„Protivníci nyní používají nové zbraně, které až překvapují vysokou sofistikovanou vybaveností. V této souvislosti se musíme ptát, jak jsme na tom například s bezpilotními prostředky, které umožňují lépe vidět, slyšet a reagovat. Budujeme bezpečné komunikační sítě? Jak jsme na tom s digitalizací bojiště? Mám pocit, že jde o trendy, které do budoucna musíme urgentně řešit,“ řekl Stropnický během doprovodné konference o současných bezpečnostních výzvách.

Podle něj už neplatí, že by na všechny aspekty stačila malá armáda. „Trendem je, že poroste armáda, a tím i počet zbraní,“ konstatoval. Jak dodal, česká armáda je stabilnější, silnější a schopnější než dříve. Stát má však vůči ní dlouhodobý dluh. A s jeho postupným umazáváním by mělo napomoci cílené budování domácího obranného průmyslu.

„Nechceme být pouze pasivními konzumenty bezpečnosti, podporujeme tento průmysl odborně i politicky v přístupu na zahraniční trhy. Sami se máme tendenci někdy podceňovat, ale zapomínáme a neuvědomujeme si silnou historickou úlohu, kterou tento průmysl hrál,“ uvedl.

Podle zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna je sice principem evropské bezpečnosti společná otázka politiky Evropské unie a NATO, ale každý stát si musí zajistit svou bezpečnost sám. 

„Kolektivní obrana za nás totiž nic nevyřeší. V současnosti roste počet a spektrum hrozeb různých forem. Ke starým hrozbám se tak přidávají nové, jde o takzvané hybridní hrozby,“ řekl Baloun. Dlouhodobé podfinancování české armády se podle něj projevuje stále více. Přesto mají česká armáda i český zbrojní průmysl dobrý zvuk.

České zbrojovky bodují

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiřího Hynka to dokládá skutečnost, že české zbrojařské firmy loni vyvezly vojenský materiál za 11,8 miliardy korun. To je o 4,2 miliardy více než před rokem a podle Hynka lze předpokládat, že letos export vzroste na rekordní částku kolem 14 miliard korun.

Přičemž čtvrtinu exportu tvořila letecká technika, pětinu pozemní vozidla, následovala elektronika, munice a ruční palné zbraně. Atypickým znakem českého obranného průmyslu je velmi vysoký podíl exportu. Odhady podle Hynka hovoří o tom, že české firmy vyvážejí až 90 procent z celkové produkce.

„V ostatních státech toto číslo dosahuje méně než 30 procent. Je to částečně zaviněno malým tuzemským trhem a jeho nestabilitou, jako jsou časté změny v rozpočtu a koncepci, dlouhodobě chybějící střednědobý plán,“ dodal Hynek. Na druhou stranu však získávají české společnosti zahraniční zákazníky především díky dobrému poměru kvality a ceny.

Úspěšný rok potvrdila během veletrhu IDET například Česká zbrojovka z Uherského Brodu, která loni zaznamenala rekordní zisk 432 milionů korun. Je to o zhruba 200 milionů korun více než v roce 2013. Firmě se dařilo už tradičně v USA, kde prodala 70 tisíc zbraní.

Armáda chystá tendry za miliardy

Desítky obrněných vozidel včetně dvaceti pandurů, radary nebo munici plánuje letos nakoupit ministerstvo obrany. Zadá také servis vrtulníků Sokol nebo letadel L-410. Dokument s nákupním seznamem už má na stole vláda. Zakázky mají dosáhnout několika miliard korun a ucházet se o ně chtějí především čeští dodavatelé.

Jednou z největších by mělo být pořízení dalších kolových obrněných transportérů. Ve třetím čtvrtletí by měla být vyhlášena zakázka na nákup dvaceti obrněnců Pandur včetně logistického zabezpečení a školení. Z nich šest bude velitelsko-štábních a čtrnáct spojovacích. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva obrany by vozidla měla stát 1,3 miliardy korun, přičemž dodávky předpokládá v letech 2018 až 2020. Ve výzbroji již má armáda 107 pandurů za 14,4 miliardy korun.

Další významnou zakázkou bude nákup radarů. V nejbližších měsících by měla být vyhlášena první etapa mobilních 3D radiolokátorů typu MADR. Armáda jich plánuje nakoupit deset za asi 3,5 miliardy. Původně si je chtělo Česko pořídit s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky, ze spolupráce ale sešlo. Současné radary ještě sovětské výroby jsou podle vojáků za svou životností.

Několik zakázek plánují i vzdušné síly. Opětovně by měla být vyhlášena soutěž na servis dvou Airbusů A-319 do roku 2022 za téměř půl miliardy, stejně jako na servisní podporu šesti letounů L-410. Armáda bude hledat také firmu na servis vrtulníků Sokol a na opravy šesti letounů L-159T1. Již na začátku roku byl vyhlášen tendr na výcvik pilotů české armády a studentů Univerzity obrany za 1,2 miliardy korun.

Dalšími zakázkami je nákup munice nebo „zajištění schopnosti operačního použití zbraňových systémů laserem naváděných pum“ pro nadzvukové stroje Gripen. Seznam naopak zatím neobsahuje nákup nových víceúčelových vrtulníků.

Do zakázek NATO se výrobci nehrnou

Poněkud rozpačitá je podle expertů účast českých výrobců obraných technologií na zakázkách v rámci NATO. Úspěšné byly naposledy například pardubická společnost Retia, která získala zakázku na dodávku speciálních kontejnerů nebo Era, která podepsala smlouva na dodávku mobilního pasivního sledovacího systému Vera nové generace pro potřeby aliančních vojsk.

Podle Jiřího Hynka při získávání zakázek pro potřeby NATO panuje mnohdy značná byrokracie, což české firmy v některých případech odrazuje. „Je třeba, aby se výběrových řízení účastnily, a to i menších zakázek do 25 tisíc eur. Tím získají renomé a zkušenosti a jsou zařazeni do seznamu CNAD, kterým automaticky posílá nabídky na další zakázky,“ konstatoval Hynek.

Podle českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého jsou připraveni českým firmám pomoci i diplomaté v Bruselu. Firmy však často ani vyslanectví neinformují, což je chyba. „My můžeme lobovat a firmám vždy pomůžeme. Stávají se však případy, že se dozvíme o tom, že se firma zúčastnila výběrového řízení až poté, co neuspěje. To je špatný postup,“ řekl Šedivý.

Příkladem úspěchu může být naopak hořická společnost Karbox ze skupiny Excalibur Army, která letos dodá dvě polní nemocnice za 32 milionů korun pro agenturu NSPA, která zajišťuje nákupy logistického vybavení pro členské státy Severoatlantické aliance. Jednu nemocnici už firma dodala, druhou kompletuje.

Už v letech 2012 a 2013 Karbox dodal pro NATO dvě modulární polní nemocnice. Každá se skládala z 26 kontejnerů. Součástí aktuální zakázky je dodávka dalších kontejnerových pracovišť, jako jsou například cely, dílny, strážní stanoviště a také polní nemocnice skládající se z deseti kontejnerů.