natoaktual.cz

Čeští vrtulníkáři dokončili svou základnu v Polsku a začali s výcvikem

16. února 2024  18:39
Jednotka českých vojáků se třemi transportními vrtulníky Mi-171Š dokončila výstavbu svého zázemí na polské letecké základně Powidz a začala s výcvikem. Zhruba stočlenný kontingent má v Polsku působit rok a v rámci posílení východní hranice NATO. Spolupracovat má s polskými speciálními silami.  

Výsadek z vrtulníku Mi-17 české armády | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Mohu potvrdit, že jsme dosáhli plné operační schopnosti a jednotka je připravena zahájit výcvik s polskými partnery,“ uvedl velitel vrtulníkové jednotky, major P. U. pro armádní server army.cz.

Zhruba stočlenná jednotka se třemi vrtulníky Mi-171Š z 22. vrtulníkové základny u Náměstě nad Oslavou začala v Polsku působit před měsícem. V zemi stráví rok v rámci posílení kolektivní obrany na východním křídle NATO.

Během pár týdnů čeští vojáci vybudovali na základně Powidz zázemí a nyní již jsou připraveni pro nasazení se spojenci. K dispozici mají být mimo jiné polským speciálním silám.

Jednotka se má podílet na zajišťování výsadků, vzdušných průzkumných misích a přepravě osob a materiálu. Vůbec poprvé armáda do mise v rámci jednotky vyslala také příslušníky Aktivní zálohy.

Zázemí pro vrtulníkovou jednotku začali armádní specialisté budovat už v prosinci. Několikačlenný tým logistiků musel během dvou týdnů vyřešit nejen otázku ubytování pro české vojáky, ale také zřídit provizorní kanceláře a specializovaná řídicí střediska.

Na místo tak museli přepravit na 500 tun materiálu včetně pozemní techniky, náhradních dílů na vrtulníky a také velící centrum, tedy nasaditelné operační středisko letky (Deployable Squadron Operation Centre - DSQOC) složené ze speciálních kontejnerů a stanů.

Nasazení v Polsku nebude zdaleka první misí českých vrtulníkářů. Už v roce 1996 působili čeští letci se stroji Mi-17 v operaci IFOR na území bývalé Jugoslávie - v Bosně a Hercegovině. Podíleli se na přepravě osob a materiálu, průzkumu a monitorování území. Následovaly pak operace v Bosně a Kosovu a také v Afghánistánu.

NATO od ruské invaze na Ukrajinu znásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle. V trojlístku pobaltských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku, ale také v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a rovněž na Slovensku. V každé z těchto zemí spojenci dosud v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 udržovali vícenárodní prapor o síle zhruba 1 100 vojáků. Teď jsou počty více jak dvojnásobné.

Předsunuté bojové skupiny jsou součástí opatření Aliance k odstrašení Ruska. Jejich přítomnost má odradit Moskvu od případných agresivních akcí a ubezpečit členské země na východní hranici.

inc natoaktual.cz
zpět na článek