Vláda schválila koncepci, podle níž by čeští poslanci a senátoři schvalovali vyslání vojáků do zahraničních misí na dva roky a navíc s výhledem na třetí rok. Navrhovaná změna ovšem potřebuje souhlas parlamentu.

"Určitě to je výhodné. Vojáci získají větší manévrovací prostor pro plánování. Loni se zahraniční mise staly obětí vnitropolitických bojů. Tehdy mohlo dojít k ohrožení prestiže české armády i celé České republiky v očích spojenců," řekl Libor Frank z Ústavu strategických a obranných studií.

Armáda doposud vysílala vojáky do zahraničních operací v ročním cyklu. Podle ministra obrany Martina Bartáka však praxe ukázala, že tato perioda není dostatečná hlavně kvůli přípravě personálu, plánování, politické transparentnosti vůči spojencům a v neposlední řadě také kvůli ekonomickým aspektům.

Právě transparentnost vůči spojencům je odkaz na politickou tahanici, která se na přelomu loňského a letošního roku o mise strhla ve Sněmovně. Opoziční ČSSD tehdy zkoušela svou podporu zahraničním operacím vyměnit za zrušení poplatků ve zdravotnictví.

Vojáci dokonce nějakou dobu museli působit v provizorním mandátu, který jim dala vláda, a akutně jim hrozilo rychlé stažení z operací a mezinárodní ostuda. ČSSD argumentovala tím, že vláda nepředložila materiály k misím k prostudování včas.

Mise na několik let schvalují i další země

Systém schvalování působení vojáků v misích na několik let dopředu využívají i další země NATO. "Například Nizozemsko nebo Kanada, kde o působení vojáků v Afghánistánu zákonodárci před časem rozhodli až do roku 2011," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Jak dodal, takovýto cyklus zároveň nikterak nevylučuje aktuální předkládání a schvalování dílčích mandátů a misí, reagujících na nenadálé situace. "O případné nové misi nebo změně nějaké stávající se bude rozhodovat zvlášť. Nic se nemění na tom, že ze zákona o zahraničních misích nadále rozhoduje Parlament," konstatoval Čírtek.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Jiřího Šedivého by nový "dvouletý" systém schvalování misí mohl být prospěšný. "Může to určitým způsobem zavazovat politiky ke shodě, ale stejně k politickým tahanicím může dojít například při každoročním schvalování rozpočtu a tedy i výdajů na obranu a mise," řekl Šedivý.

Dobrým příkladem schvalování misí funguje podle Šedivého v Dánsku, kde vláda i opozice zcela ve shodě připravují každý rok přesné nasazení vojáků v misích i s jasnou představou pro rok následující. Podobně s dostatečným předstihem rozhodují i v Británii. "Namátkou, už dva roky předem rozhodli, že stáhnou jednotky z Iráku, což také splnili," vzpomněl Šedivý.

Upozornil však, že Britové mají v tomto ohledu jednu velkou výhodu. Financování zahraničních misí jde totiž zcela mimo armádní rozpočet. "Všude ale ohledně zahraničních misí panuje relativní shoda napříč politickým spektrem a v dostatečném předstihu. Ne jako u nás, kde se najednou řekne, teď se nedohodneme," připomněl loňské domácí velmi vyhrocené politické rozepře.

Čeští stíhači budou znovu střežit Pobaltí

Ostré politické debaty o vojenských misích probíhají podle expertů snad všude na světě. Většinou je ale rozpoutá třeba další vyslání posil nebo rizikovost misí a s tím spojené lidské ztráty. Politici pak reagují na volání veřejnosti. V České republice podle Libora Franka z Ústavu strategických a obranných studií taková situace zatím nenastala. "Zastoupení v misích není tak početné, jako třeba u Britů a ani veřejnost to nepovažuje za tak důležité téma," uvedl.

Navíc mise českých vojáků jsou podle jeho slov až na několik ojedinělých případů a excesů naprosto bezproblémové. Situace by se ale zmohla měnit v případě, kdy by účast v misích byla vykoupena lidskými ztrátami. "Kdyby se vojáci začali vracet v zinkových rakvích, veřejnost by reagovala a politici také," dodal.

Letos se nasazení českých vojáků pro rok 2010 podařilo vládě projednat a nechat posvětit v Parlamentu s dostatečným předstihem už v létě.

Nová vládní koncepce pro roky 2011 až 2013 pak počítá s pokračováním stávajících misích a vysláním vojáků i do nových operací. Například v Kosovu počítá vláda do budoucna s utlumením angažovanosti v souladu celkovým přístupem NATO k této misi.

I nadále by měli čeští vojáci působit v Afghánistánu a to hned ve čtyřech oblastech. Češi by se měli podílet na rekonstrukci a obnově, na budování a výcviku afghánských bezpečnostních sil, zajišťovat podporou mnohonárodním jednotkám a v neposlední řadě pokračovat v aktivním boji proti povstalcům Talibanu. Vláda totiž opět počítá s možným vyslání elitní 601. skupiny speciálních sil.

Čeští letci by také měli v roce 2012 zopakovat své nasazení v Litvě, kde se stíhačkami Jas-39 Gripen chránili vzdušný prostor. Pobaltské státy totiž nemají vlastní nadzvukové letectvo.

Mise 2010 AFGHÁNISTÁN V zemi by mělo působit až 535 vojáků, především v provincii Lógar, kde pracuje český provinční rekonstrukční tým. V provincii Paktíja bude mít nově základnu trojice českých transportních vrtulníků Mi-171Š. Na letišti v Kábulu bude nadále působit skupina protichemických expertů, několik specialistů na řízení letového provozu, meteorologů a logistů. Nově chce armáda do země vyslat skupinu instruktorů, kteří se budou podílet na výcviku Afghánské národní armády. Elitní vojáci speciálních sil pak budou chránit českou ambasádu v Kábulu. KOSOVO Česká republika bude pokračovat v misi KFOR Kosovu. Tam by podle návrhu mělo působit až 550 vojáků. OSTATNÍ Čeští vojáci se zapojí také do mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Nově čeští důstojníci budou působit na britském velitelství evropské námořní protipirátské operace u břehů Somálska. Další vojáci budou plnit roli pozorovatelů v mezinárodních misích například v Čadu a na Sinajském poloostrově.