NATO vyšetřuje hrozbu větrných elektráren
Britští vojenští odborníci zjistili, že letadla přelétající nad turbínami větrných elektráren jsou neviditelná pro radary. Alianční velitelé se obávají, že rychle narůstající počet těchto turbín by se mohl stát hrozbou pro bezpečnost, protože by systémy mohly přehlédnout například letadla v rukou teroristů.

Britské ministerstvo obrany nyní brání výstavbě všech nových turbín v dosahu radarů, bez ohledu na vzdálenost od radarových stanic.

Situace je velmi složitá, protože v rámci plánování a vývoje mnoho členských států NATO chystá výstavbu dalších větrných elektráren. Právě Británie chce do roku 2020 vztyčit 7 tisíc nových turbín.

Problémem větrných turbín se začal zabývat mezinárodní tým expertů z alianční Organizace pro obranný výzkum a technologie.

Zdroj: The Times (Velká Británie)

---

Polsko chce další jednotky pro Afghánistán
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski zaútočil na některé členské státy Severoatlantické aliance. Vadí mu jejich nedostatečná vojenská podpora Afghánistánu. Sám přislíbil vyslat polské jednotky a helikoptéry, aby podpořily kanadské vojáky.

Kanada je jedním ze čtyř států bojujících proti talibanským povstalcům na jihu Afghánistánu. Nyní ale varuje, že své jednotky stáhne, pokud NATO nevyšle další posily. „Pokud spojenec o něco požádá, snažíme se mu vyhovět. Tato mise může uspět pouze pokud budeme spolupracovat,“ řekl při své návštěvě kanadské Ottawy Sikorski. Ke dvanácti stům polským jednotkám operujícím v Afghánistánu chce letos přidat další čtyři sta.

Počet jednotek v Afghánistánu bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO v Bukurešti. Zatímco Spojené státy již přislíbily další tři tisíce vojáků, Německo rozšiřování svých vojenských závazků odmítlo.

Čtěte také:
USA poslaly ostrý dopis aliančním spojencům
Kanada dál varuje před stažením z Afghánistánu

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Estonský prezident lobbuje za členství Gruzie a Ukrajiny v NATO
Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves vyjádřil svou podporu Gruzii a Ukrajině naznačujíc, že v otázce jejich členství v Severoatlantické alianci by se mělo odolat tlakům Ruska. „Ukrajina i Gruzie udělaly velký krok směrem k demokracii, otevřenosti a právnímu státu a chtějí se připojit k NATO. Nevidím důvod, proč jim nevěřit,“ řekl Ilves.

Ukrajina a Gruzie spolupracují s NATO v rámci takzvaného Intenzivního dialogu (Intensified Dialogue). Ukrajina však již minulý týden podala oficiální žádost o zařazení do Akčního plánu členství NATO. O ambicích Ukrajiny, ale i Albánie, Makedonie, Chorvatska a Gruzie vstoupit do NATO se rozhodne na dubnovém summitu Aliance v Bukurešti.

Čtěte také:
Polovina Ukrajinců je proti vstupu do NATO
Rice: NATO musí zůstat Ukrajině přístupné

Zdroj: Xinhua (Čína) 

---
 
Podezření NATO: Bulharsko je trojským koněm
„Můžete se vsadit, že všechno, co jsme v rámci NATO sdělili Bulharsku, putovalo dále přímo do Moskvy,“ prohlásil podle amerického listu The New York Times nejmenovaný diplomat ze západní Evropy. Bulharsko tak čelí nejen obviněním, že v Evropské unii reprezentuje zájmy Ruska, ale i útokům představitelů NATO. Podle těch jsou komunističtí kádři a tajné služby stále přítomni v Bulharsku i Rumunsku.

Strach vzbuzuje i situace v Maďarsku, kde byl zvolen předsedou zpravodajské komise Severoatlantické aliance muž, jenž studoval šest let na akademii KGB v Moskvě.

Bulharsko vstoupilo do Aliance v roce 2004, vojenští přidělenci jeho delegace však nezískali bezpečnostní prověrku pro přístup k materiálům s určitým stupněm utajení.

Čtěte také:
Šéf zpravodajské komise NATO studoval u KGB

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

---

Chorvaté chtějí referendum o NATO
Podle nejnovějšího průzkumu chce 72 procent Chorvatů hlasovat o vstupu své země do Severoatlantické aliance v referendu. Pouze 24 procent občanů se domnívá, že by o takovém kroku měl rozhodovat parlament. Tento výsledek by se mohl stát problémem pro vládu, jež žádné referendum nechystá. „Rozhodně neuspořádáme referendum teď, dva měsíce před očekávaným obdržením pozvánky do NATO,“ řekl mluvčí vlády Zlatko Mehun. Podle něj se otázkou bude vážně zabývat parlament a referendum není nutné.

Vstup Chorvatska do Aliance podporovalo v lednu 51 procent dotázaných, což představuje tříprocentní nárůst oproti prosincovému průzkumu. Politikové tento posun přičítají hlavně své intenzivní informační kampani. Člen Chorvatské národní strany Dragutin Lesar však vidí příčinu jinde: „Volby v Srbsku hrají velkou roli v nárůstu popularity NATO v Chorvatsku. Lidé se obávali vítězství Tomislava Nikoliče a hledali útočiště.“ Podle Lesara se situace v Kosovu stane barometrem vztahu Chorvatů k Alianci.

Čtěte také:
Chorvatsko chce do NATO za každou cenu
Chorvatské volby rozhodnou i o EU a NATO

Zdroj: Javno (Chorvatsko)