„Smyslem je připomenout si památku pana generála Škarvady, který byl dlouholetým obyvatelem našeho obvodu,“ řekl místostarosta ostravského obvodu Poruba Petr Zábojník. Na unikátní akci spolupracuje nejen armáda a porubská radnice, ale také místní základní škola, která nese jméno zesnulého válečného veterána.

Kromě přeletu stíhacích letounů Gripen českých vzdušných sil nad hlavní porubskou třídou, oficiálního uctění památky s vypuštěním balónků v barvách trikolory, a položením květin k pamětní desce, bude součástí programu pro veřejnost celá řada doprovodných akcí.

Na prostranství u kruhového objezdu na hlavní třídě bude k vidění i s komentovanými prohlídkami model druhoválečného letounu Spitfire. V nedalekém areálu Skalka pak prezentace činnosti Krajského vojenského velitelství v Ostravě a ukázky vojenské techniky.

Zdeněk Škarvada se narodil 8. listopadu 1917 v Olešnici na Českomoravské vysočině. Vyučil se v letech 1935 až 1937, absolvoval základní pilotní výcvik při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. V roce 1938 se stal polním armádním pilotem a až do nacistické okupace létal u stíhací letky v Pardubicích.

Se začátkem okupace Československa byl 31. března 1939 z armády propuštěn. O tři měsíce později odjel vlakem do Ostravy, aby se pokusil přejít hranice do Polska.

Na konzulátu v Krakově se přihlásil do československého zahraničního odboje. Na poslední chvíli odmítl transport do Francie a 29. července 1939 vstoupil do polského letectva v Deblinu, kde létal se svým kamarádem Josefem Františkem. Zúčastnil se polsko-německé války a následně padl do zajetí postupující Rudé armády.

Fotografie

Po dlouhém pobytu v sovětské internaci byl společně s většinou československých vojáků „vrácen“ a 14. července 1940 odstartoval svou několikaměsíční anabázi do Británie. Vyplul z Oděsy, aby se přes Turecko, Egypt, Indii a Kapské Město kolem Afriky nakonec v říjnu 1940 vylodil v Liverpoolu.

V Británii byl přijat s hodností seržanta do RAF a po výcviku v červenci 1941 přidělen k 310. československé stíhací peruti. Létal na letounech Spitfire i Hurricane.

Při jednom z hlídkových letů nad mořem v okolí ostrovů Scilly musel 4. února 1942 kvůli poruše svého Spitfiru vyskočit s padákem do ledových vln Atlantiku. Po několika hodinách ve vodě ho vylovila německá loď a zbytek války tak přežil v německém zajetí. Prošel několika zajateckými tábory a evakuace posledního z nich v lednu 1945 se pro něj i ostatní zajatce změnila v pochod smrti.

Strastiplnou pouť ukončilo až osvobození zajatců americkými vojáky, následoval přesun do Anglie a pak návrat do osvobozené vlasti a služba v novém československém letectvu.

Od dubna 1947 působil jako instruktor ve Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. Až do srpna 1950, kdy byl z politických důvodů v rámci další vlny poúnorových čistek v armádě přeložen do zálohy a degradován. Mohl zastávat jen podřadné práce. Byl vyhoštěn z bytu. Pracoval nejprve u pozemních staveb a později v dolech u České Třebové a v Ostravě.

V rámci rehabilitace mu byla v roce 1965 vrácena hodnost majora v záloze a o rok později i hodnost podplukovníka. Skutečné rehabilitace se však dočkal až v roce 1990, kdy byl povýšen na plukovníka a v roce 2000 jej pak prezident Václav Havel jmenoval brigádním generálem ve výslužbě. Zdeněk Škarvada zemřel v sobotu 11. května 2013.