NATO dopoledne narychlo svolalo do centrály v Bruselu velvyslance členských států, aby posoudili dopady útoku proti Iráku především vzhledem vůči sousednímu Turecku, nad kterým nepřežitě monitorují situaci speciální letouny včasného varování AWACS.

Ačkoliv se Severoatlantická aliance přímo na konfliktu v Iráku nepodílí, situaci nepřetržitě monitoruje. Především kvůli ochraně jednoho ze členských států - Turecka. Výbor pro vojenské plánování ve středu rozhodl, že zvýší v Turecku počet průzumných letounů včasné výstrahy AWACS ze dvou na čtyři. Letouny tak nepřetržitě sledují oblast.

Síly NATO mají podle Robertsona působit především preventivně a odstrašit Irák či teroristické skupiny před útokem. "Myšlenkami jsem s koaličními vojáky a iráckými obyvateli v této těžké době. Věřím, že konflikt nebude mít dlouhé trvání," řekl.

Na dopolední schůzce Rady NATO informovali američtí a britští diplomaté velvyslance členských států o dosavadním postupu vojenských sil proti Iráku. Jak Robertson potvrdil, USA a Británie budou alianci pravidleně informovat o vývoji událostí v oblasti formou krátkých brífinků.

Aliance rovněž vyhověla turecké žádosti a do země vyslala další dvě baterie protiraketových systémů Patriot. První tři systémy v Turecku už v únoru rozmístila nizozemská armáda. Dva byly rozmístěny na jihovýchodě Turecka, jeden u hranice s Irákem. Další dva systémy by měly poskytnou USA.

Mezi odpůrci tohoto kroku měla hlavní slovo Francie, která se k němu nakonec nepřipojila. Právě proto aliance o ochraně Turecka nadále jedná nikoliv v Radě NATO, ale ve Výboru pro plánování obrany. Do výboru patří 18 členských zemí, tedy všichni bez Francie, která nemá ve vojenské struktuře aliance zástupce.

Robertson ubezpečil, že zástupci aliance budou v nadcházejících týdnech připraveni okamžitě o bezpečností situaci jednat. "Začali jsme už diskutovat o poválečné pomoci a obnově země, což všichni spojenci považují za jeden z nejdůležitějších úkolů," oznámil Robertson.

Jak informoval ČTK nejmenovaný zdroj v alianci, generální tajemník George Robertson byl z Washingtonu v noci průběžně informován o vývoji situace. Odmítal však vydat jakékoliv sdělení, dokud se neporadí s velvyslanci 19 členských států.

Kolem sídla bruselské centrály NATO panují přísná bezpečnostní opatření nejvyššího stupně, včetně rozmístění ozbrojených vojáků.

Generální tajemník NATO George Robertson před týdnem předesal, že role aliance v irácké krizi zůstává omezená na obranu své členské země Turecka. "V tuto chvíli bylo NATO pouze požádáno o zvláštní opatření na obranu Turecka," řekl Robertson a zároveň dodal, že Turecko je členem aliance, která se domnívá, že je země v tuto chvíli v ohrožení.

Obranná opatření příslibilo NATO Turecku 19. února, po zdlouhavých jednáních Severoatlantické rady pro případ možného iráckého protiúderu.