NATO zaútočilo na cíle v Pákistánu
Jednotky Severoatlantické aliance působící v Afghánistánu zaútočily proti cílům v Pákistánu poté, co se dostaly pod palbu ozbrojenců z druhé strany hranice. Prohlášení ISAF uvádí, že proti aliančním jednotkám bylo podniknuto několik raketových útoků z Pákistánu. NATO zjistilo, odkud jsou útoky prováděny a odpovědělo palbou z děl a helikoptér.

Vojáci Aliance útok koordinovali s pákistánskou armádou, která slíbila pomoc v případě opakovaného útoku ozbrojenců. Američané a Afghánci tvrdí, že pákistánské kmenové regiony jsou rájem pro ozbrojence. Pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani však odsoudil slova afghánského prezidenta, který obvinil Pákistán z účasti na nedávné sérii útoků.

Čtěte také:
Pákistánské kmeny chystají džihád

Zdroj: VOA News (USA)

---

NATO znepokojeno ruskými přelety nad Gruzií
Severoatlantická aliance i ministerstvo zahraničí USA vyjádřily své znepokojení nad přeletem ruského válečného letectva nad územím Gruzie. Mluvčí Aliance prohlásil, že NATO je „znepokojeno” přelety ruských letounů a že tento incident by mohl ohrozit roli ruských mírových sil v oblasti.

Moskva potvrdila, že její válečné letouny 8. července přeletěly přes separatistické území Jižní Osetie, aby „zchladily horké hlavy v Tbilisi”. Podle ní existoval důvod věřit, že Gruzie chystá operaci k osvobození čtyř vojáků zadržených separatisty. Oba státy se nyní vzájemně obviňují ze zdržování projednání záležitosti Radou bezpečnosti OSN. Mimořádné zasedání Rady je stanoveno na 21. července.

Čtěte také:
Kvůli vstupu Gruzie do NATO riskuje Rusko v Abcházii konflikt

Zdroj: Messenger (Gruzie)

---

Řecko uvažuje o embargu pro Makedonii
Přes množství finančních skandálů a ekonomické problémy, kterým musí čelit Karamanlisova vláda, se včerejší schůze řeckého parlamentu zabývala Makedonií. Podle řecké vlády je totiž nutné rázně odpovědět na „provokace ze Skopje”. Kromě hrozby zablokování vstupu Makedonie do EU a NATO teď Řecko zvažuje i hrozbu embargem.

„Provokacemi ze Skopje” je myšlena žádost Makedonie o navrácení řeckého občanství, půdy a majetku Makedoncům vyhnaným z Řecka. Kvůli této žádosti pošle řecká vláda oficiální stížnost k OSN, EU i NATO.

Neshody panují i ohledně existence makedonské menšiny v Řecku. Zatímco Makedonie a mezinárodní organizace považují Makedonce v Řecku za národní a etnickou menšinu, Řecko trvá na tom, že je homogenním státem bez menšin. Skopje označilo toto tvrzení za směšné.

Čtěte také:
Makedonský prezident zrušil cestu do Řecka

Zdroj: Mina (Makedonie)

---

Afghánistán: Fitzgibbon vybízí k vzepření
K vítězství aliančních sil v Afhgánistánu je podle australského ministra obrany potřeba určité vojenské vzepření doplněné naléhavější diplomacií v Pákistánu. Joel Fitzgibbon to oznámil při své první oficiální návštěvě Spojených států. Varoval také, že pokud se Čína nezapojí do diplomatického nátlaku na Pákistán a nedojde k podstatnému navýšení počtu jednotek, mohou Afghánistán znovu zabrat teroristé.

Podle Fitzgibbona čeká větší vojenský závazek v Afghánistánu na USA a na „některé evropské státy”, jejichž příspěvky zatím nejsou odpovídající. Ministr souhlasil s prezidentským kandidátem Barackem Obamou, že Afghánistán představuje větší riziko světového terorismu než Irák. V této souvislosti poukázal na nepoměr počtu vojáků v obou zemích.

Zdroj: The Age (Austrálie)

---

Island se pře o stavby NATO
Úřad pro civilní letectví z mezinárodního letiště v Keflavíku a islandské ministerstvo zahraničních věcí se neshodují ohledně vlastnictví přibližně 200 staveb v zemi, včetně přistávacích drah letiště a budov bývalé americké Námořní letecké základny (NAS).

Minulý měsíc vydalo ministerstvo seznam staveb na Islandu, jejichž majitelem je NATO a za něž zodpovídá ministerstvo obrany. Na seznamu figurují dvě nejdelší přistávací dráhy letiště v Keflavíku, požární stanice letiště a téměř 200 dalších staveb.

„Bylo potvrzeno (představitelem stavebního fondu NATO), že Aliance nemůže vlastnit žádné nemovitosti v jednotlivých členských státech,” píše se naopak ve zprávě Úřadu pro civilní letectví. Z toho podle autora zprávy Fridthóra Eydala vyplývá, že vlastníkem staveb je Republika Island. NATO, které financovalo výstavbu a údržbu těchto struktur si však může vyžádat jejich použití. Podle Eydalovy zprávy je nyní důležité zjistit, zda NATO hodlá tyto struktury v budoucnu využívat.

Zdroj: Iceland Review (Island)