Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

6. listopadu 2017  13:06
Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu celé země. Má připomínat nedávné manévry sousedního Švédska, do kterých se zapojilo přes 20 tisíc vojáků a staly se největší prověrkou švédské obrany za více než dvacet let.  
Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil | foto: Ilmavoimat

„Je důležité, aby obranné síly byly připravené přijmout mezinárodní pomoc, pokud budeme čelit krizi,“ uvedl finský ministr obrany Jussi Niinistö s odkazem na skutečnost, že Finsko i sousední Švédsko mají se Severoatlantickou aliancí dohodu, která v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO.

Severské země na oplátku umožní v případě krize v Pobaltí například „hostování“ aliančních letounů či pohyb vojenských sil přes své území.

Severské země posilují obranu. Vojáci mohou pronikat napříč územím

Cvičení by se podle šéfa finské obrany mohlo uskutečnit nejdříve v roce 2020. Zapojí se do něj i Spojené státy a další země NATO. Účast už přislíbilo také sousední Švédsko.

Právě nedávné švédské manévry pojmenované „Aurora 2017“ by měly být jakýmsi vzorem pro připravovanou prověrku finské obrany. Do švédského cvičení se v září zapojilo přes 20 tisíc vojáků - pozemní síly, letectvo i námořnictvo a scénář počítal s napadením země a pomocí spojenců při obraně.

O americké účasti chce Niinistö jednat už tento týden během návštěvy amerického ministra obrany Jamese Mattise. Obecně se předpokládá, že jednotky na cvičení vyšlou také další státy regionální severské obranné iniciativy NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation), která kromě Finska a Švédska sdružuje také tři státy NATO - Dánsko, Island a Norsko.

„Vztahy mezi Finskem a Spojenými státy nebyly nikdy silnější,“ řekl Mattis po pondělním setkání s finským prezidentem Sauli Niinistem. V úterý se šéf Pentagonu zúčastní schůzky takzvané Severní obranné skupiny, která kromě severských zemí zahrnuje ještě pobaltské republiky, Británii, Německo, Nizozemsko a Polsko.

Finsko ani Švédsko nejsou členy Severoatlantické aliance. Ruská anexe Krymu a konflikt na Ukrajině však znovu oživil diskuzi o možném členství těchto zemí. Sbližování s Aliancí ostře kritizuje Moskva. Obě země od anexe Krymu v roce 2014 čelí zvýšené aktivitě ruského letectva i námořnictva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru a svých výsostných vod.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Ruští představitelé severské země opakovaně varovali, že „pokud se infrastruktura NATO přiblíží k hranicím Ruska, bude země nucena podniknout adekvátní technicko-vojenská protiopatření“. Už před časem začalo Rusko budovat základnu pro arktické operace u města Alakurtti jen zhruba 50 kilometrů od finských hranic.

Finsko má s Ruskem relativně dobré pragmatické bilaterální obchodní vztahy. Hlavní argumenty, proč si východního obra nenaštvat, zůstávají desítky let stejné.

Především je to 1 300 kilometrů společné finsko-ruské hranice a pak také enormní závislost Finska na ruských energiích. V názoru, jak na aktuální politiku Moskvy reagovat, však zůstává tradičně velmi rozpolcené.

Helsinky sice na jedné straně odsoudily ruské chování na Ukrajině, odmítly nabídku na koupi ruských stíhaček a označily ruské vojenské aktivity v Baltu za nejvážnější hrozbu.

Poslední dva roky proto země posiluje vojenskou spolupráci se zeměmi NATO a zapojuje se do řady aliančních cvičení. A nedávno s pomocí dalších osmi zemí otevřela specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Na straně druhé je ale země v otázce případného členství v NATO hluboce rozdělena, když proti je podle posledních průzkumů asi 59 procent voličů. Zároveň ale podporují současnou politiku prohlubování obranné spolupráce se sousedy i Aliancí.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.