USA požadují pro Gruzii plán členství v NATO
Spojené státy usilují o to, aby byl Gruzii v prosinci udělen Akční plán členství v NATO. Během setkání aliančních ministrů v Budapešti to ve čtvrtek prohlásil americký ministr obrany Robert Gates, a to navzdory obavám o bezpečnostní situaci v zemi po srpnové válce s Ruskem.
Právě kvůli ní chtějí někteří členové Severoatlantické aliance rozšíření o Gruzii a Ukrajinu pozastavit, tvrdí američtí představitelé. Washington se ale za každou cenu snaží ukázat, že kroky Ruska americký postoj nezmění a, jak dodávají američtí představitelé, neměly by změnit ani postoj Aliance.
Gates na budapešťské schůzce také potvrdil „neochvějnou podporu“ Spojených států ve věci gruzínské „suverenity, nezávislosti a teritoriální integrity“. „S Ruskem jsme usilovali o vytvoření konstruktivních vztahů, jeho chování bohužel podrylo bezpečnostní situaci v regionu a vzbudilo vážné obavy o jeho záměrech,“ dodal Gates s tím, že ruská invaze nedosáhla žádného „strategického cíle“.
Čtěte také:
Merkel: Na členství Gruzie a Ukrajiny v NATO je příliš brzy
Diplomat USA: Rusko nesmí ničit naděje Gruzie na členství v NATO
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Pákistánský diplomat: Vytvořme společné jednotky s NATO
Stálý zástupce Pákistánu v OSN Abdullah Hussain Haroon navrhl, aby byly vytvořeny společné pohraniční jednotky Severoatlantické aliance a Pákistánu. Podle něj by se tak zlepšila vzájemná koordinace operací, jejichž účelem je likvidace teroristických aktivit podél afghánsko-pákistánských hranic, zároveň by se zabránilo ztrátám nevinných civilistů a nedorozuměním a napětí mezi pákistánskými a aliančními vojsky.
Nové jednotky by podle Haroona měly podléhat vrchnímu veliteli pákistánské armády generálu Kiyanímu.
Čtěte také:
Pákistán odmítá, že by střílel na vrtulníky NATO
Zdroj: Argentina Star (Argentina)
Ahtisaari prosazuje členství Finska v NATO
Bývalý finský prezident Marti Ahtisaari v sobotu prohlásil, že Finsko by se mělo stát členem Severoatlantické aliance, protože je to vhodný způsob, jak zefektivnit mírové aktivity. Přitom zdůraznil, že NATO je obranný spolek vedený civilními strukturami, který by měly západní demokracie podporovat. „Nechci, aby Finsko stálo mimo, když už je většina ostatních států v Alianci,“ dodal k tomu Ahtisaari.
Bývalý prezident také řekl, že finské členství v NATO by nemělo být vnímáno jako krok namířený proti Ruské federaci. Podle něj Rusko nabývá znaky typické pro rozvojové země - stát je nedemokratický, umění vládnout slabé a korupce všudypřítomná. „Vypadá to, že Rusko postrádá sebevědomí. Stát, který si věří, by nezaútočil na jiný nezávislý stát,“ komentoval Ahtisaari srpnový konflikt. Jeho vztahy s ruským vedením jsou prý dobré, i když otázka kosovské nezávislosti byla údajně pro Rusy hořkou pilulkou. Dodal také, že hledání řešení kosovské krize bylo pro něj osobně nejtěžším obdobím jeho kariéry.
Čtěte také:
Finsko a Švédsko chtějí spolupráci s NATO
Zdroj: YLE (Finsko)
Ruská půjčka Islandu vzbuzuje obavy Aliance
Ruský zásah do islandské bankovní krize vyvolává znepokojení v západních diplomatických kruzích. Několik hodin poté, co Velká Británie, Spojené státy a Evropská unie odmítly islandskou žádost o nouzovou půjčku, nabídlo Rusko Islandu 3 miliardy liber. Brzy nato byla velvyslanci členských zemí NATO na Islandu svolána schůzka s představiteli vlády. Na ní velvyslanci žádali o záruky, že půjčka bude mít čistě ekonomický rozměr bez jakýchkoliv politických implikací. Islandský premiér Geir Haarde se však proti těmto obavám ohradil: „Neobdrželi jsme tuto podporu, kterou jsme požadovali od našich přátel. Takže v situaci, jaká je, je třeba poohlédnout se po nových přátelích.“
Islanďané přijali ruskou nabídku s údivem. V Rejkjavíku kolují napodobeniny islandských korun s tváří ruského premiéra Putina, bary a restauracemi hlavního města kolují slogany jako „lepší rudý než mrtvý“. Diplomatické napětí potvrzuje strategickou důležitost ostrova, ať už jde licence na těžbu ropy, o které bude mít jistě zájem ruský gigant Gazprom, nebo o opuštěnou vojenskou základnu, která se dá lehce znovu zprovoznit a může sloužit ruským bojovým letounům.
Čtěte také:
Island se pře o stavby NATO
Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)
NATO požaduje více vojáků v Afghánistánu
Velitel jednotek NATO v Afghánistánu generál David McKiernan prohlásil, že síly Severoatlantické aliance v zemi válku s Talibem neprohrávají. Přiznal ale, že nemá potřebný počet vojáků k zajištění dostatečné bezpečnosti a že pokrok v této oblasti je pomalejší, než se čekalo. Spirála násilí si ve válkou zničené zemi v tomto roce vyžádala nejméně 4 000 mrtvých, z toho třetinu civilistů. Podle generála je potřeba více vojáků a policistů. McKiernan požaduje další tři brigády a podpůrné jednotky, dohromady kolem 15 000 osob, nepočítaje v to 4 000 amerických vojáků, kteří se již do země chystají.
Čtěte také:
Petraeus požaduje víc jednotek pro ISAF
USA naléhají na spojence kvůli Afghánistánu
2008: Zatím nejkrvavější rok v Afghánistánu
Zdroj: CCTV (Čína)