„Absolutní prioritou pro mě i armádu zůstává obrana ČR. Obrana ČR a ochrana našich občanů však dnes nekončí na našich hranicích. Se spojenci reagujeme na aktuální hrozby a v místě krizí chráníme ČR před pronikáním terorismu nebo nelegální migrací,“ uvedla ministryně v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

Působení v misích podle svých slov považuje za nejlepší přípravu vojáků k obraně státu. „Vydá za roky výcviku nebo cvičení. Pro armádu a vojáky to tedy rozhodně není ztracený čas a pro Českou republiku vyhozené peníze,“ zdůraznila.

Návrh předpokládá posílení účasti českých vojáků v hlavních krizových oblastech. Ještě letos půjde o mise v Afghánistánu, Mali a Iráku, kde pak bude česká armáda působit ve zvýšených počtech i v dalších dvou letech. Celkově má v misích působit o 300 vojáků více.

V současnosti je v zahraničních misích zhruba 800 českých vojáků, v druhé polovině letošního roku by jich podle návrhu mělo být v zahraničních operacích a misích už 1 081. V roce 2019 pak 1 191 a v roce 2020 až 1 096 vojáků.

Nejvíc vojáků má působit stejně jako dosud v Afghánistánu. Návrh předpokládá možné nasazení až 390 českých vojáků, kteří budou pokračovat ve výcviku místních bezpečnostních sil a chránit spojenecké jednotky. Zaměří se přitom jak na podporu a výcvik vzdušných sil, tak na výcvik pozemních sil afghánské armády v provincii Herat a policejních a bezpečnostních složek afghánské vlády v provincii Lógar, kde už v minulosti působil český provinční rekonstrukční tým.

V Iráku má působit až 110 českých vojáků. Ti se budou podílet na výcviku vojáků, policistů a expertů na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Počítá se také s navázáním na dosavadní výcvik iráckých letců na bitevních letounech L-159, které Irák z Česka pořizuje a které mají za sebou řadu misí proti takzvanému Islámskému státu. V roce 2019 má začít v zemi působit protichemická jednotka, jejímž úkolem bude monitoring prostředí a v případě ohrožení i konkrétní obranná opatření.

Letci budou chránit Pobaltí

V africkém Mali připravuje Evropská unie rozšíření působnosti své asistenční a výcvikové mise na celý region takzvaného Sahelu. Tomu odpovídá i posílení příspěvků jednotlivých států. V letech 2018 až 2020 se do evropské výcvikové mise proto zapojí česká vojenská jednotka v počtu do 120 vojáků.

Zároveň na žádost OSN zároveň česká republika posílí v Mali i zvláštní pozorovatelskou misi MINUSMA, ve které bude v dalších letech působit až 30 českých vojáků.

Součástí nového mandátu má být i další nasazení českých letců s gripeny při ochraně Pobaltí. Ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, které nemají vlastní stíhací letouny, má zajišťovat pět stíhaček z čáslavské základny a 95 vojáků. Čeští letci zde podobně působili v letech 2009 a 2012. Pak v letech 2014, 2015 a 2016 také chránili ostrovní Island.

Do celkového počtu českých vojáků nasazených v zahraničí patří i 290 příslušníků pozemních sil, kteří se na základě již schváleného mandátu v polovině letošního roku zapojí do alianční Posílené předsunuté přítomnosti (eFP) v pobaltských státech a v Polsku.

Nový návrh na působení českých vojáků v zahraničních misích je zatím v meziresortním řízení. V horizontu několika týdnů chce ale ministryně dokument předložit ke schválení vládě. Dvouletý mandát pro zahraniční mise pak budou muset schválit obě komory parlamentu.

V případě plného nasazení vojáků a vojenské techniky by měly náklady na zahraniční mise letos dosáhnout hranice 2,1 miliardy korun, v roce 2019 pak 2,4 miliardy a v roce 2020 2,3 miliardy. To představuje méně než 4 procenta z rozpočtu obrany.