natoaktual.cz

Češi dostanou klíče k létajícím benzinkám. Letectvo získá nové možnosti

19. května 2020  16:07
České letectvo získá brzy přístup ke schopnostem, které by si samo pravděpodobně dovolit nemohlo. Zbrusu nová flotila létajících tankerů pro doplňování paliva za letu, kterou společně pořizuje a bude provozovat šestice spojeneckých zemí včetně Česka, začíná nabírat konkrétní obrysy. První dva z osmi upravených strojů Airbus A-330 dodá výrobce v červnu.  
Létající tanker A330 doplňuje palivo letounu F-35 | | foto: Airbus
galerie Létající tanker A330 doplňuje palivo letounu F-35 | Tankování amerických letounů F-16 texaské Národní gardy za letu během cvičení... Speciální operátor - takzvaný „Boomer“ (Boom Operator) leží na břiše v malém... Americký bombardér B-1B Lancer se přibližuje pro natankování za letu z tankeru... „Boomer“. Nevelký průzor na zádi tankeru, kterým operátor řídí napojení... Americký létající tanker KC-135 Přelet letounů JAS-39 Gripen z České republiky na Island v doprovodu italského... Doplňování paliva za letu z italského tankeru

Pro české vzdušné síly a armádu to bude představovat nové možnosti – snadnější výcvik i nasazení v operacích a zahraničních misích. Čeští letci získají pomyslné „klíče ke stojanu“ či lépe „tankovací kartu“ k využití této zbrusu nové flotily.

Ta by do roku 2024 měla zahrnovat celkem 8 upravených víceúčelových strojů A-330 pro doplňování paliva za letu, které dosud evropským členům NATO scházejí a musejí se proto spoléhat hlavně na americké kapacity.

Na pořízení a provozu flotily tankerů se podílí šest zemí – Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a do loňského října také Česká republika. Společně letouny nakoupí, budou je společně vlastnit a podle svých podílů sdílet letové hodiny i náklady na provoz.

Podle dřívějších informací ministerstva obrany měl český podíl projektu stát jednorázově 594 milionů korun. Každoročně by pak Česko mělo na provoz přispívat zhruba 32 milionů korun a dalších 10 milionů na personál. Náklady za předpokládaných 30 let provozu tak budou zhruba 1,87 miliardy korun. Armáda počítá také s tím, že by podobně jako u letounů včasné výstrahy AWACS v budoucnu zajistila i několik členů posádek tankerů.

Německo jako největší finanční přispěvatel získá 5 500 letových hodin ročně. Nizozemsko pak 2 000 hodin, Belgie 1 000, Lucembursko 200 a Norsko a Česká republika shodně 100 letových hodin ročně. Předpokládané využití má být zhruba 1 100 letových hodin na letadlo za rok, flotila osmi strojů by měla potřeby šestice zemí zcela pokrýt.

Tankery boudou kompatibilní pro doplňování paliva většiny strojů, které mají evropské státy NATO ve výzbroji. Od letounů F-16, Eurofighter, Gripen či Tornado přes nastupující nové F-35 až po transportní C-17.

Dnes tankují bombardéry. Létající benzinkou šest kilometrů nad Českem

„Pro české letectvo to přinese řadu výhod. Při výcviku i operacích,“ konstatoval letecký odborník Jan Čadil, šéfredaktor odborného magazínu Letectví + kosmonautika.

Čeští piloti gripenů využívají nejčastěji pro výcvik tankování za letu a jeho periodické procvičování, ale také například pro mise při střežení Islandu služeb například italských, švédských nebo amerických tankerů.

„Museli jsme se pokaždé dohodnout s někým, kdo tanker má. V Evropě je jich nedostatek a každý vždy upřednostnil raději své letectvo. Teprve až ta nejposlednější kapacita byla volná,“ popsal zvyklosti Čadil. Čeští letci se tak museli velmi často přizpůsobovat, aby vůbec „nějaký volný tanker“ a potřebný počet jeho letových hodin k výcviku získali. Tankery jsou dlouhodobě operačně velmi vytížené.

To nyní odpadne a plánování bude jednodušší. Účast v programu dává přesně daný počet hodin, na který bude mít Česká republika právo. Navíc nemusí stroje využívat jen pro doplňování paliva stíhačkám.

Létající nemocnice a náklaďáky současně

„Ne všechny hodiny zabere doplňování paliva ve vzduchu. Řada zemí je využije pro transport nákladu i pro lékařskou evakuaci,“ uvedl systémový manažer projektu Jan der Kinderen z alianční agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency), která pořízení letounů zařizuje.

Stroje jsou totiž vybaveny tak, aby nesloužily jen pro doplňování paliva celého spektra letounů, které spojenecké země využívají, ale také pro přepravu jednotek, materiálu či jako létající nemocnice. Stroj je schopen přepravit až 45 tun nákladu nebo 267 cestujících. Ve zdravotnické verzi pak může mít na palubě 6 jednotek intenzivní péče či 16 lůžek.

První dva tankery vstoupí do služby už letos. Jeden ze strojů bude nyní určen převážně k výcviku. Do konce roku však spojenci plánují i první operační nasazení. Kvůli koronavirové krizi se projekt proti původnímu plánu nepatrně zpozdil.

Zatímco první dva zmiňované stroje jsou připraveny k převzetí, na dalších dvou probíhají přestavby a úpravy ve španělském Getafe a před týdnem k nim z výrobních hal ve Francii přibylo i páté. Třetí stroj mají spojenci převzít v říjnu, čtvrtý pak počátkem roku. Všech osm letounů má být ve službě do roku 2024.

Budou pak startovat z nizozemského Eindhovenu (5 letounů) a předsunuté základny v německém v Kolíně nad Rýnem (3 stroje), kde bude jeden letoun od roku 2021 nepřetržitě připraven ke startu ve zdravotnické modifikaci.

Šíření nákazy covid-19 zkomplikovalo i výcvik posádek. Plně vyškolena byla zatím první skupina pilotů a mechaniků. Výcvik dalších pilotů a posádek by měl brzy znovu začít ve středisku výrobce Airbus v španělské Seville.

Dohoda o pořízení nových letounů přišla poté, co Evropská obranná agentura po zkušenostech z leteckých úderů proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího označila vybudování takových kapacit za prioritu. Během náletů na pozice Kaddáfího oddílů se ukázalo, že evropští spojenci byli schopni zajistit jen pětinu tankovacích misí.

Zbytek – tedy celých 80 procent – zajišťovaly Spojené státy. V Evropě mají vlastní významné flotily létajících tankerů pouze Britové a Francouzi. Itálie provozuje čtyři tankery – upravené stroje Boeing 767. Další tankery v součtu několika kusů slouží v Německu, Španělsku či Turecku.

inc natoaktual.cz
zpět na článek