Připomněl, že ochrana důvěrných informací byla jedním z kritérií přijetí do NATO a sedmička pozvaných zemí "toto kritérium splnila". "Nemáme žádné pochybnosti o jejich schopnosti a vůli (chránit utajované skutečnosti)," řekl Burns v diskusi na půdě bruselského Střediska pro evropskou politiku (EPC).

Americký velvyslanec nechtěl komentovat vývoj na Slovensku v souvislosti s odvoláváním šéfa Národního bezpečnostního úřadu a ministra obrany, který aliance podle oficiálního vyjádření pozorně sleduje a podle některých diplomatických zdrojů je z něj znepokojená.

Rozšíření NATO příští rok na jaře o Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko označil Burns za historický moment budování nové Evropy.

"Věříme, že sedm nových členů alianci posilní. Tyto země jinak vnímají historické

PŘÍLOHY

souvislosti, jako my na Západě. Obyvatelé byli oběťmi historie 20. století. Země jsou pevně přesvědčené o potřebě kolektivní obrany, o potřebě zasáhnout," uvedl Burns.

Jak upozornil, všech sedm nových zemí se podílí na mírových misích v Kosovu, Bosně a v Afghánistánu, šest z nich pak poslalo vojáky i do Iráku. "Těžiště aliance se příští rok posune na východ, 40 procent členských států budou bývalé komunistické státy," dodal velvyslanec s tím, že jde o historický paradox, když NATO původně vzniklo na obranu proti komunismu.

Země střední a východní Evropy si podle Burnse zaslouží stát se členy Evropské unie i NATO a to poslední, co by od nich měl Washington nebo Brusel žádat, je vybrat si mezi Evropou a Amerikou, mezi EU a NATO.

"Jak se v jedné věci rozhodnou podle NATO, neznamená to, že jsou protievropské, jak se v jiné záležitosti přikloní k EU, nebudeme je považovat za protiamerické. Musí mít možnost svobodně se rozhodnout, tak jako my všichni v transatlantických vztazích," zdůraznil Burns. Evropa a Amerika musí totiž být partneři, ne rivalové, dodal.

C Petit Press, a.s. - publikováno se souhlasem vydavatele deníku SME