Předčasné volby ovlivní snahy Ukrajiny o vstup do NATO
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko včera rozpustil ukrajinský parlament a vyhlásil předčasné volby. Bude se jednat již o třetí volby v průběhu tří let. Juščenko tak učinil bez ohledu na průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že Ukrajinci jsou již volbami unaveni, a navzdory předpovědím, že jeho strana ve volbách získá malý počet hlasů.

„Pozastavuji činnost parlamentu a vyhlašuji  předčasné parlamentní volby,“ oznámil Juščenko v televizním projevu k národu. Nové volby se podle ukrajinské ústavy musí konat do šedesáti dnů od rozpuštění parlamentu.

Ukrajinská vládnoucí prozápadní aliance se rozpadla minulý měsíc, kdy spojenci prezidenta Juščenka odmítli spolupracovat s premiérkou Julií Tymošenko poté, co při hlasování o omezení prezidentských pravomocí spojila své síly s proruskou Stranou regionů.

Politická nestabilita přichází v pro Ukrajinu velmi nevhodném čase. Snahy Kyjeva o sblížení s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí stejně jako přípravy na hostování fotbalového Eura v roce 2012 může současná situace pozastavit.

Čtěte také:
Juščenko prosazuje členství Ukrajiny v NATO
Polsko požaduje vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO

Zdroj: The Irish Times (Irsko)

---

NATO se neshodne v otázce ochrany Pobaltí
Nedávný požadavek vrchního vojenského velitele NATO Jamese Craddocka na podporu jeho návrhu na vypracování obranného plánu Estonska, Lotyšska a Litvy by mohl vést k vážné roztržce uvnitř Aliance kvůli nejasnostem ohledně toho, jak zacházet s Ruskem.

Po nedávném konfliktu v Gruzii se zdá, že Rusko je jedinou možnou vojenskou hrozbou pro pobaltské státy. Když Estonsko, Lotyšsko a Litva v roce 2004 vstupovaly do NATO, byl v aliančním zájmu terorismus a Afghánistán, zatímco na Rusko se pohlíželo jako na možného strategického partnera.

Nyní však Craddock požaduje vypracování plánu pobaltské ochrany, zatímco zdroje z Aliance říkají, že Německo a Francie neformálně s Craddockovou žádostí nesouhlasí. Obávají se, že by takový krok mohl vyprovokovat otevřenou konfrontaci s Ruskem.

Alianční představitelé přitom připouštějí, že tři pobaltské státy jsou ze všech členských zemí NATO vystaveny největšímu nebezpečí.  

Čtěte také:
Státy NATO požadují zesílení obrany Pobaltí
USA: NATO by mělo lépe chránit Pobaltí

Zdroj: Asia Times (Hong Kong)

---

Gates žádá jihovýchod Evropy o více vojáků pro Afghánistán
Americký ministr obrany Robert Gates požádal ministry obrany států jihovýchodní Evropy o vyslání dalších vojáků do Afghánistánu. Tuto žádost zřejmě tento týden ještě důrazně zopakuje na schůzce s dalšími představiteli NATO.

„Protože situace v Iráku se neustále zlepšuje, žádám vás o vyslání vašich jednotek do Afghánistánu, kde kvůli zvětšující se afghánské armádě existuje stále větší potřeba armádních instruktorů,“ řekl Gates na setkání ministrů obrany jihovýchodní Evropy.

Tato organizace sestává z dvanácti států, z nichž některé jsou členy NATO a některé o vstup do Aliance usilují. Země, které se schůzky zúčastnily, mají v Afghánistánu dohromady přes 5 000 vojáků.

Čtěte také:
Německo posílí své jednotky v Afghánistánu
USA naléhají na spojence kvůli Afghánistánu
Petraeus požaduje víc jednotek pro ISAF

Zdroj: Washington Post (USA)

---

Francie vítá ruský návrh nové bezpečnostní smlouvy
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy uvítal ruský návrh na vytvoření nové evropské bezpečnostní smlouvy, nicméně zdůraznil, že přípravné rozhovory musí zahrnovat severoamerické partnery Evropy a musí probíhat v rámci existujících bezpečnostních struktur.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv totiž dříve nastínil svoji vizi sjednoceného bezpečnostního systému, který by respektoval suverenitu států, znovu potvrdil principy Charty OSN a vzdal se použití síly.

Medveděv také poděkoval Sarkozymu, jehož země nyní předsedá Evropské unii, za prosazení mírového plánu na Kavkaze. „V Evropské unii jsme našli aktivního, odpovědného a pragmatického partnera,“ ocenil Medveděv francouzské předsednictví EU.

Čtěte také:
Rusko navrhuje vytvoření nové euroatlantické smlouvy

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

---

Pobaltí stahuje své vojáky z Iráku
Estonsko, Lotyšsko a Litva začaly reorganizovat a omezovat své operace v Iráku. Lotyšsko rozhodlo o stažení svých jednotek z Iráku do konce letošního roku.

„Lotyšsko se tak rozhodlo po jednáních s vojenskými veliteli ostatních koaličních sil v Iráku. Naše rozhodnutí je založeno na navrácení kontroly nad teritorii do rukou Iráčanů,“ oznámil lotyšský ministr obrany Vinets Veldre.

Estonské ministerstvo obrany se naopak rozhodlo o rok prodloužit svoji přítomnost v Iráku, nicméně zmenší počet svých vojáků v zemi na pouhých 34. Litva v Iráku ponechá pouze osm vojenských instruktorů a čtyři armádní představitele.

Zdroj: Defense News (USA)