Japonští vojáci možná do Afghánistánu
Japonská vláda zvažuje přijetí nového zákona, který by jejím ozbrojeným složkám umožnil podílet se na obnově válkou zničeného Afghánistánu. Oznámil to ministr obrany Fumio Kyuma při svém setkání s šéfem NATO v Bruselu. Aby mohlo Japonsko nasadit své „sebeobranné síly“ v Afghánistánu, muselo by ale zřejmě pozměnit současný protiteroristický zákon. Kyuma řekl, že je nutné prozkoumat, do jaké míry japonská ústava, ve které se stát zříká války, umožňuje tento typ nasazení.

Zmíněný protiteroristický zákon v uplynulých letech Japonsku umožnil, aby jeho námořní „sebeobranné jednotky“ poskytovaly palivo a vodu pro koaliční válečná plavidla v Indickém oceánu. Podle Kyumy nicméně není snadné ho interpretovat tak, že umožňuje, aby se „sebeobranné jednotky“ podílely na rekonstrukci Afghánistánu. „Možná budeme muset přijmout nový zákon,“ vysvětlil Kyuma.

Čtěte také:
Japonsko pomůže NATO v Afghánistánu
 
Zdroj: Japan Times (Japonsko)

---

NATO: Pákistán zůstává „klíčovým“ spojencem
„Pákistán je klíčová země v boji proti terorismu,“ řekl bývalý ministr zahraničí Turecka Hikmet Cetin, jeden z pěti účastníků alianční delegace, která Pákistán navštívila.

Pákistánský ministr zahraničí Mahmed Kasuri zase ujistil, že mír a stabilita v Afghánistánu je pro jeho zemi nejvyšší prioritou, a Islamabád proto bude ve své spolupráci s NATO a afghánskou vládou pokračovat.

Čtěte také:
Pákistán: Afghánci prohrávají válku s Talibanem

Zdroj: Hindustan Times (Indie)

---

Štít: USA zahájí jednání s ČR a Polskem
Bushova administrativa oznámila, že tento měsíc navzdory ruským námitkám i opozici v Kongresu zahájí vyjednávání s Českou republikou a Polskem ohledně případného umístění protiraketového štítu. Bush tento systém obhajuje jako nutnou ochranu Evropy a USA před raketami z Íránu. Plán nicméně rozhořčil Rusko, které jej označuje za hrozbu pro svou bezpečnost. Prezident Vladimír Putin již dokonce na protest proti americkému projektu odstoupil od ruských závazků ohledně konvenčního zbrojení.

Bushův postup ale kritizují i Demokraté v Kongresu, podle kterých nebyl systém uspokojivě otestován a také nedošlo k dostatečným konzultacím se spojenci v NATO. Někteří navíc požadují, aby vláda zaujala „citlivější“ postoj k Rusku. Jeden z bezpečnostních podvýborů Dolní komory v uplynulých dnech jednohlasným rozhodnutím seškrtal rozpočet, který Bush požadoval na financování štítu – požadovaná částka 310 milionů dolarů byla snížena o 160 milionů. Financování nicméně může být obnoveno rozhodnutím Dolní Komory nebo Senátu.

Americký ministr obrany Robert Gates minulý měsíc navštívil Rusko, kde se snažil přesvědčit Putina o tom, že plánovaný projekt pro Moskvu nepředstavuje hrozbu. 

Čtěte také:
USA: Výbor Kongresu odmítl financovat štít
Generál Obering přiletěl do ČR kvůli radaru
SPECIÁL: Vše o systému protiraketové obrany

Zdroj: CNN (USA)

---

Velitelé NRF debatovali o budoucnosti
Velitelé Sil rychlé reakce NATO (NRF) se sešli v německém Ramsteinu, aby zde projednali budoucí mise. Od summitu v Rize v listopadu 2006, kde byly Síly rychlé reakce prohlášeny za plně akceschopné, je to první takto široké setkání.

NRF jsou považovány za motor současné transformace Aliance. NATO, které se ve 20. století zaměřovalo především na schopnost odpovědět na útok, se nyní snaží více zohledňovat požadavky nového století. Cílem přeměny má být Aliance schopná aktivně zasahovat na daleké vzdálenosti.

„Síly rychlé reakce jsou pohotové, hbité a přizpůsobivé jednotky, což je podle mě klíčové pro zdraví a úspěch naší Aliance v nadcházejících letech,“ řekl generál John Craddock z evropského velitelství NATO. „Jakožto klíčový prvek naší vojenské kultury, Síly rychlé reakce umožní Alianci lépe odpovídat na hrozby pro bezpečnost a stabilitu ve 21 století,“ dodal.

NRF tvoří až 25 tisíc vojáků pozemních, námořních a leteckých sil, které mohou být přizpůsobeny různým typům misí.

Čtěte také:
Zásadní průlom: Nové síly NATO jsou připraveny
SPECIÁL: O Silách rychlé reakce NATO

Zdroj: People's Daily (Čína)

---

NATO bude cvičit v Baltském moři
Aliance na druhou polovinu května plánuje uskutečnit neobvykle rozsáhlé vojenské cvičení v Baltském moři. Manévry se odehrají v dánských, švédských, německých a polských teritoriálních vodách, zúčastní se jich asi 80 plavidel, několik letadel a zhruba 10 tisíc vojáků ze sedmnácti států. Finsko a Švédsko se budou na cvičení podílet v rámci programu Partnerství pro mír. Akce se zaměří na hledání min a boj proti terorismu. Bude to největší alianční cvičení v Baltském moři od roku 1999.

Čtěte také:
NATO a Izrael: Společné námořní cvičení
Admirál NATO: Bojujme proti teroru i na moři

Zdroj: Hindu (Indie)