USA: Spojenci musí zvýšit armádní rozpočty
Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit své výdaje na obranu a větší měrou se podílet na financování NATO. Vrchnímu veliteli spojeneckých sil generálu Jamesi Jonesovi to řekli američtí zákonodárci poté, co jim Jones oznámil, že pouze osm z 26 členských států plní závazek z roku 2002 a vydává na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.

Duncan Hunter, předseda Výboru pro ozbrojené služby, tuto situaci přirovnal k pikniku, kam USA donesou bifteky, některé další státy plastové vidličky a některé se "jen tak s pousmáním ukáží". Někteří členové NATO se však nechtějí podílet na financování operací aliance mimo Evropu, konkrétně rozšiřující se misi v Afghánistánu či pomoc africkým mírovým jednotkám v Súdánu.

Zdroj: People's Daily (Čína)

---

Česká armáda je připravena na nové úkoly
Česká republika si v neděli připomene sedmé výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Za tu dobu se česká armáda změnila k nepoznání - plně se profesionalizovala, investovala do nových technologií a změnila svůj celkový přístup k válčení. Obrovitá a těžkopádná mašinérie ze sovětské éry se změnila od základů, zvýšila svoji specializaci a po mnoha náročných misích v zahraničí získala i značnou prestiž.

"Češi nyní poprvé v historii nemají nepřátele u svých hranic a to vedlo k celkové změně armádní filozofie. Od vstupu do NATO nemusíme bránit své hranice. Ty se z vojenského hlediska posunuly na Balkán a Střední východ," uvedl Andrej Čírtek, mluvčí ministerstva obrany. Po pražském summitu v roce 2002 se též začala specializovat na některé oblasti. Armáda má sice skladbu klasického vojska, ale na některé části se zaměřuje více. Konkrétně jde o pasivní sledovací systémy, u nichž disponujeme nejmodernějšími technologiemi, obrana proti zbraním hromadného ničení a zvláštní jednotky cvičené k boji v týlu nepřítele.

Zdroj: Český rozhlas (Česká republika)

---

Írán se nesmí stát jadernou velmocí
Severoatlantická aliance musí udělat vše, co je v jejích silách, aby zabránila Íránu získat jaderné zbraně. Prohlásil to José Maria Aznar, bývalý španělský premiér na semináři NATO v Bruselu. "Nikdo nemůže pochybovat o skutečném cíli íránského jaderného programu: ajatolláhové chtějí bombu a pokud něco neuděláme, tak ji dostanou." Zároveň ale dodal, že ani po třech letech neúspěšného vyjednávání s Teheránem není zřejmé, jestli se v Radě bezpečnosti OSN podaří dosáhnout konsensu ohledně dalšího postupu.

Aznar již dříve vyzval mezinárodní společenství, aby jednalo jednotně a vysílalo Íránu silné a koordinované signály, že nemůže mít jaderné zbraně. Zopakoval rovněž, že by se v zájmu boje proti džihádu a šíření zbraní hromadného ničení mělo NATO reformovat a přizvat státy, které vyznávají stejné hodnoty - Japonsko, Austrálii či Izrael. "Vzkazy Íránu od velké většiny mezinárodního společenství, že mu nedovolí vlastnit jaderné zbraně bude spolu se vstupem Izraele do NATO pro Írán výstrahou."

Zdroj: Spain Herald (Španělsko)

---

Rusko představilo novou helikoptéru
Ruské vzdušné síly budou brzy vybaveny novou generací bitevních vrtulníků Mi-28 Havoc, jejichž sériová výroba byla schválena po úspěšných letových zkouškách. Ruská armáda jich nyní dostane 20, přičemž dalších třicet přibude do roku 2010. Oznámila to ruská média s odvoláním na oficiální zdroje. Účinnost tohoto nového stroje podle ruských vzdušných sil převyšuje současné standardy vojenských helikoptér.

Vrtulník je schopen létat ve velmi malých výškách od pěti do patnácti metrů, provádět denní i noční operace za jakéhokoli počasí s využitím navigace přizpůsobující se terénu v ručním i automatickém režimu. Helikoptéra může dosáhnout letové rychlosti až 300 km/h, doletí až do vzdálenosti 450 km, s přídavnými nádržemi dolet přesahuje tisíc kilometrů. Mezi její výzbroj patří radiově řízené protitankové rakety či pohyblivý kanón ráže 30 mm.

Zdroj: MakFax (Makedonie)

---

Juščenko navrhl referenda k EU a NATO
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko se vyslovil pro uspořádání referenda o vstupu země do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Přestože představitelé Ukrajiny doufají, že by se mohli připojit k NATO v roce 2008, referendum by toto mohlo zkomplikovat, protože obyvatelé se stavějí spíše proti vstupu do aliance. Ruský ministr obrany dříve též prohlásil, že vstupem do NATO by se značně destabilizovala ukrajinská vnitrostátní situace.

Mezi odpůrce přistoupení k alianci se staví i ukrajinský poslanec Vladimir Zubanov, který si všímá, jak se země kvůli této otázce rozdělila. Obává se rovněž vážných společenských důsledků, pokud Ukrajina přijde o svůj zbrojní průmysl. Tím by země přišla i o většinu svého vědeckého potenciálu. Podle něj by bylo řešením, kdyby Ukrajina zůstala neutrální, což nejvíce koresponduje psychice jejích obyvatel, kteří se nechtějí zaplétat do podivných konfliktů a ani do hádek se sousedy.
 
Zdroj: Novosti, Regnum (Rusko)