Na start závodu se po 8 hodině postavilo celkem 18 tříčlenných vojenských týmů, z toho šest zahraničích. Z Belgie, Francie, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska. Týmy čeká během pondělí minimálně 35 kilometrů dlouhý přesun.

Celkem během čtyř soutěžních dnů musí týmy v několika etapách urazit až 100 kilometrů horským terénem, přičemž si veškerou nutnou výbavou pro přežití nesou s sebou na zádech. Dvě noci stráví venku.

Na trase je čeká překonávání skalních masivů, překonávání ledových vodních toků i roklí a také řada adrenalinových úkolů, které musí splnit. V programu je také biatlonový závod, měřené sjezdy na lyžích nebo transport zraněného a čeká je také střelba z armádních zbraní.

„Armádní soutěž ověřuje dovednosti, které voják potřebuje v zimních podmínkách a klade před něj všemožné nástrahy a nečekané situace, s nimiž se může při plnění skutečných bojových úkolů setkat,“ uvedla mluvčí závodu Veronika Černá z brněnské Univerzity obrany, která závod pravidelně organizuje.

19 fotografií

V Jeseníkách momentálně panují příhodné zimní podmínky. Ve vrcholových partiích leží přes metr sněhu, což závodníkům umožní dlouhé mnohakilometrové přesuny zdolávat na lyžích.

Letošní 27. ročník se koná po tříleté pauze, kterou způsobila covidová pandemie. Zatím posledními vítězi jsou členové týmu Agentury logistiky ze Staré Boleslavi, kteří uspěli v roce 2020. Závod kvůli náročnosti obvykle nedokončí všechny týmy, ať už kvůli drobným zraněním, zdravotním potížím nebo kvůli vyčerpání.

Při posledním ročníku odstoupilo šest družstev. A dříve v minulosti se například kruté mrazivé podmínky s teplotami přes 20 stupňů pod nulou podepsaly na tom, že závod dokončila jen necelá polovina týmů.

Winter Survival získal nálepku extrémního závodu především kvůli své komplexnosti. Na světě existuje sice celá řada dalších a delších extrémních závodů, jenže žádný z nich není určen primárně pro vojenské týmy. Navíc žádný z nich neobsahuje takové množství rozličných disciplín..

Každý rok se přitom snaží udělat organizátoři závod jiný. Tvrdší a hlavně originálnější. Soutěžní disciplíny, které kromě desítek kilometrů horskou krajinou musí účastníci zvládnout, zveřejní až pár dní před startem.

Závodníci nikdy nenarazí na stejnou disciplínu dva roky po sobě. Jestliže jeden rok musí překonat strach a skočit na laně volným pádem do propasti, napřesrok je potrápí provazový most vysoko v korunách stromů, spouštění jednoho člena týmu v nosítkách z vrcholku skály nebo záchrana živého figuranta z metrové sněhové hrobky.

Důmyslné disciplíny nutí závodníky k přemýšlení, vlastní volbě způsobu provedení úkolu a kreativitě. Každý musí najít své řešení, vystačit si pouze s vlastními silami a nesenými prostředky. Specifikou je i extrémní psychická zátěž.

Vyhrává ten, kdo za všechny etapy získá nejvíce bodů. A boduje se vše - od dosažených časů za celé dny až po splnění jednotlivých disciplín a projití všech kontrolních bodů na trase.

„Po covidové přestávce tak budou mít soutěžící znovu příležitost ověřit si své schopnosti a dovednosti v praxi,“ konstatoval Jiří Sekanina, ředitel Centra tělesné výchovy a sportu Univerzity obrany, jehož specialisté nové disciplíny i trasu připravují.

Vůbec poprvé v historii se lávu účastní také družstvo složené z příslušníků Aktivní zálohy. „Speciální tělesná příprava je poměrně unikátní příležitost a to nejde nezkusit,“ popsal rozhodnutí zúčastnit se závodu jeden ze členů Jaroslav Horáček z Blanska. Jeho tým chce hlavně motivovat současné i budoucí záložáky, aby na sobě dál pracovali.

Mimochodem letos bude moci v závodě změřit síly s profesionály ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, elitními průzkumníky ze 102. praporu z Prostějova, vojenskými policisty nebo letci z 22. základny vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou.