Na ochranu Evropy a spojení s Amerikou vytvoří NATO nová velitelství

8. listopadu 2017  22:06
Ministři obrany zemí NATO podle očekávání schválili plán na vytvoření dvou nových velitelství. První takzvané Atlantické má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou. Druhé logistické pak zajistit rychlé přesuny vojenských sil po Evropě v případě ohrožení či krize.  
Otevření nového sídla NATO v Bruselu | foto: NATO Photos

Jde o jedno z nejvýznamnějších posílení obrany v poslední dekádě.

Ministři obrany devětadvacítky ve středu podpořili vojenské plány na vytvoření dvou nových velitelství, které mají chránit Evropu a posílit odstrašení vůči hrozbě ze strany Ruska. Budoucí velitelské struktury totiž umožní především rychleji vojensky reagovat na ohrožení a zvýšit mobilitu jednotek členských zemí napříč kontinentem.

NATO chce nová velitelství kvůli ruským aktivitám v Arktidě a Evropě

„Udělali jsme další rozhodnutí, abychom se přizpůsobili výzvám, kterým čelíme. Klíčovou součástí naší adaptace je robustní a agilní velitelská struktura,“ uvedl po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že alianční velení musí být plně schopné zajistit odstrašení a obranu doma i prosazování stability za hranicemi.

První z nových velitelství, takzvané „Atlantické“, bude zodpovídat za ochranu komunikačních kanálů a námořních tras mezi Severní Amerikou a Evropou. Zejména kvůli americkým silám, které by v případě ohrožení evropským členům spěchaly na pomoc.

Spojenci tak chtějí reagovat především na zvýšené aktivity ruského námořnictva včetně ponorek v Arktidě a severním Atlantiku.

Zranitelná oblast od Grónska k Británii

„Chceme NATO vrátit zpět do Evropy a chceme se více zaměřit na námořní roli,“ citovala agentura Reuters norského ministra obrany Franka Bakke-Jensena. Nové velitelství by bylo zodpovědné za sledování rozsáhlé oblasti mezi Grónskem, Islandem, Velkou Británií a Norskem, přes kterou je Aliance podle vojenských expertů v případě konfliktu velmi zranitelná a proto i v době míru potřebuje větší dohled.

Za studené války

Na sklonku studené války se Sovětským svazem pracovalo na 23 velitelstvích NATO asi 22 tisíc lidí.

Nyní na sedmi velitelstvích pracuje zhruba 7 tisíc lidí. Aliance se v posledních letech soustředila především na expediční operace.

Především kvůli chování Ruska ale vojenští velitelé znovu volají po posilování struktur určených pro základní úkol Aliance, tedy kolektivní teritoriální obranu.

Na vrcholu studené války bylo také především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. Od roku 2014 to bylo po posílení kvůli chování Ruska zhruba 33 tisíc.

O konkrétních detailech fungování i umístění velitelství budou ministři NATO jednat až příští rok v únoru. Uvažuje se, že by mohlo sídlit v americkém Norfolku.

O druhé „logistické“ velitelství má podle diplomatů zájem Německo. Nová struktura má zlepšit možnosti přesunů vojenských sil přímo v Evropě. „Samozřejmě, vojenská mobilita není jen o armádě,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že vyžaduje celostátní přístup na úrovni vlád. „Je tedy důležité, aby ministři obrany uvědomili kolegy z vnitra, financí a dopravy o vojenských požadavcích,“ dodal.

Lepší mosty, železnice, přístavy

Aliance sice podle něj pro rychlý pohyb sil odstranila mnoho byrokratických překážek, je však třeba udělat mnohem víc. „Musíme zajistit plné provedení vnitrostátní legislativy usnadňující přechod hranic. Potřebujeme dostatečné přepravní kapacity, které zajišťuje převážně soukromý sektor. A potřebujeme zlepšit infrastrukturu, jako jsou silnice, mosty, železnice, přistávací dráhy a přístavy,“ upozornil.

V neposlední řadě také v tomto ohledu musí podle něj spojenci velmi úzce spolupracovat v rámci Evropské unie.

Aliance prvním rozšířením a úpravami své velitelské struktury podle Stoltenberga reaguje na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě. NATO už od summitu ve Walesu v roce 2014 posiluje své schopnosti bránit územní celistvost členských zemí, především v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině.

Stoltenberg připomněl, že Rusko v minulých letech výrazně pokročilo v modernizaci vlastní armády, ale především na Ukrajině ukázalo, že je ochotno vůči sousedním zemím použít vojenskou sílu.

NATO čelí stovkám kyberútoků, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Ministři obrany rovněž schválili posílení schopností NATO v kybernetické obraně. Vzniknout má nové středisko, které počítačovou problematiku pomůže plně integrovat do veškerého aliančního plánování a operací. Už nyní různé systémy NATO čelí zhruba pěti stovkám počítačových útoků měsíčně.

Dosud alianční představitelé hovořili výlučně o obraně před kyberhrozbami. Stále více expertů však volá po tom, aby Aliance začala pracovat i na ofenzivních kapacitách v kyberprostoru.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.