Ex-premiér Aznar by souhlasil s ostřelováním Libanonu
Bývalý španělský premiér José María Aznar by podpořil ostřelování Libanonu ze strany NATO, v případě, že by to bylo „nutné“. Uvedl to v rozhovoru pro britskou BBC.

Tajemník vládnoucí Socialistické strany José Blanco to komentoval slovy, že Aznar „zašel příliš daleko“ a že by jeho slova byla pochopitelná jen v případě, že by vstoupil do „nějaké nadnárodní zbrojní společnosti“.

Zdroj: Eitb (Španělsko)

---

Izrael chce misi NATO v Libanonu
Izrael pro zažehnání krize v Libanonu žádá mezinárodní akci, kterou by vedla Severoatlantická aliance. Tuto alternativu upřednostňuje před přítomností tradičních mírových sil OSN, neboť Spojené národy se již dříve pokoušely situaci v zemi stabilizovat a setkaly se s neúspěchem.

Aliance je ale v současnosti plně vytížena mnoha zahraničními akcemi, včetně čím dál tím  intenzivnějších bojů v Afghánistánu. Podle odhadů by si úkol zajistit počáteční příměří v Libanonu vyžádal na 10 tisíc vojáků. Navíc zkušenosti z Kosova a Bosny vzbuzují otázky, jestli je aliance schopná v krizových oblastech prosadit svou vůli. K tomu je třeba připočíst traumatickou zkušenost mírové mise v Libanonu z roku 1982, která se změnila v krveprolití. Washington již účast v mezinárodní misi předem odmítl, neboť by americká přítomnost jen přitáhla útoky ozbrojenců. Neochotu k účasti projevilo také Holandsko a Rakousko.

Představitelé NATO také připomínají, že je nejprve třeba při řešení libanonské krize vyčerpat diplomatické prostředky, teprve pak mají přijít na řadu úvahy o nasazení mezinárodních sil. Německý ministr zahraničí Josef Jung v této souvislosti řekl, že otázka mírové mise přijde na řadu až v okamžiku, kdy bude podepsáno příměří. Mluvčí aliance James Apparhurai potvrdil, že řádné oficiální žádosti o vyslání mise zatím nikdo nevznesl.

Zemí NATO, která silou potřebnou pro misi v Libanonu disponuje, je Turecko. Jakožto jediný muslimský člen aliance by jeho účast navíc mohla vyvrátit názory, že zahraniční účast pouze brání zájmy Izraele proti Hizballáhu. Turecko má blízké vztahy jak s Izraelem, tak s arabskými zeměmi a navíc se může pochlubit širokými zkušenostmi z mírových misí. Nicméně, koloniální odkaz Osmanské říše by mohl některé z Arabů vést k odporu proti turecké přítomnosti v oblasti. Turecký ministr zahraničí již oznámil, že Ankara uvažuje o vůdčí roli v mírovém úsilí, ovšem jen v případě že by disponovala silným mandátem OSN.

Existují také jiné návrhy na řešení situace, včetně iniciativy, kterou vyvíjí šéf zahraniční politiky EU Javier Solana. Solana volá po novém typu mezinárodních sil, které by zahrnovaly vojáky z EU, Turecka i arabských států.

Zdroj: Houston Chronicle (USA)

---

OSN žádá vyšetření incidentu v Libanonu
Generální tajemník OSN Kofi Annan požádal Izrael o vyšetření bombového útoku, při kterém židovský stát usmrtil čtyři pozorovatele. Annan tento apel vyslovil při konferenci v Římě, která byla svolána v souvislosti s krizí v Libanonu.

Při zmíněném incidentu byl leteckou bombou zasažen bunkr, ve kterém se skrývali členové mise OSN, neboť Izrael jejich pozice již dříve dělostřelecky ostřeloval. Annan útok označil za „zřejmě úmyslný zásah izraelských ozbrojených sil“. Izraelský premiér Ehud Olmert se Annanovi telefonicky omluvil a útok označil za nehodu.

Mise OSN v Libanonu, nazvaná UNIFIL, zde působí od roku 1978 a v současnosti čítá dva tisíce osob.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Chirac je proti účasti NATO v Libanonu
Francouzský prezident Jacques Chirac řekl, že by Severoatlantická aliance neměla vést případnou mezinárodní akci v Libanonu. Zdůvodnil to tím, že aliance je na Blízkém východě vnímána jako „ozbrojené rameno Západu“. Prezident se takto vyjádřil v rozhovoru pro deník Le Monde. Francie tvrdí, že mnohonárodnostní síly by měly být do Libanonu umístěny pod mandátem OSN.

Zdroj: The Jerusalem Post (Izrael)

---

Státníci jednají v Římě o krizi na Blízkém východě
Vůdčí představitelé arabského světa, EU, Spojených států, Ruska a OSN jednají v Římě o blízkovýchodní krizi. Summit byl svolaný americkou ministryní zahraničí Condoleezou Rice. Jedním z klíčových témat jednání je návrh na vyslání mezinárodní mise, která by dohlížela nad jižním Libanonem.

Italský premiér Romano Prodi tvrdí, že hlavním cílem konference je dosažení příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Washington a Londýn ale naopak tvrdí, že příměří je nemožné, dokud nebudou prozkoumány základní příčiny konfliktu.

Dalším probíraným tématem bylo případné použití mnohonárodnostních sil, které by sloužily jako nárazník mezi Izraelem a Hizballáhem. Šéf zahraniční politiky EU, Javier Solana, zdůraznil, že je nutné, aby se takové operace účastnila Evropa. „Je nezbytné, aby se některé evropské země zúčastnily,“ řekl. Adepty na vůdčí pozici v potenciálně nebezpečné mírové operaci se zdají být Francie nebo Turecko. Francouzský prezident Jacques Chirac již napsal dopis Solanovi, ve kterém ho žádá o zahájení evropské iniciativy při řešení krize. Turecko by nicméně požadovalo spíše misi vedenou Severoatlantickou aliancí.

Zdroj: EUpolitix.com (Belgie)