Riceová se pokusí vyvráti obvinění proti CIA
Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová dnes přijede do Bruselu, aby se setkala s ministry zahraničí NATO v době závažných obvinění CIA, která má údajně letecky přepravovat osoby podezřelé z terorismu do tajných věznic a používat k tomu letiště po celé Evropě. Američtí představitelé naznačili, že se Riceová bude snažit přesvědčit Evropany, aby od této otázky odstoupili.

Riceová byla na své týdenní cestě do Berlína, Bukurešti, Kyjeva a Bruselu pod tlakem, aby reagovala na tvrzení, že USA používají ve východní Evropě tajné věznice k výslechu islámských extremistů. Minulý týden britský ministr zahraničí Jack Straw písemně požádal Riceovou o objasnění asi 80 letů letadel CIA přes Velkou Británii. Skupiny pro ochranu lidských práv v Evropě i USA neustále obviňují vlády některých zemí EU, že vědí a schvalují tajné operace USA na jejich území.

„Pokud se člen EU nebo kandidátský stát aktivně zapojí či mlčky schvaluje ilegální transporty a mučení či ilegální věznice na svém území, musí to být vyšetřeno a musí z toho být vyvozeny důsledky,“ řekl Martin Schulz, šéf Socialistické skupiny v Evropském parlamentu. Británie, Itálie, Švédsko a Německo jsou mezi zeměmi EU zapletenými do tajných letů osob, podezřelých z terorismu, přes letiště a základny na celém kontinentu.

Zdroj: Prensa Latina (Kuba)

---

Jižní Korea a NATO odsouhlasily spolupráci
Jižní Korea a NATO 2. prosince souhlasily s přezkoumáním opatření pro spolupráci v nevojenské oblasti. Bylo dosaženo dohody, kterou naznačila i cesta ministra zahraničí a obchodu Ban Ki-moona na velitelství NATO v Bruselu. Byly odsouhlaseny výměny vysokých úředníků za účelem podpory spolupráce v oblasti šíření demokracie, ochrany lidských práv a usnadnění mezinárodní záchranných prací, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Ban se setkal s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem a přednesl projev na zasedání 26-ti členné Severoatlantické rady, což je rozhodovací orgán aliance. „Doufám, že má návštěva bude sloužit jako hodnotná příležitost jak rozvíjet možnosti pro další spolupráci mezi NATO a Jižní Koreou“, řekl Ban.  Byla to první návštěva jihokorejského ministra zahraničí na velitelství NATO a druhý projev, který přednesl ministr nečlenské země NATO hned po Austrálii.

Co se týče bezpečností situace v severovýchodní Asii, Ban uvedl, že pokračující šestistranné rozhovory ohledně severokorejského jaderného programu budou hrát v budoucnosti větší roli. Dále pak zdůraznil důležitost podpůrných aktivit Dialogu pro spolupráci severovýchodní Asie (Northeast Asia Cooperation Dialogue) jako způsobu oživení a zpestření cest pro dialog v regionu. Ministr před návratem domů navštívil ještě 3. prosince Maďarsko, 4. prosince Slovinsko a bude se též účastnit 13. setkání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 5. a 6. prosince.

Zdroj: The Korea Times (Jižní Korea)

---

USA: Evropští členové NATO by měli více vynakládat na obranu
Rozpětí mezi ozbrojenými silami Spojených států a ostatních členů NATO značí, že evropští členové aliance potřebují vynakládat větší finanční prostředky na obranu, uvedla americká vyslankyně při NATO Victoria Nulandová. „ Pouze sedm členů NATO momentálně splňuje neoficiální nejnižší míru výdajů na obranu, což jsou dvě procenta z HDP,“ uvedla. Americká ambasáda označila těchto sedm zemí – jsou to Británie, Bulharsko, Francie, Řecko, Rumunsko, Turecko a USA.

„Takže máme 19 zemí, které minimální hranici dvou procent nesplňují,“ řekla Nulandová. „S narůstajícím počtem našich misí, které současná situace ve světě vyžaduje, jsme stále více rozprostřeni, takže pokud chce Evropa prospět, musí v první řadě navýšit rozpočty,“ dodala.

NATO je v současné době zapojeno do udržování bezpečnosti v Afghánistánu vedle operací Američanů, kteří bojují proti talibanským bojovníkům a Al-Kajdě, dále do střežení Středozemního moře, čímž má bránit aktivitě teroristů a do mírových misí v Bosně a Kosovu. Někteří členové NATO pomáhají s výcvikem bezpečnostních sil v Iráku.

Zdroj: Defense News (USA)

---

OSN nařídila přísná opatření po útoku v Kosovu
Správa OSN nařídila v Kosovu přísná bezpečností opatření po nedělním granátovém útoku na autobus, při kterém nebyl nikdo zraněn. Soren Jessen-Petersen, nejvyšší představitel OSN v Kosovu, nařídil policii zvýšit počet hlídek a zavést kontrolní stanoviště po celé provincii. „Incidenty, jako ten z minulé noci, ukazují, že během právě zahájených rozhovorů o statusu se mohou izolovaní jedinci či skupiny, kterým je blaho Kosova lhostejné, pokusit narušit pokrok Kosova kvůli svým vlastním skrytým motivům,“ uvedl Jessen-Petersen v prohlášení.

Autobus vezoucí etnické Albánce a osoby několika dalších etnických menšin, včetně jednoho Srba, byl v neděli jižně od města Prizren zasažen raketou poháněným granátem, který vnikl do kupé cestujících, avšak nevybuchl. Vojáci NATO poté projektil zneškodnili. Tento poslední útok ze série střelby a výbuchů malých bomb v posledních šesti měsících souvisí s nedávných začátkem rozhovorů o budoucím statusu provincie, kde etničtí Albánci tvoří více než 90 procent dvoumilionové populace. Vyslanec OSN Martti Ahtisaari je na misi, která má připravit půdu pro přímé rozhovory o statusu Kosova na začátku roku 2006.

Nedávno též došlo k výhrůžkám samozvané Armády za nezávislost Kosova. „Je velmi pravděpodobné, že město Priština, jehož instituce jsou pod kontrolou moderních okupantů, bude cílem našich jednotek…“, uvádělo její prohlášení. Kosovo je pod správou OSN od roku 1999, kdy NATO bombardováním Srbska donutilo stažení jeho jednotek z provincie. Napětí však přetrvává, místní Albánci požadují nezávislost, což Bělehrad odmítá.

Zdroj: Xinhua (Čína)

---

Rusko: Kontrakt s Iránem neporušuje mezinárodní závazky
Ruský vojenský kontrakt s Íránem je defensivní povahy a podřizuje se všem mezinárodním závazkům, uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí. „Všechny kontrakty v oblasti vojensko-technické spolupráce jsou v plné shodě s našimi mezinárodními závazky, včetně oblasti nešíření, a též ve shodě s ruskými zákony,“ uvedl Michail Kamenin. Páteční vydání uznávaného obchodního deníku Vědomosti uvedlo, že Rusko mělo Íránu prodat raketový systém vzdušné obrany Tor M-1, jehož hodnota je více než 700 milionů dolarů.

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)