, že po odchodu Američanů se Afghánistán promění v indický satelitní stát.
Čtěte také:
Pákistánci chystají ofenzivu proti Talibanu
Pákistán: NATO nám musí pomoci v boji s terorismem
Pákistán rozšiřuje spolupráci s NATO
Zdroj: AFP (Francie)
Severní Korea možná vystřelí další raketu
Severokorejský režim by mohl na začátku července odpálit raketu s dlouhým doletem směrem k Havajským ostrovům, informoval ve čtvrtek japonský deník Jomijuri. Napjaté vztahy mezi komunistickou zemí a Spojenými státy by se tak mohly ještě zhoršit.
Podle informací deníku, jenž ve zprávě cituje analýzu japonského ministerstva obrany a zpravodajské informace amerických výzvědných satelitů, by Pchjongjang mohl z rampy na severozápadním pobřeží vypálit raketu Taepodong-2 s doletem až 6500 kilometrů.
Raketa Taepodong-2 by prý mohla přeletět území Japonska, ale na zásah hlavních ostrovů na Havaji, vzdálených kolem 7200 kilometrů, její dolet nestačí. Podle amerických vojenských představitelů bude Pchjongjang potřebovat ještě nejméně 3 – 5 let, než budou jeho balistické střely představovat reálnou hrozbu pro západní pobřeží Spojených států.
Čtěte také:
Scheffer odsoudil test severokorejské rakety
Test raketového motoru v Severní Koreji
Zdroj: AP (USA)