Zveřejněna předběžná verze plánu pro Kosovo

Kosovo by mělo zůstat pod mezinárodním dohledem po nespecifikované období, během kterého by získalo znaky státnosti jako je vlajka, hymna, ústava a armáda, kterou by vycvičilo NATO. Tak zní předběžná verze zprávy, ve které diplomat OSN Martti Ahtisaari vysvětlí svůj plán na vyřešení statusu Kosova. Priština by podle náčrtu, který ještě může být pozměněn, měla právo podepisovat mezinárodní dohody a usilovat o členství v organizacích jako je EU, OSN a Mezinárodní měnový fond.

Ohledně „nezávislosti“ ale zpráva zůstává zdrženlivá. Nejednoznačnost v této klíčové otázce má za účel zmírnit napětí mezi oběma znesvářenými stranami před tím, než začnou rozhovory ohledně konečné verze dokumentu.

Návrh se již dočkal pozitivní odezvy ze strany NATO a Francie, ostatní státy Evropské unie se ovšem nevyjádřily. Ještě zdrženlivější je pak tradičně postoj Ruska: „Nepodpoříme žádné rozhodnutí, které by bylo nepřijatelné pro Bělehrad,“ varoval nejmenovaný ruský diplomat v rozhovoru pro balkánskou agenturu DTT-NET.COM. Zopakoval také předchozí varování, že nezávislost Kosova by mohla podnítit Moskvu k prosazování stejného řešení v případě proruských separatistických regionů, jakými jsou Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii a také Podněstří v Moldávii.

Rusko se navíc již vyslovilo, že jakékoliv jednání o budoucnosti Kosova může začít až poté, co bude v Bělehradě zformována nová vládní koalice. Na druhou stranu, odložení hovorů by zřejmě zvýšilo frustraci kosovských Albánců. Kosovský premiér a bývalý člen povstaleckého hnutí Agim Ćeku řekl, že „neexistují důvody pro další zdržování procesu.“ OSN totiž již jednou porušila svůj slib a rozhodnutí, které mělo padnout minulý rok, odložila až na dobu po srbských volbách.

Čtěte také:

Ahtisaari by měl zveřejnit návrh na osud Kosova

Zdroj: EU Observer (Belgie)

---

Prozápadní ministr zahraničí Ukrajiny odstoupil

Ukrajinský ministr zahraničí Borys Tarasjuk, hlavní architekt prozápadní politiky země, odstupuje. Tarasjuk se v roce 2004 účastnil takzvané „Oranžové revoluce“ jakožto jeden z nejbližších spojenců současného prozápadního prezidenta Viktora Juščenka, kterého právě tyto události vynesly k moci. Tarasjuk řídil současné směřování Ukrajiny směrem ke členství v EU a NATO.

Juščenko byl nicméně minulý rok, po špatném výsledku svých spojenců v parlamentních volbách, nucen jmenovat do úřadu premiéra svého hlavního rivala z „Oranžové revoluce“, proruského Viktora Janukoviče. Ten hned v prvních týdnech svého působení řekl, že mizivá popularita NATO mezi ukrajinským obyvatelstvem vylučuje rychlý vstup země do paktu.

Tarasjuk byl jedním ze dvou Juščenkových spojenců ve vládě. Tím posledním zbývajícím je nyní ministr obrany Anatoly Hrytsenko.

Čtěte také:
Ukrajina na cestě k NATO zpomaluje

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Demokraté v USA chtějí změnit zbrojní výdaje

Představitelé Demokratické strany v americkém Kongresu hodlají zásadně změnit současný plán vlády na navýšení výdajů na obranu. Bushova administrativa konkrétně žádá dalších 100 miliard dolarů na válečné účely.

Demokraté podle svých vyjádření budou chtít, aby byly peníze použity na jiné priority v rámci vojenské sféry. „Máme problémy ve vlastní zemi,“ připomíná demokratický poslanec John Murtha, který předsedá podvýboru dohlížející na zbrojní rozpočet. Částka, kterou požaduje vláda by tak podle něj měla být použita doma, především na zlepšení situace Národní gardy a rezerv. Na financování zahraničních vojenských angažmá by se podle něj měly více podílet spojenci USA, tedy členské státy NATO a také vlády Iráku a Afghánistánu. Murtha je veterán z Vietnamu a v současnosti patří v Kongresu k hlavním kritikům války v Iráku.

Zatím není jasné, jestli Demokratická strana může také zabránit Bushovu plánu na vyslání dalších 21 tisíc vojáků do Iráku.

Čtěte také:
USA: Nový Kongres dohlédne na utrácení v armádě

Analytici: Reálné výdaje na obranu USA jsou nejasné

Zdroj: USA Today (USA)

---

Nizozemí: Ničení makových polí „kontraproduktivní“

Nizozemští vojáci sloužící v Afghánistánu se nebudou podílet na likvidaci polí, na kterých se pěstuje mák pro produkci opia. Podle nizozemské ministryně pro rozvoj Agnes van Ardenneové totiž tato aktivita podkopává úsilí o zisk podpory afghánského obyvatelstva pro rekonstrukci země. A právě obnova je podle ministryně hlavní prioritou nizozemské působnosti v zemi.

Produkce máku pro výrobu opia a heroinu je podle ministryně „jediným zdrojem obživy pro velmi mnoho farmářů.“ Van Ardenneová v této souvislosti zopakovala rozšířený názor, že ničení makových polí by mělo být doprovázeno podpůrnými programy, v jejichž rámci by se farmáři mohli přeorientovat na pěstování legálních plodin a zároveň by měli zajištěný i přístup na trh.

Čtěte také:
Kanadští experti by mohli zastavit opium

Zdroj: USA Today (USA)