Mise v Libanonu: NATO zdrženlivé, EU ochotná
NATO reagovalo zdrženlivě na hlasy, které požadují, aby organizace vedla mírovou misi v Libanonu. USA a Izrael by takovu akci podporovaly, diplomaté ale připomínají, že aliance v současné době má mise na Balkánu, v Africe, Iráku a Afghánistánu.

Zájem o vedení mírové mise v Libanonu ale projevily některé evropské státy. Německo, Řecko, Itálie a kandidát na členství v EU Turecko uvažují o ustavení mezinárodní mise. Francie vyjádřila ochotu pracovat pod mandátem OSN. Současný šéf zahraniční politiky EU a bývalý generální tajemník NATO Javier Solana oznámil, že evropská účast v krizové oblasti je „reálnou možností“.

Zdroj: Business Day (USA)

---

Odborníci pochybují o šancích NATO v Afghánistánu
Ze strany politických analytiků se ozývají pochybnosti, zda je aliance plně připravená pro první skutečnou pozemní válku ve své historii. Svým přesunem na jih Afghánistánu, který je baštou Talibanu, se jednotky aliance dostanou do ostrých bojů. NATO si uvědomuje, že neúspěch by narušil její snahu ospravedlnit svou existenci v postbipolárním světě.

Otazníky panují především ohledně toho, jestli evropské státy poskytly dostatek vojáků a jestli je nestáhnou poté, co v důsledku bojových ztrát klesne podpora veřejnosti pro misi. Podle Michaela Williamse z londýnského Royal United Services Institute není aliance připravena. „Má nejasný a vágně definovaný mandát a nedostává se jí jednotek ani vybavení“, tvrdí.

Obavy, že aliance nemá k dispozici dostatek vojáků, vyjádřil také Sean Kay, odborník na mezinárodní bezpečnost z Wesleyan University v Ohiu. Připoměl, že NATO potřebovalo 60.000 vojáků, aby udrželo mír v drobné Bosně. V Afghánistánu, zemi větší než Francie, má aliance k dispozici jen odhadem 16 až 19 vojáků.

Zdroj: The Peninsula (Katar)

---

Španělské letouny budou střežit Pobaltí
Španělsko bude hlídat vzdušný prostor Severoatlantické aliance v pobaltských státech. Oznámil to velitel litevského letectva Audronis Navickas. Bude to již desátá vzdušná hlídka v baltských státech od jejich vstupu do aliance v březnu 2004, řekl Navickas. Před Španělskem se v roli strážce pobaltského vzdušného prostoru vystřídala postupně Belgie, Dánsko, Velká Británie, Norsko, Nizozemsko, Německo, USA, Polsko a Turecko.

Zdroj: People´s Daily Online (Čína)

---

Výzkum odhalil tajnou spolupráci Švédska a NATO
Spolupráce Švédska se Severoatlantickou aliancí je intenzivnější, než se očekávalo. Tuto informaci přinesl výzkum švédského vědeckého ústavu FOI. Robert Dalsjö ve své doktorské práci tvrdí, že se USA spoléhaly na to, že jejich bombardéry budou moci volně létat skrz švédský vzdušný prostor. Švédsko zároveň počítalo s pomocí právě ze strany amerických letounů.

Dalsjö tvrdí, že spolupráce trvala od 40. do 80. let minulého století a že existuje mnoho tajných dokumentů, které to dokládají. Autor také tvrdí, že sociálně-demokratické vlády z 50. a 60. let byly o této situaci dobře informovány. Náměstek švédského premiéra Bosse Ringholm však tato tvrzení odmítl jako „spekulace“.

Zdroj: Sveriges Radio International (Švédsko)

---

Kosovští Albánci formálně požádali o nezávislost
Představitelé Kosova vznesli oficiální nárok na nezávislost své země. Učinili tak během rozhovorů s představiteli srbské vlády, kteří myšlenku nezávislosti jednoznačně odmítají. Jednalo se o první setkání obou stran na nejvyšší úrovni od roku 1999, kdy NATO z provincie vyhnalo srbské jednotky. Během jednání nebylo k vidění žádné podávání rukou a srbský premiér Vojislav Koštunica se odmítl zúčastnit oběda s kosovskou delegací, ve které jsou dva bývalí členové polovojenských jednotek.

V průběhu kosovského konfliktu v letech 1998-1999 zahynulo na deset tisíc etnických Albánců a 800 tisíc jich uprchlo. Po intervenci NATO došlo k odvetným útokům kosovských Albánců, které vyhnaly polovinu srbské populace. Zbytek nyní zůstává v izolovaných chráněných enklávách a vidinu nezávislosti Kosova očekává s rostoucím znepokojením. Srbský sever provincie proto již vyhrožoval odtržením.

Představitelé USA i Evropy se shodují na tom, že současný status Kosova je neudržitelný a chtějí, aby tento rok došlo k dohodě. Ta by podle diplomatů přinesla určitou formu nezávislosti, ať už se souhlasem Srbska nebo bez něj. Hlavní vyjednavač OSN Martti Ahtisaari řekl, že Srbsko „přijme cokoliv mimo nezávislosti“, Kosovo „nepřijme nic než nezávislost“. Území provincie hlídá 17 tisíc vojáků NATO.

Zdroj: Washington Post (USA)