Pobouření kvůli „směrnicím“ pro afghánské novináře
Novináři a zákonodárci v Afghánistánu byli pobouřeni novými směrnicemi tajných služeb, které novinářům zakazují kritizování zahraničních vojáků a rozhovory s vůdci Talibanu. Dokument, který nenesl žádný oficiální znak či známku, avšak pouze název „Islámská republika Afghánistán“, byl dodán editorům novin a televizních stanic v Kábulu. Má se za to, že dokument byl vydán zpravodajskými službami.

Vzhledem k „současné situaci“ by média neměla „oslabovat morálku lidí a ovlivňovat národní zájmy“, uvádí dokument v souvislosti se zprávami o pravidelných útocích Talibanu. Dokument, který je označen slovy „není určeno ke zveřejnění“, dále uvádí, že by v médiích neměly být žádná interview s „teroristickými vůdci“ a že kritika vojáků NATO a USA v Afghánistánu je zakázána.

V dokumentu se též kritizuje označování současné vlády Afghánistánu jako proti-islamistické či naznačování, že bezpečnostní jednotky jsou slabé. Podle organizace Reportéři bez hranic je toto pokus donutit editory k autocenzuře. „Média samozřejmě hrají roli v propagaci míru, avšak je absolutně pobuřující, že afghánské orgány tímto způsobem ovlivňují privátní média a říkají jim, co mají říkat a psát,“ uvedli novináři. NATO mezitím uvedlo, že „pevně“ věří ve svobodu tisku.

Zdroj: Daily Times (Pákistán)

---

Bosna odloží rozhovory o ústavě na konec roku
Šéfové hlavních politických stran Bosny a Hercegoviny (BaH) souhlasili s odložením neúspěšných jednání o návrhu ústavy na dobu po říjnových parlamentních volbách. Tato dohoda následovala po konzultacích mezi představiteli šesti hlavních politických stran bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů a mezinárodním vyslancem Christianem Schwarzem Schillingem. Místní politici se shodli, že je nereálné očekávat nějaký průlom v jednáních v době před říjnem a proto při začínající předvolební kampani bude lepší tuto otázku odložit na pozdější dobu.

Ústavní dodatek dohodnutý hlavními politiky a podporovaný Spojenými státy a Evropskou unií nezískal při projednávání v dubnu podporu 2/3 poslanců Sněmovny reprezentantů. Cílem tohoto návrhu je zajistit větší účinnost institucí a současně umožnit jednodušší vyjednávání s EU a NATO, kam BaH míří jako možný budoucí člen.

Stejně jako politické strany je ústavnímu reformnímu balíčku nakloněna i většina obyvatel země. Poslední dubnové průzkumy vedené Mezinárodním republikánským institutem ukázaly, že 53,5 procent lidí navrhované změny ústavy podporuje zatímco 26 procent je proti, přičemž průzkumu se účastnilo 1550 občanů BaH. Z těch, kteří se průzkumu účastnili, změny podporuje 60,6 procent bosenských Muslimů, 50,3 procent Chorvatů a 44,9 procent Srbů.

Zdroj: dtt-net

---

Bush by rád zavřel Guantánamo
Americký prezident Georgie W. Bush podle svých slov chápe znepokojení Evropské unie týkající se americké věznice v Guantánamu a doufá, že se tato otázka vyřeší. Prohlásil to ve středu ve Vídni po skončení jednodenního summitu EU-USA.

Bush připomenul, že celkem 200 vězňů už americké úřady poslali do jejich vlasti a ve vězení jich zůstává dalších 460, přičemž většina jich pochází ze Saudské Arábie, Afghánistánu a Jemenu. Americký prezident má zájem na uzavření Guantánama, avšak zdůrazňuje, že mnozí z vězňů by na svobodě byli nebezpeční, protože jde o chladnokrevné zabijáky, které je třeba předvést spravedlnosti. “Chtěl bych Guantánamo uzavřít. Jsou tam však někteří vězni, které je třeba postavit před americké soudy. Budou zabíjet, pokud se dostanou na ulici,“ uvedl Bush.

Zdroj: Pravda (Slovensko)

---

NATO ukazuje na Kapverdách svoji sílu
Stovky elitních vojáků NATO podpořených bojovými letouny a válečnými loděmi tento týden zaútočí na malý ostrov sopečného původu v Atlantickém oceánu při afrických březích. To je scénář cvičení Sil rychlé reakce Steadfast Jaguar 2006, kterým aliance demonstrovat svou schopnost zasáhnout světě. Čtvrteční obojživelné přistání na ostrově Sao Vicente je vrcholem programu dvoutýdenního cvičení na Kapverdských ostrovech, které jsou prvním vojenským cvičením aliance na africké půdě.

Cvičení je zaměřeno na otestování nových Sil rychlé reakce NATO, jejichž plné bojové pohotovosti chce aliance dosáhnout v říjnu tohoto roku. Tyto 25-ti tisícové moderní vojenské jednotky by měly umět reagovat na hrozby a krize na vzdálených místech. Využitím skalních útesů a vzdálených pláží Kapverdských ostrovů chce NATO narušit svůj obraz z doby studené války, kdy se spojenecké manévry odehrávaly na severoněmeckých pláních jako příprava proti sovětskému útoku.

Přes 7000 vojáků NATO, včetně francouzské a německé pěchoty, amerických bojových pilotů a španělských námořníků, budou čelit fiktivnímu boji znepřátelených frakcí o kontrolu ostrova a zachraňovat civilisty před předstíranou sopečnou erupcí. Vláda Kapverdských ostrovů, které leží 500 kilometrů západně od západoafrického Senegalu, doufá, že pořádání manévrů pomůže jeho zemi navázat bližší vztah k alianci.

Cvičení doprovázejí kontroverze. Francie, která je opatrná při zesilování role NATO v Africe, zablokovala původní plán pořádat manévry v Mauretánii na pevnině afrického kontinentu. NATO se též muselo zaručit, že cvičení nepoškodí floru a faunu Kapverdských ostrovů.

Zdroj: CNN (USA)

---

Bordyuzha: NATO nechce spolupracovat s CSTO
Členské země Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Collective Security Treaty Organization - CSTO) jsou znepokojeny tím, že NATO vytváří kolem Běloruska a Ruska pásmo svých členů a partnerských zemí. Aliance prý zatím nereagovala na návrh CSTO o hlubší partnerství, uvedl generální tajemník CSTO, Nikolay Bordyuzha. „Před rokem a půl jsme alianci navrhli partnerství, avšak zatím jsme neobdrželi žádnou odpověď. Je nám jasné, že to není kvůli technické závadě a jsme tím znepokojeni,“ řekl Bordyuzha. „Tato neochota NATO spolupracovat je určena politickými důvody,“ dodal.

„Jsme znepokojeni, že státy budou vstupovat do NATO aniž by splnily všechny nutné vojenské procedury,“ řekl Brodyuzha s tím, že vstup Ukrajiny a Rumunska není ničím jiným než „politickým rozhodnutím pro splnění vojenských úkolů“, informovala agentura Interfax. Členy CSTO jsou Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Vojensko-politická unie těchto šesti zemí byla ustavena Smlouvou o kolektivní bezpečnosti 15. března 1992. Rada Kolektivní bezpečnosti je nejvyšším orgánem organizace.

Zdroj: Panarmenian (Arménie)