Krize přináší americké armádě více rekrutů
S klesajícím počtem pracovních míst v americké ekonomice se zvyšuje počet lidí, kteří volí kariéru v armádních řadách. Láká je stabilní mzda, nejrůznější výhody a možnost zvyšování kvalifikace. Minulý fiskální rok se pro armádu nesl ve znamení úspěchu – vůbec poprvé od roku 2004, kdy došlo k prudkému nárůstu násilí v Iráku, se podařilo naplnit nebo překročit plánovaný počet nových rekrutů. Ze čtyř částí ozbrojených složek registruje největší přírůstek zájemců právě armáda, oblíbená je ale i Národní garda, která láká spíše starší generaci.

Za růstem popularity vojenské kariéry však podle odborníků nestojí jen stav ekonomiky, ale i nedávný pokles míry násilí v Iráku. Dalším zdrojem úspěchu je i nový zákon, jenž výrazně rozšiřuje možnosti čerpání příspěvků na další vzdělávání. Podle něj má každý, kdo strávil ve službě nejméně tři roky, nárok navštěvovat jakoukoliv veřejnou univerzitu na státní náklady nebo požádat o uhrazení školného na soukromé univerzitě.    
 
Od roku 2006 armáda své náborové cíle plnila, avšak s obtížemi. Nováčkům musela při vstupu nabídnout více výhod, také začala nabírat uchazeče se záznamy v trestním rejstříku a snižovat standardy fyzické kondice. Přijati byli i zájemci s horšími výsledky testů nebo lidé bez maturity.

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Průzkum: Evropa je proti vyslání dalších vojáků do Afghánistánu
Většina voličů v nejvýznamnějších evropských státech se domnívá, že jejich vlády by měly odolat jakýmkoliv žádostem nastupujícího amerického prezidenta Baracka Obamy o vyslání dalších vojáků do Afghánistánu. Vyplývá to z Harrisova průzkumu veřejného mínění zpracovaného pro list Financial Times.

Podle průzkumu se proti vyslání dalších vojáků vyslovila „jasná většina“ respondentů ve Velké Británii, Itálii, Francii a Německu. Největší odpor vůči požadavkům nové americké administrativy byl registrován v Německu, s rozšířením účasti v misi ISAF tam nesouhlasí 60 % dotázaných. V Británii, která má v Afghánistánu druhý největší kontingent, se proti vyslání posil vyslovilo 57 % respondentů. V Itálii to bylo 53 % dotázaných. Jen ve Španělsku byla většina lidí ochotná o vyslání dalších vojáků uvažovat. 

Čtěte také:
Afghánistán volá po dalších jednotkách

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Šéf NATO požaduje dalších 10 000 vojáků pro ISAF
Na zajištění bezpečnosti letošních voleb v Afghánistánu potřebuje Severoatlantická aliance 10 000 vojáků navíc, uvedl generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer před členy zahraničního výboru belgického parlamentu. Navýšení počtu nasazených jednotek má podle Scheffera trvat čtyři měsíce.

Ještě předtím vyzval na aliančním velitelství Scheffer členské státy, aby se připojily k úsilí Spojených států a do Afghánistánu buď vyslaly další vojáky, nebo rozšířily civilní rozvojovou pomoc. „Rok 2009 nebude pro Afghánistán lehký. Násilí určitě přibude. Úspěšné volby budou mít obrovský význam,“ dodal k situaci v zemi Scheffer.     

Volby, jež se mají konat v druhé polovině roku - přesné datum zatím stanoveno nebylo -, budou klíčovou zkouškou sedmiletých snah Spojených států a Severoatlantické aliance ustavit v Afghánistánu demokraticky zvolenou centrální vládu.

Čtěte také:
Rozdíly jih vs. sever mohou ovlivnit afghánské volby

Zdroj: AFP (Francie)

---

Moskva pomůže Kábulu s obranou
Úřad afghánského prezidenta Hamída Karzáího vydal v pondělí prohlášení, podle něhož je Rusko ochotné pomoci Kábulu při budování obranných struktur a udržování bezpečnosti v regionu. Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil připravenost své země spolupracovat s Afghánistánem ve věcech obrany a bezpečnosti, uvádí se v prohlášení. Medveděvův tiskový mluvčí však konkrétní povahu spolupráce nechtěl komentovat.     

Ruská nabídka přichází těsně po té, co generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffera tlumočil ostrou kritiku ze strany americké vlády a jejích spojenců vyjadřující jejich nespokojenost s Karzáího vládou. Známky zhoršujících se vztahů mezi Kábulem a Západem se objevují už od června minulého roku, kdy list The New York Times uveřejnil zprávu o rostoucích antipatiích americké administrativy právě vůči Karzáímu. Ten zas zahraniční jednotky opakovaně kritizoval za civilní ztráty během „nekoordinovaných útoků“ v Afghánistánu.   

Čtěte také:
Scheffer: Za nestabilitu může i afghánská vláda

Zdroj: Press TV (Írán)

---

V Haagu začal soudní spor mezi Makedonií a Řeckem
V pondělí se před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu konalo první slyšení v případu Makedonie versus Řecko. Předmětem slyšení byly procedurální otázky, které určí budoucí průběh celé pře. Ta má podle očekávání trvat nejméně tři roky. Soudní proces je průvodním jevem osmnáct let starého sporu o název Makedonie.     

V dubnu Athény zablokovaly makedonské úsilí o členství v Severoatlantické alianci a pohrozily, že totéž učiní v případě makedonské snahy o členství v EU. Název Makedonie podle Řeků implikuje územní nárok na jejich stejnojmennou provincii na severu země. Makedonie se posléze rozhodla Řecko za tyto obstrukce zažalovat a tvrdí, že Řekové porušili podmínky dočasné dohody z roku 1995 sjednané OSN.    

Čtěte také:
Makedonie požaduje urychlení vstupu do NATO

Zdroj: Balkan Insight (Bosna a Herzegovina)