Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je hlavním důvodem navýšení počtu vojáků celková revize Sil rychlé reakce NATO (NRF). Podstatnou změnou je úprava struktury, doby pohotovostí i velikosti původních sil a tedy i příspěvků, které v podobě vojáků a techniky, dávají jednotlivé členské země.

„Reagovali jsme jako jedni z prvních a nabídli navýšení našeho příspěvku. Oproti původnímu plánu na rok 2016 například vyčleníme 100 osob a transportní vrtulníky do vznikajících Sil velmi vysoké pohotovosti,“ konstatoval Stropnický.

Do budovaných sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), schopných zasáhnout do dvou dnů, bude moci armáda nasadit podle podkladů až sto vojáků a roj transportních vrtulníků pro podporu speciálních operací do 120 lidí. V silách druhého sledu bude moci působit až 460 českých vojáků a v záložních silách až 136 vojáků.

Původní mandát přitom počítal jen s počtem 452 vojáků. Letos přitom Česká republika vyčlenila pro expediční jednotky Aliance 1 500 vojáků.

Pro návrh zvedlo ruku celkem 128 ze 152 přítomných poslanců. Proti bylo 23 komunistických poslanců. Senát se změnou mandátu pro nasazení souhlasil už počátkem prosince.

Žádáte pozdě, kritizovala opozice

Hlasování ve sněmovně provázela kritika opozičních stran. Vládní koalice podle tvrzení opozičních poslanců předložila změny „na poslední chvíli“.

„Takto důležitý materiál je předkládán na poslední možnou chvíli... vláda jej schvalovala 2. listopadu. My jej dostáváme ovšem na stůl v polovině prosince. Pokud by nebyly zbytečné prodlevy, mohli jsme tento dokument projednávat již před měsícem, měsícem a půl, což by bylo zajisté důstojnější vůči nám a hlavně vůči naší armádě a bylo by to férové,“ uvedla například poslankyně Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska jeho poslanci návrh podpořili jen proto, aby „uchránili od ostudy vlastní zemi“.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc připomněl, že si otázka vysílání českých vojáků do Sil velmi rychlé reakce NATO v budoucnu ještě vyžádá zřejmě úpravu ústavy. Zatímco u jiných misí sněmovna hlasuje nejen o počtu vojáků a kam budou vysláni, u Si velmi rychlé reakce NATO jde jen o mandát s počtem vojáků. Konkrétní vyslání totiž podléhá právě kvůli rychlosti reakce vrchnímu veliteli aliančních sil.

„Víme kolik, víme do jakého uskupení, ale nerozhodneme už o tom konkrétním místě. Proto je podle našeho názoru vhodné, abychom například šli cestou, kdy rozhodne vláda,“ naznačil Tejc. Poslanecká sněmovna by poté následně v krátké době rozhodnutí potvrzovala.

Jednotky velmi rychlé reakce totiž mají být schopny přispěchat na pomoc v řádech dnů. Složité schvalování napříč parlamentem by jejich nasazení zdržovalo. „Všechny členské země se to poměrně složitě teď snaží implementovat do svých právních řádů, takže my nejsme v žádné mimořádné situaci, kde bychom jako jediní nevěděli přesně, jak s tím naložit,“ dodal ministr obrany Stropnický.