„Rozhodli jsme, že kybernetický útok může vyvolat článek 5, což znamená, že může vyvolat kolektivní obranu. Považujeme kybernetické útoky za něco, co může způsobit velké škody a může být velmi nebezpečné,“ prohlásil po jednání šéfů obrany generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Článek 5 Washingtonské smlouvy hovoří o tom, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členských zemí NATO v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem.

Stoltenberg upozornil, že nadcházející summit NATO ve Varšavě by měl jasně definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni, jako je například vzdušný prostor, moře či země.

Většina krizí má kybernetickou dimenzi, uvedl šéf NATO

„Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi,“ konstatoval. Nová definice podle něj umožní lepší ochranu aliančních misí a operací. „Musíme si být jistí, že naše sítě fungují a jsou chráněny,“ dodal.

Připomněl, že kybernetická obrana Aliance je čistě defenzivní, ale musí se neustále vyvíjet a zlepšovat. Kybernetická obrana tak není namířena proti konkrétnímu protivníkovi, navíc není podle něj vždy snadné zjistit, kdo přesně útočí. „Je to něco, co jsme vyvinuli a co posilujeme, aby bylo možné reagovat na útoky z jakéhokoli směru,“ řekl.

Oznámení Aliance přichází ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že ruští počítačoví špioni pronikli do sítě vedení americké Demokratické strany a získali přístup k jejím informacím o republikánském kandidátovi Donaldu Trumpovi.