Makedonie navýší počet svých vojáků v Iráku
Makedonie téměř zdvojnásobí počet svých vojáků v Iráku. Skopje to oznámilo v době, kdy se očekává, že bude oficiálně přizváno ke vstupu do NATO. „Toto rozhodnutí opět potvrdilo, že Makedonie se stává viditelným vývozcem stability,“ oznámil ministr zahraničí Antonio Milososki.

Počet Makedonců v Iráku se zvýší ze 44 na 80. „Jsme rádi, že můžeme ukázat, že jsme připraveni sdílet odpovědnost s našimi partnery z NATO, ačkoliv jsme zatím pouze kandidáty na vstup do této organizace,“ dodal Milososki.

Makedonie se podílí také na misi NATO v Afghánistánu a přispělo i k mírové misi EU v Bosně. Právě EU ale varovala před rostoucím napětím mezi makedonskou vládou a silnou menšinou etnických Albánců. Zdroj z EU prozradil agentuře Reuters, že Evropská komise tento týden doporučí, aby rozhovory o přijetí Makedonie zatím nebyly zahájeny. Důvodem mají být právě politické problémy země.

Čtěte také:
Albánie, Chorvatsko a Makedonie očekávají pozvánku do NATO v roce 2008

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Většina Srbů vstup do NATO odmítá
Většina obyvatel Srbska by nepodporovala začlenění své země do Severoatlantické aliance. Podle posledního průzkumu, provedeného agenturou Politikum, nesouhlasí se vstupem do NATO celých 60 procent Srbů. Pro je pouhých 26 procent.

Balkánští sousedé Srbska – Albánie, Makedonie a Chorvatsko – již roku 2003 podepsali Jaderskou chartu, prostřednictvím které zahájili rozhovory o vstupu do NATO. Roku 2006 se Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko staly členy aliančního programu Partnerství pro mír, který nicméně členství v Alianci neznamená.

Srbsko také usiluje o vstup do EU, ale nevyřešená otázka Kosova a také skutečnost, že Bělehrad je obviňován z nedostatečné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, proevropské směřování Srbska zpomalují. Srbský prezident Boris Tadić nedávno oznámil, že případný vstup jeho země do EU nebude automaticky znamenat také vstup do NATO. O něm prý rozhodnou nikoliv politici, ale občané v referendu.

Čtěte také:
Srbsko se odvrací od Aliance
Jadranská trojka chce do NATO příští rok

Zdroj: Argus Reid (Kanada)

---

Velitel z Afghánistánu: Problémem je nejednota
Chaos a protichůdné cíle států, které účastní operace v Afghánistánu, znemožňují dosáhnout v zemi pokroku. Myslí si to britský generál Sir David Richards, který až do letošního února misi v Afghánistánu vedl.

„Státy, které se na misi podílí, a afghánská vláda se teprve musí dohodnout a začít jednat podle ucelené strategie,“ řekl Richards.

Za důvod tohoto úpadku považuje nedostatek vojáků. Jeden vysoký představitel Aliance dokonce oznámil, že pokud se má v zemi dosáhnout alespoň základních cílů, je třeba minimálně zdvojnásobnit počet vojáků. Na misi NATO se přitom v současnosti podílí více než 41 tisíc osob. 

Čtěte také:
Gates ztrhal afghánskou politiku členů NATO

Zdroj: Globe and Mail (Kanada)

---

Německá kancléřka navštívila Kábul
Německá kancléřka Angela Merkel nečekaně navštívila Afghánistán. Přítomnost třech tisícovek německých vojáků v zemi se přitom v Německu těší čím dál tím menší podpoře. Podle průzkumu provedeného minulý měsíc německou misi podporuje jen 29 procent obyvatelstva. Německý parlament před několika týdny také rozhodl o prodloužení německého mandátu o jeden rok.

Mimo třech tisíc mužů, kteří se účastní mise NATO, v Afghánistánu působí také 200 členů elitních jednotek jako součást Američany vedené operace, která se zaměřuje na pronásledování Talibanu, al-Káidy a jiných ozbrojenců.

Německo bylo cílem kritiky, že většinu svých sil udržuje v relativně klidných oblastech na severu země a odmítá je poslat na jih, kde je hrozba ze strany Talibanu nejvyšší. Během pěti let v Afghánistánu zahynulo 25 německých vojáků, tři policisté a čtyři civilisté. Ozbrojenci také unesli a tři měsíce zadržovali dvaašedesátiletého německého inženýra, který byl ale nakonec propuštěn.

Čtěte také:
Němečtí vojáci zůstanou v Afghánistánu o rok déle

Zdroj: Dawn (Pákistán)

---

Sarkozyho návštěva USA vyvolává očekávání
Silnější evropské sankce proti Íránu, větší role Francie v Afghánistánu, podpora nezávislého Kosova, postupný návrat Francie do vojenských  struktur NATO. To by podle očekávání měla přinést zítřejší návštěva francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ve Washingtonu.

Gaullistická politika nepřátelství k USA, která trvá již pět desetiletí, by se prý mohla dočkat razantních změn. Sarkozy je považován za prvního proamerického prezidenta, kterého Francie měla za posledních 40 let. Očekává se, že Sarkozy a Bush demonstrují jednotu v boji proti společným nepřátelům.

Čtěte také:
Francie chce do vedení NATO

Zdroj: New York Sun (USA)