NATO podporuje Gruzii proti ruským opatřením
Severoatlantická aliance vyjádřila podporu gruzínskému vicepremiérovi Giorgi Baramidze v souvislosti s ruskými kroky k posílení vazeb mezi Moskvou a separatistickými regiony Gruzie. „Náměstek generálního tajemníka NATO Claudio Bisogniero vicepremiérovi potvrdil, že Aliance podporuje změnu ruského rozhodnutí,” řekl mluvčí NATO James Appathurai.

Rusko minulý týden oznámilo, že prohloubí spolupráci s Abcházií a Jižní Osetií v obchodu, kultuře i dalších oblastech a poskytne "plnou ochranu" Rusům žijícím v těchto částech Gruzie. Baramidze narychlo zorganizoval cestu do Bruselu, aby hledal podporu u představitelů NATO a EU. „Žádáme mezinárodní společenství o podporu, aby se Rusku nepodařilo legalizovat faktické zabrání těchto území,” řekl. Tbilisi také požádalo o mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN, obviňujíc Rusko z narušení suverenity Gruzie.

Podle mluvčího Aliance gruzínská delegace naznačila obavy země a vyjádřila spokojenost s postojem generálního tajemníka NATO. Jaap de Hoop Scheffer požádal Rusko, aby zrušilo přijatá opatření, a vyzval gruzínské autority k umírněnosti. Moskva zdvojnásobila svou podporu gruzínským separatistickým regionům po únorovém vyhlášení nezávislosti Kosova, které uznaly západní státy.

Čtěte také:
Rusko slibuje pragmatickou odpověď na rozšiřování NATO

Zdroj: AFP (Francie)

---

Nizozemská podpora misi ISAF klesá
Téměř polovina Nizozemců nesouhlasí s účastí své země na misi v Afghánistánu. Ukázal to průzkum veřejného mínění provedený poté, co byl v Afghánistánu zabit syn nového velitele nizozemských ozbrojených sil. Nizozemí se účastní operací v Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance od roku 2006. Pod tlakem spojenců a po vzrušené debatě rozhodla minulý rok vláda o prodloužení mise na jihu země do roku 2010.

Podle průzkumu klesla podpora afghánské misi v porovnání se stavem před šesti měsíci o 5 % na současných 46 %. Podíl odpůrců mise se naopak o 5 % zvýšil. Proti nizozemské účasti se nyní staví 49% dotázaných. Chtějí, aby vláda jednotky stáhla již letos v létě. Respondenti byli dotazováni těsně poté, co v Afghánistánu zemřeli dva nizozemští vojáci.

Třiadvacetiletý Dennis van Uhm a další voják byli zabiti v pátek, když jejich vozidlo najelo na minu. Předseda vlády Jan Peter Balkenende oznámil, že tato událost neovlivní plnění úkolů nizozemských ozbrojených sil. Otec Van Uhma, náčelník generálního štábu nizozemské armády Peter van Uhm, se ujal své funkce tento čtvrtek.

Čtěte také:
Taliban útočil na Holanďany kvůli protiislámskému filmu
Polovina Nizozemců nesouhlasí s misí v Afghánistánu

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Přislíbené posily pro Afghánistán jsou zklamáním
Snaha Bushovy administrativy přesvědčit spojence o vyslání posil do Afghánistánu vyústila v příslib dodatečných jednotek od šesti států. Dohromady nabídly přibližně dva tisíce vojáků. To je ovšem počet velmi vzdálený sedmi až osmi tisícům vojáků, které požadují velitelé Severoatlantické aliance. Posily, které na nedávném summitu NATO slavnostně ohlásil poradce pro státní bezpečnost Stephen Hadley slovy „pomoc je na cestě”, navíc obsahují i již dávno přislíbené jednotky a síly, jejichž vyslání musí být teprve schváleno parlamentem.

