„Na radu našich vojenských plánovačů budeme souhlasit s rotačním nasazením čtyř robustních mnohonárodních praporů v pobaltských státech a v Polsku. To vyšle jasný signál, že NATO je připraveno k obraně každého spojence,“ prohlásil na tiskové konferenci před schůzkou ministrů Stoltenberg.

Posílení vojenské přítomnosti na východní hranici Aliance je podle něj součástí reakce na nové bezpečnostní prostředí v Evropě.

K odstrašení Ruska by v Pobaltí a v Polsku měly být rozmístěny asi 4 tisíce vojáků. Každý ze čtyř praporu by měl čítat 800 až 1 000 vojáků. Podle amerického velvyslance při NATO Douglase Luteho budou podrobnosti jako přesné počty, složení a termín jejich nasazení známy počátkem července na summitu Aliance ve Varšavě.

Mnohonárodní prapory by měly být složeny z vojáků několika zemí a střídat se na území Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska každý šest nebo devět měsíců. Podle Luteho by síly pod aliančním velením měly být v regionu přítomny prakticky nepřetržitě, a to tak dlouho, dokud to bude zapotřebí.

Základ jednoho z praporů mají tvořit vojáci USA, dalších dvou pak Britové a Němci. Kdo bude vedoucí zemí čtvrtého, zatím není jasné.

Opatření má odradit Moskvu

„Nic z toho nepředstavuje pro nikoho hrozbu. S několika prapory invazi neuděláte, že? Můžete ale ovlivnit propočty možného agresora ohledně jeho nákladů, výnosů a rizik,“ uvedl Lute na adresu Ruska, které se cítí posilováním alianční přítomnosti ohroženo.

Vyslání posil na východ je však reakcí NATO na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině a obavy pobaltských zemí z agresivního chování Moskvy.

Rozmístění nepočetných aliančních sil podle analytiků nemá sloužit k „odražení případných útočících ruských sil“, ale aby bylo Moskvě jasné, že jakýkoliv agresivní akt ji může rychle vtáhnout do přímé konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí jako celkem. Jinými slovy, že prakticky okamžitě narazí v případě nějaké akce na jednotky NATO.

Dvoudenní schůzka ministrů obrany v bruselské centrále je posledním setkáním před vrcholným jednáním ve Varšavě. Stoltenberg připomněl, že posílená alianční přítomnost v zemích, které se v posledních měsících cítí ohrožovány ruským sousedem, je jen součástí větší reakce NATO na současné bezpečnostní výzvy.

Síly rychlé reakce mají 40 tisíc vojáků

Aliance od svého posledního summitu ve Walesu znásobila velikost svých Sil rychlé reakce na 40 000 vojáků a součástí jsou nové Síly velmi rychlé reakce, které jsou schopné přispěchat na pomoc ohrožené zemi v řádu pár dní.

Během nedávného cvičení takzvané „hrotové jednotky“ vyzkoušely přesun ze Španělska do Polska. Zvládly to za čtyři dny. „Budeme pokračovat v práci s cílem zlepšit volný pohyb našich vojáků a vybavení. Protože když se krize vynoří, je rychlost zásadní,“ konstatoval Stoltenberg.

Dalším z klíčových témat schůzky ministrů obrany podle jeho slov budou výdaje na obranu. Stoltenberg naznačil, že uplynulý rok 2015 byl po mnoha letech klesajících výdajů na obranu prvním, kdy se trend mírně obrátil. A podobný by měl být i letošní rok.

„Jde pouze o odhady, ale jsou povzbudivé. Roční skutečná změna se v současné době pohybuje okolo 1,5 procenta, což představuje nárůst o více než 3 miliardy amerických dolarů,“ řekl Stolteneberg.