Ještě v lednu průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že se vstupem své země do Severoatlantické aliance souhlasí jen 38 procent obyvatel. Podpora začlenění své země do struktur EU byla podstatně vyšší: souhlasilo by asi 60 procent.

Slovinská vláda proto zahájila masivní kampaň, aby na poslední chvíli ještě přesvědčila voliče o výhodách členství v alianci. Hlavními příčinami nesouhlasu se členstvím v alianci jsou obavy z dominantního ostavení USA, vysoké náklady na obranu a fakt, že Slovinsko není ohroženou zemí a jeho bezpečnost mu dostatečně zaručí členství v EU.

SLOVINSKO A NATO

Vztahy Slovinska s NATO sahají až do devadesátých let minulého století. V říjnu 1993 slovinský parlament rozhodl požádat o přidružené zastoupení v Severoatlantickém shromáždění. V březnu 1994 se pak Slovinsko připojilo k programu NATO Partnerství pro mír. V září 1996 tehdejší slovinský premiér Janez Drnovšek po návratu ze Spojených států prohlásil, že Slovinsko bude nepochybně mezi prvními kandidáty na plné členství v Severoatlantické alianci. Na summitu NATO v Madridu však jeho země pozvánku do Aliance nedostala. Ke členství Slovinsko a dalších sedm zemí vyzvali představitelé NATO až loni v listopadu na summitu Aliance v Praze....více ZDE

V současné vlně rozšiřování aliance o sedm nových členů se bude referendum patrně konat jen ve Slovinsku. Za padesát let existence NATO se přitom veřejný plebiscit o vstupu do aliance uskutečnil jen ve Španělsku, Maďarsku a na Slovensku, kde za dalšího referenda o vstupu do NATO ještě probíhá petiční akce.

Celkem čtyři slovinské referenda - dvě předkola proběhla už v lednu - budou stát přes 5 milionů eur. Mezi novinkami je i možnost elektronického hlasování.

I když se volební komise zaměří nejprve na sčítání hlasů do EU, první předběžné výsledky z obou hlasování budou známé až v neděli pozdě večer. Konečné výsledky pak centrální komise zveřejní 1. dubna.

O ochotě Slovinců přistoupit k NATO by měli úředníci alianci informovat už 26. března, kdy by zástupci země měli v Bruselu podepsat přístupové protokoly.

Na hlasy ze zámoří však bude volební komise čekat až do poledne 28. března. Právě hlasy Slovinců v zahraničí by mohly rozhodnout o konečném výsledku referenda, pokud doma dopadne hlasování těsným rozdílem.

Ve Slovinsku bude voličům k dispozici 3400 hlasovacích místností - na jednu tak připadá přibližně 500 voličů.