Americký zákon pomůže kandidátům do NATO

Návrh zákona, který umožní poskytovat finanční pomoc pro země usilující o vstup do NATO, byl schválen výborem amerického senátu pro zahraniční vztahy. O zákonu ale ještě musí hlasovat celý Senát, dolní komora amerického Kongresu a svůj podpis musí připojit i prezident George W. Bush. Pokud bude zákon schválen, umožní Washingtonu poskytovat finanční pomoc pro zbrojní reformy ve státech, které usilují o členství v Alianci. Konkrétně se jedná o Albánii, Chorvatsko, Gruzii, Makedonii a Ukrajinu.

Albánie, Chorvatsko a Makedonie se od roku 2002 účastní aliančního programu Akční plán členství a jsou také členy takzvané Jadranské charty. Vstup těchto zemí do NATO by měl být prioritou, řekl náměstek ministryně zahraničí Nicholas Burns, který jako možné datum zmínil rok 2008 nebo 2009. Oproti tomu Gruzii ani Ukrajině nebyla účast v přípravných programech nabídnuta. Rusko vyjadřuje znepokojení ohledně možnosti, že by se tyto dvě postsovětské republiky staly součástí Aliance. 

Čtěte také:

Jadranská charta chce datum vstupu do NATO

Zdroj: International Herald Tribune (Francie), Southeast European Times (USA)

---

Nizozemsko poskytne NRF 3.150 vojáků

Přes tři tisíce nizozemských vojáků se stanou součástí Sil rychlé reakce NATO. Jednotce NRF10, které bude Nizozemí společně s Německem velet, poskytne kromě vojáků i vybavení včetně dvanácti letounů F-16. Vojáci se budou moci účastnit cvičení od poloviny tohoto roku.

Jednotky NRF, určené k tomu, aby byly nasazeny během počátečních fází krizových situací, budou mít dohromady 25 tisíc vojáků. Síly mohou být vyslány k udržování pořádku nebo na obranu členských států NATO.

Čtěte také:

NATO umístí své nové jednotky do Nizozemí

Zdroj: NIS News Bulletin (Nizozemí)

---

Italský spor ohledně Afghánistánu přetrvává

Eskalace násilí v Afghánistánu zvyšuje tlak proti italskému premiéru Romanu Prodimu, který se v současnosti snaží v zemi udržet 1.900 vojáků – navzdory odporu pacifistů ve vlastní vládní koalici.

Téma italských vojáků v Afghánistánu bylo jedním z podnětů, které před dvěma týdny odstartovalo vládní krizi. Nedávné násilí znovu vyvolalo otázku, jestli se Itálie má mise nadále účastnit. „Pošleme naše vojáky domů, než bude příliš pozdě,“ vyzval komunistický senátor Claudio Grassi. Jiný komunista, Marco Rizzo, popsal nedávné incidenty, při kterých západní síly v Afghánistánu nedopatřením usmrtily civilisty, jako „represe nacistického typu“. Své znepokojení ohledně těchto civilních ztrát vyjádřil i ministr zahraničí Massim D´Alema.

Přinejmenším jeden z rebelujících senátorů, kteří způsobili nedávnou vládní krizi, oznámil, že bude hlasovat proti pokračování mise v Afghánistánu. To by znamenalo, že by se Prodi musel spoléhat na podporu ze strany opozice. Středopravicový lídr a bývalý premiér Silvio Berlusconi již naznačil, že jeho blok bude hlasovat pro. Z jeho tábora se nicméně ozvaly hlasy, že pokud se vláda nemůže spolehnout na svou vlastní parlamentní většinu, měla by rezignovat.

Čtěte také:

Vojenské spory přispěly k demisi Prodiho

Zdroj: DefenseNews (USA)

---

Naši spojenci odzbrojují, stěžují si USA

Celkový počet britských vojáků se od roku 1990 zmenšil z 300.000 na současných necelých 200.000. Británie je tak co do rozsahu ozbrojených sil na 28. místě ve světovém žebříčku – vyšší pozici mají například Eritrea s Barmou. Podobný trend lze vysledovat prakticky u všech významnějších spojenců USA, s výjimkou Japonska. Obzvlášť trpký je příklad Kanady, která svůj milion vojáků, kterým disponovala na konci druhé světové války, srazila na pouhých 62 tisíc mužů a žen. USA jsou tak se svými 165.000 vojáky rozmístěnými v Afghánistánu a Iráku vážně vytížené.

Tato tendence je doprovázena snižováním výdajů na zbrojení – roku 1993 vydávali členové NATO na zbrojení v průměru 2.49 procenta hrubého domácího produktu, roku 2005 to již bylo jen 1.8 procenta. Británie je se svými 2.3 procenty nadprůměrná, naopak Kanada na obranu vynakládá jen 1.1 procenta. USA oproti tomu vynaloží na zbrojení každý rok 4 procenta svého HDP.

Odborník na mezinárodní vztahy Max Boot tímto faktem vysvětluje americký unilateralismus. „Jednáme sami, nebo skoro sami, nikoliv ze své vlastní vůle, ale z nutnosti.“

Čtěte také:

Nové NATO musí upravit své financování

USA: Spojenci musí zvýšit armádní rozpočty

Zdroj: The Record (Kanada)

---