Propaganda Talibanu slaví úspěchy
Úspěšná propaganda Talibanu snižuje podporu veřejnosti afghánské vládě a jejím zahraničním spojencům, vyplývá ze zprávy Mezinárodní krizové skupiny (ICG). Svévolná zadržení, která provádí americké síly, a letecká bombardování zvyšují nespokojenost veřejnosti a umožňují Talibanu těžit z promyšlené mediální strategie.

Taliban má podle ICG ve „slovní válce” výhodu, jelikož využívá místní jazyky, písně a básně. Začal pracovat s DVD nosiči a fotografiemi, které dříve zakazoval. Mezinárodní síly musí navíc čelit pochybnostem o věrohodnosti svých zpráv. Po americkém bombardování Nangarharu například označily zasažené svatebčany za oběti na straně nepřítele. „Nevěříme ani jedné straně,” řekl reportér afghánské zpravodajské agentury Pajhwok.

Zatímco většinu civilních obětí mají na svědomí koaliční síly pod vedením USA, rozdíl mezi těmito silami a ISAF pod vedením Severoatlantické aliance není vždy zřejmý. „Lidé to nerozlišují,” řekl mluvčí NATO Marc Laity. „S tím se musíme smířit.”

Zdroj: Christian Science Monitor (USA)

---

Afghánistán stále potřebuje nizozemské vojáky
Délka účasti nizozemských jednotek v misi ISAF je znovu předmětem diskuse. Afghánská vláda a členové Severoatlantické aliance nejspíše požádají Nizozemí o prodloužení působení v Afghánistánu, očekává odstupující vysoký civilní představitel NATO pro Afghánistán Maurits Jochems.

Podle Jochemse potřebuje afghánská armáda více času k tomu, aby byla schopna působit bez zahraniční pomoci. Jochems nepředpokládá, že by mohla samostatně operovat na celém území dříve než v roce 2012.

Nizozemští vojáci se měli původně stáhnout již v srpnu 2008. „Parlament schválil prodloužení mise pod podmínkou, že bude ukončena v roce 2010. V té době musí být vojáci staženi,” reagoval na Jochemsovo sdělení opoziční poslanec Hans van Baalen. Podle posledních průzkumů většina veřejnosti působení nizozemských vojáků v Afghánistánu nepodporuje.

Čtěte také:
Holandsko zůstane v Afghánistánu

Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemí)

---

Ahmadínežád nevěří v atomové bomby
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád řekl v rozhovoru pro americkou televizi NBC, že Teherán nechystá vývoj jaderných zbraní. „Nepracujeme na výrobě bomby. Nevěříme v atomové bomby,” odpověděl prostřednictvím tlumočníka prezident na dotaz, zda se chce Írán stát jadernou mocností.

Zdroj: Defense News (USA)

---

Írán a Sýrie pro posílení spolupráce
Napětí na Středním východě vyžaduje podle předsedy íránského parlamentu aktivní spolupráci Íránu a Sýrie. „Citlivá situace v regionu vyžaduje prohloubení této spolupráce a vzájemné konzultace mnoha témat,” řekl Ali Larijani syrskému ministru zahraničí Walidu al-Moallemovi u příležitosti patnáctého ministerského setkání Hnutí nezúčastněných států v Teheránu.

„Írán a Sýrie jsou dva důležité státy islámského světa, které hrají významnou roli v obraně proti hrozbám, jimž musí stoupenci Islámu čelit,” řekl Larijani. Obě země mají podle něj dobré předpoklady k prohloubení spolupráce v politické, obchodní i ekonomické oblasti. Také Sýrie přikládá podle Moallema „zvláštní důležitost” rozvoji vztahů s Islámskou republikou.

Zatímco Írán a Sýrie již několikrát oznámily připravenost společně čelit vnějším hrozbám, USA oba státy obviňují z podpory teroristických skupin v Iráku a z vměšování se do vnitřních záležitostí Libanonu.

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Fakta o Radovanu Karadžičovi
Radovan Karadžič byl dnes dopraven do Nizozemí, kde se bude zpovídat ze své činnosti během bosenské války v letech 1992 až 1995. Obžaloba ji řadí do kategorie válečné zločiny.

Karadžič se narodil v Černé Hoře do srbské nacionalistické rodiny, která opovrhovala titovým režimem. Stal se psychiatrem se specializací na neurózy a deprese. V předvečer války varoval před vyhlášením nezávislosti Bosny a Hercegoviny slovy: „Muslimové by mohli zmizet, jelikož v  případě války se nemohou sami bránit.”

V roce 1995 byl Karadžič obviněn mezinárodním tribunálem OSN z válečných zločinů. Měl dovolit střílení civilistů během několikaletého obléhání Sarajeva a zorganizovat masakr tisíců Muslimů poté, co Mladičova armáda obsadila „bezpečné území” OSN v Srebrenici.

Karadžič ztratil moc až v roce 1997, tedy dva roky poté, co zásah Severoatlantické aliance ukončil válku. Několik let působil pod změněnou identitou jako léčitel v Bělehradě, jeho dopadení bylo oznámeno 21.7. 2008.

Čtěte také:
Osud Karadžiče zpečetili noví agenti
NATO uvítalo zprávu o zatčení Karadžiče

Zdroj: Reuters (Velká Británie)