„Jednalo se o druhé takto velké cvičení technického rázu,“ uvedl Radim Ošťádal z Národního centra kybernetické bezpečnosti, které spadá pod Národní bezpečnostní úřad.

Připomněl, že ochrana sítí takzvané kritické informační struktury patří mezi priority. Patří do nich například systémy mobilních operátorů, bank, elektráren nebo dopravy včetně železnice.

Právě ochrana železniční sítě byla vybrána do fiktivního příběhu scénáře. Ten simuloval situaci, v níž vyhrocené společenské názory na migrační krizi vedly k násilnostem a také k počítačovým útokům. „Po pozitivních ohlasech z minulého roku jsme zapracovali některé připomínky cvičících a celkové prostředí upravili tak, aby působilo ještě realističtěji. Sofistikovanost a intenzita útoků vyústila až k napadení strategického informačního systému,“ konstatoval Ošťádal.

Do praktického cvičení se zapojilo na specializovaném polygonu Masarykovy univerzity v Brně 24 expertů ze státní sféry, firem i některých bezpečnostních složek. „Hlavním cílem je ověřit nejen technické schopnosti administrátorů, ale také vytvořit situaci, kdy si vyzkouší práci pod tlakem,“ řekl.

Rozděleni do šesti týmů čelili po dobu šesti hodin intenzivním a postupně sílícím útokům hackerů. Tým útočníků tvořili experti Národního bezpečnostního úřadu a Masarykovy univerzity. Kromě útočníků museli obránci zvládat také komunikovat s fiktivními novináři a informovat veřejnost.

Cvičení je podle Ošťádala založeno na reálných útocích, kterým museli vládní experti čelit v minulém roce. Útoky jsou podle něj stále sofistikovanější a čelit jim lze především zvyšování schopností jednotlivých lokálních administrátorů.

„Letošní scénář jsme udělali složitější, obsahuje více zařízení a služeb. Týmy musí zvládnout nejen jejich obranu, ale musí být schopny také komunikovat s okolím a mít právní povědomí o dopadech svých rozhodnutí,“ vysvětlil šéf bezpečnostního týmu Masarykovy univerzity Jan Vykopal.

Cvičení, které probíhalo v simulovaném počítačovém prostředí, předcházelo červnové cvičení strategického charakteru. Při něm se procvičovaly především rozhodovací procesy. Akci přímo na místě sledovali také pozorovatelé z Finska, Estonska a dalších zemí.