Turecko brání Alianci ve výcviku kosovských sil
Turecko brání plánu Severoatlantické aliance vycvičit nové kosovské bezpečnostní síly. Neshody pramení z obav Turecka ze spolupráce NATO a Evropské unie v Kosovu. Ankara se obává, že by kvůli této spolupráci musela sdílet citlivé vojenské informace s Kyprem. Kyperská republika, která není členem NATO, ale je členem EU, stojí již celá desetiletí v centru řecko-tureckých sporů.

Úředníci Aliance zdůraznili, že současné neshody neohrožují přítomnost 16 500 příslušníků mírových sil NATO v Kosovu. Týkají se pouze plánů na nové aktivity v oblasti, hlavně vojenského výcviku. NATO plánovalo dohlédnout na rozpuštění současného Kosovského ochranného sboru (KPC) a vybudování nových kosovských bezpečnostních sil (KSF) s 2 500 vojáky.

„Chtěli bychom to vyřešit do setkání ministrů obrany, které se bude konat příští týden,” řekl alianční diplomat. Hlavním zájmem Ankary je podle některých diplomatů použití šest let staré dohody Berlín Plus, která připouští pouze určitou míru spolupráce mezi NATO a EU.

Čtěte také:
Scheffer chce užší vojenské vazby mezi NATO a EU
Problém Kypru blokuje spolupráci EU-NATO

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Dodávky NATO pozastaveny na pákistánských hranicích
Dodávky Severoatlantické aliance z Pákistánu zůstávají pozastaveny od minulého pátku, kdy zkrachovala jednání mezi celními deklaranty a celními úředníky. Na hraničním přechodu v Torkhamu byla podle oficiálních zdrojů zastavena více než stovka ropných cisteren a dalších vozidel, která zásobují síly NATO v Afghánistánu.

Předseda celní asociace řekl, že pákistánští úředníci pro vozidla nevystavili dokumenty potřebné k překročení hranic. Podle něj to mohlo být z bezpečnostních důvodů. Deklaranti pokračují ve svých protestech proti celním úředníkům.

Ropné cisterny, které převážejí palivo z Pákistánu do Afghánistánu jsou častými cíli útoků Talibanu. Pákistán představuje důležitou dopravní cestu pro dodávky paliva silám NATO, které bojují proti afghánským povstalcům.

Čtěte také:
McNeill: Pákistán nebojuje s Talibanem dostatečně
Pákistánští vůdci: Afghánistán je problém NATO

Zdroj: Daily Times (Pákistán)

---

Velká Británie ztratila v Afghánistánu již 100 vojáků
Při včerejším sebevražedném útoku zemřeli v jižním Afghánistánu tři britští vojáci. Celkový počet britských obětí konfliktu se tak vyšplhal na 100. Muži patřili k druhému praporu výsadkářského pluku. V době útoku byli na rutinní pěší hlídce necelé dva kilometry od základny.

Atentátník se přiblížil ke skupině čtyř vojáků, kteří hlídkovali v údolí Sangin provincie Hílmand a odpálil bombu, kterou měl přivázanou k hrudi. Jména tří vojáků, kteří podlehli svým zraněním, zatím nebyla zveřejněna. Ministerstvo obrany včera oznámilo, že čtvrtý voják by se měl dobře zotavit.

Zdroj: Scotsman (Velká Británie)

---

Norská základna je v Afghánistánu nejslabší
Norská základna v afghánském Meymanehu je méně bezpečná než ostatní podobné základny sil ISAF. „Důstojníci jsou rozzlobení a já chápu proč,” řekl viceadmirál Jan Reksten zodpovědný za norský kontingent v Afghánistánu. Provincie Faryab na severozápadě Afhánistánu je v posledních letech stále neklidnější. Meymaneh, který je základnou provinčního rekonstrukčního týmu, musel čelit útokům na podzim minulého roku i letos v květnu.

Političtí i vojenští vůdci ozbrojených sil se shodli na nutnosti posílení základny v Meymaneh. Norské síly požadovaly 120 dalších vojáků a zbraně dlouhého dosahu. Původně jim bylo přislíbeno 100 vojáků i zbraně, nyní však mají dostat jen 46 vojáků a žádné zbraně dlouhého dosahu.

Norsko žádalo také o jednotky okamžité reakce. „Švédové, Němci a všichni ostatní mají takové robustní síly,” řekl plukovník Ivar Halset, který převezme velení v Meymaneh v červenci. „Nejbližší posily jsou vzdálené osm hodin jízdy. (...) Pokud přijde podobný útok, jaký jsme zažili v květnu, ztratíme zbrojní převahu nad Talibanem,” dodal.

Zdroj: Aftenposten (Norsko)

---

Divizi KFOR bude poprvé velet Rakušan
V čele mnohonárodního úkolového uskupení v rámci sil Severoatlantické aliance v Kosovu (KFOR) poprvé stane Rakušan. Rakouský brigádní generál Robert Prader převzal velení Mnohonárodního úkolového uskupení Jih (MNTF S) v kosovském Prizreni. Prader nyní velí čtyř tisícům vojáků pěti národností.

Rakousko podporuje mírové operace již od svého vstupu do OSN. Jeho prvním příspěvkem byla v roce 1960 polní nemocnice pro misi OSN v bývalém Belgickém Kongu. Od té doby sloužilo v 70 různých mírových misích již 60 000 rakouských vojáků.

Z osmi nečlenských států NATO, které jsou zapojeny do operace KFOR, má rakousko v zemi největší kontingent..

Zdroj: NATO