Zkušený pilot přichází v době zvýšeného napětí kvůli agresivnějšímu chování Moskvy i pochybnostem o další kontrole zbrojení.

Wolters během pátečního slavnostního ceremoniálu na velitelství SHAPE v belgickém Monsu převzal velení amerických sil v Evropě a zároveň post vrchního velitele NATO od svého předchůdce generála Curtise Scaparrottiho, který po čtyřiceti letech odchází do výslužby.

Fotografie

„Jako SACEUR nyní ovládnete síly z celé naší Aliance pro zajištění bezpečnosti a ochrany 29 národů,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že jde o jednu z nejnáročnějších a nejdůležitějších vojenských pozic na světě.

Zároveň jako velitel amerických sil v Evropě je Wolters navíc přímo zodpovědný také za 68 tisíc příslušníků amerických ozbrojených sil rozmístěných v celém širším regionu.

Odcházející generál Scaparrotti označil za zdroj svých největších bezpečnostních obav Rusko. Poslední tři roky, tedy od ruské anexe Krymu a akcí na Ukrajině, byly podle Scaparrottiho obdobím přípravy aliančních sil na boj a obranu teritoria.

Spojencům se podle jeho slov podařilo posílit i účinné odstrašení včetně vyslaní předsunutých jednotek do Pobaltí a Polska. „Naše schopnost bojovat a řídit naše síly v konfliktu s vysokou intenzitou se výrazně zlepšila,“ konstatoval.

Varoval však, že Aliance „čelí revizionistickým mocnostem i nestátním aktérům“. Bezpečnostní prostředí se stalo složitější. „Byli jsme testováni - a prokázali jsme ostražitost, sílu a připravenost,“ uvedl.

Svého nástupce označil za „brilantního vůdce a zkušeného bojovníka“, který byl správnou volbou. „Ostražitost trvá,“ podotkl při převzetí velení Wolters.

Více moderní techniky a sil

Za své priority jmenoval početní posílení amerických vojáků na kontinentu, vyslání dalších dvou amerických torpédoborců (v současnosti 4) a modernizaci logistické sítě a infrastruktury k urychlení přesunu hlavní bojových sil napříč Evropou směrem na východ pro případ konfliktu s Ruskem.

Už do poloviny roku 2020 by takovými opatřeními podle jeho slov mohli spojenci znovu získat proti Rusku výhodu.

Wolters s pilotní přezdívkou „Magoo“ naposledy sloužil jako velitel amerických vzdušných sil v Evropě a v Africe. Byl také zodpovědný za leteckou a raketovou obranu všech členských států Aliance. Předtím působil jako bojový pilot, který má na kontě 5 tisíc letových hodin mimo jiné ve strojích F-15 i nejmodernějších F-22. Za sebou má také bojová nasazení v obou válkách v Perském zálivu a v Afghánistánu.

Už před svým jmenováním avizoval, že bude pokračovat v dosavadní linii svých předchůdců. V březnové hodnotící zprávě pro americký Kongres Scaparrotti označil Rusko za dlouhodobého strategického konkurentem, který chce prosazovat své vlastní cíle na úkor prosperity a bezpečnosti USA. „Spojené státy a NATO považují Rusko za hlavní hrozbu pro své geopolitické ambice,“ uvedl tehdy Scaparrotti.

Během slyšení v senátním výboru před jeho jmenováním Wolters prakticky zopakoval, že americké síly v Evropě jsou sice stále výkonnější a pružnější, ale nemají dostatečnou palebnou sílu.

Mnohaletá americká a spojenecká vojenská výhoda v Evropě podle něj v posledních letech „erodovala kvůli americkým obranným škrtům“, které začaly v roce 2013. Nedávný růst výdajů ale může tento trend znovu zvrátit. Tedy pokud bude plán amerického velitelství pro Evropu na posílení bojové pohotovosti a připravenosti.

Wolters chce proto usilovat o posílení trvalé americké vojenské přítomnosti v Evropě. Od pozemních sil, přes námořnictvo až po letectvo, když v Evropě jsou dlouhodobě rozmístěné pouze tři letecké stíhací jednotky - v Británii, Německu a Itálii. Na cestě jsou nejmodernější stroje F-35A. Dvě americké letky těchto strojů by měly od roku 2021 trvale sídlit právě v Británii.

Wolters už se také stačit vyjádřit k diskutovanému tureckému nákupu protivzdušného systému S-400 z Ruska. Označil ho za nepřijatelný. Spojené státy a i další spojenci NATO vidí pořízení takového systému za neslučitelné s pokračující účastí Turecka v pořízení nových letounů páté generace F-35. Washington již Ankaře pohrozil, že pokud z obchodu nevycouvá, nemusí nové letouny vůbec dostat.

“Všichni chápeme, že Turecko je důležitým spojencem v regionu, ale je naprosto vyloučené podporovat společné nasazení F-35 a S-400,“ souhlasil Wolters během slyšení v Senátu.