V tomto počtu je zahrnuto například 400 vojáků, které Polsko přislíbilo již loni, či 120 Čechů, jejichž odjezd vyžaduje souhlas českého parlamentu. Francie na summitu v Bukurešti ohlásila posílení mise o 700 vojáků, Gruzie, ucházející se o členství v NATO, jich nabídla 500. Spojené státy však své jednotky posílily zdaleka nejvíce - o 3 500 vojáků. Většina příspěvků ohlášených na summitu se týká spíše vybavení a výcviku, než bojových jednotek.

„Velká část toho, co bylo v Bukurešti přislíbeno, jsou jen kosmetické úpravy,” řekl odborník na Afghánistán a člen nezávislého think tanku Seth Jones. „Řečeno bez obalu, summit NATO ukázal, že pokud jde o doplňování chybějících sil v Afghánistánu, Spojené státy se nemohou na své alianční spojence spolehnout.” I s novými posilami bude mít 39 států v Afghánistánu dohromady 30 000 jednotek, tedy zhruba o 4 500 méně, než Spojené státy.

Čtěte také:
Afghánistán vítá rozšíření mise ISAF
Gruzie nabízí Alianci 500 vojáků pro Afghánistán

Zdroj: USA Today (USA)

---

Afghánský guvernér: NATO nepodporuje boj proti drogám
Cizí jednotky v Kandaháru podkopávají kampaň afghánské vlády na vymýcení opia, tvrdí guvernér Asadullah Khalid. Spojenci prý odmítají pomáhat a občas se zdá, že úsilí dokonce blokují. Zvláště rozzloben je Khalid kvůli smrti devíti afghánských policistů, zabitých na začátku dubna při protidrogovém zásahu. O akci byly podle něj informovány kanadské jednotky, které přislíbily pomoc v případě nutnosti. „Nepomohly nám, přestože byly velmi blízko,” řekl Khalid. V dalších oblastech byli prý kmenoví starší informováni, že zahraniční jednotky nemají nic proti pěstování opia.

Pěstování opia je nelegální ve všech částech Afghánistánu, ale guvernéři jsou vybízeni k následování národní strategie pro kontrolu drog při vyhlazování opiových polí. Strategie nabádá k cílenému vyhlazování, aby zabránila ničení polí nejchudších farmářů, kteří nemohou uplácet úředníky. Mapy s vybranými cíly ke zničení jsou kresleny odborníky. Guvernér Kandaháru však při organizaci akcí tuto mapu respektuje jen z osmi procent.

Čtěte také:
OSN: NATO musí bojovat proti afghánskému opiu

Zdroj: Globe & Mail (Kanada)

---

Chorvatsko bude muset přijmout síly NATO
Přestože v Chorvatsku by neměla vzniknout žádná základna Severoatlantické aliance, země bude muset připravit prostor schopný přijmout alianční vojáky, vozidla a výzbroj. V souvislosti se vstupem Chorvatska do Severoatlantické aliance varují protialianční organizace, že bude nutné v zemi vystavět základnu NATO. Takovou informaci však dementoval koordinátor pro NATO chorvatského ministerstva zahraničí Pjer Simunovic. „V Chorvatsku nebude trvale umístěn ani jediný voják NATO, ale v případě nutnosti nebudou přistávat na náměstí Bána Jelačiče. Chorvatsko musí vypracovat postup přijetí aliančních sil,” řekl Simunovic.

Dnes se v Bruselu koná první kolo vyjednávání o vstupu Chorvatska do NATO, jehož tématem jsou politické a vojenské otázky. Ve druhém kole se bude diskutovat o oblasti bezpečnostních zpravodajských služeb, financích a rozpočtu. Chorvatsko by mělo Alianci přispívat 3 až 4 miliony eur ročně. Po stanovení členských podmínek, finančních a dalších povinností, přistoupí chorvatský ministr zahraničí spolu se svým albánským protějškem k podpisu protokolu o přijetí. Po ratifikaci smlouvy všemi státy NATO se na summitu 2009 obě země stanou členy Aliance.

Čtěte také:
Albánie a Chorvatsko formálně přijaly pozvánku ke vstupu do NATO

Zdroj: Javno (Chorvatsko)