Moskevský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který při Putinově nepřítomnosti vedl jednání Rady NATO-Rusko, v Istanbulu tyto pochybnosti nevyvrátil. Novináře informoval o tom, co vše obě strany společně chystají, ale zároveň kritizoval "proces vojenského osvojování", který Severoatlantická aliance spustila ve svých nových členských zemích.

Moskvě se nelíbí, že hned po letošním vstupu Estonska, Lotyšska a Litvy do NATO začaly nad Pobaltím hlídkovat stíhačky aliance. Konkrétně letouny F-16 belgické armády. "Víme, že to není příprava na válku," prohlásil v Istanbulu Lavrov. Přesto se podle něj zvyšuje riziko, že technický omyl může vést k zárodku nějakého střetu.

Někteří experti přesto pochybují o tom, že toto je pravý důvod Putinovy neúčasti. Ruský prezident údajně neviděl v agendě summitu žádné významné téma. Tím by prý byla třeba spolupráce v oblasti kolem Černého moře. Navíc aliance má stále výhrady k ruským základnám v Moldavsku a Gruzii.

Putinova neúčast mohla být dobrou zprávou pro ukrajinského prezidenta Leonida Kučmu, kterému se tak v Istanbulu dostalo větší pozornosti – jako zástupci druhé významné partnerské země NATO.

Pro alianci je důležité, že Moskva i Kyjev podpořily operaci „Aktivní úsilí“ – námořní akci NATO zaměřenou na zadržování teroristů ve Středozemním moři. Rusové i Ukrajinci se na ní zřejmě budou nějakým způsobem podílet.

Ukrajina už dříve alianci slíbila, že poskytne velké přepravní letouny. To je důležité mimo jiné i proto, že Česko jako členská země zřejmě nebude schopno své závazky v této oblasti splnit. Nezíská totiž transportní letadla z Ruska ve formě splátky dluhu.