natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

Ruský teroristický režim je největší bezpečnostní hrozbou, shodla se koalice

22. března 2024 19:34

Největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku představuje ruský teroristický režim, odhlasovali po dvoudenní mimořádné schůzi dolní sněmovny poslanci koalice. V zájmu země podle nich je, „aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná“. Opoziční ANO neprosadilo vlastní návrh usnesení, ve kterém vyzývá ke snahám o zastavení bojů a uzavření příměří.

Zasedání Poslanecké sněmovny. | foto: @snemovna

Dvoudenní jednání ve sněmovně svolala vládní koalice kvůli bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku. Politici se přeli o Putinovu válku na Ukrajině a zda k jejímu ukončení povede další pomoc včetně dodávek zbraní Ukrajině, aby se ubránila agresorovi nebo proklamace o vyvolání nějakých mírových jednání.

Zatímco koalice chtěla určité potvrzení, zda strany napříč spektrem vnímají agresivní Rusko stále jako hlavní bezpečnostní hrozbu uznávají prozápadní směřování země, opozice v čele s ANO opakovala svůj narativ posledních týdnů o mírových snahách a svolání mimořádné schůze sněmovny označila za zástupný důvod k „útokům“ na předsedu hnutí Andreje Babiše.

V devítibodovém usnesení nakonec poslanci koalice konstatovali, že „současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu“.

A je proto podle nich zásadním zájem České republiky, „aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen“.

Poslanci se shodli, že v zájmu ČR je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina, pevně ukotvená v mezinárodních strukturách zaručujících kolektivní bezpečnost v Evropě i ve světě. „Což ČR považuje za nezbytný předpoklad spravedlivého a trvalého míru,“ píše se v usnesení.

Poslanci zdůraznili, že zahraniční a bezpečnostní politika ČR vychází z hodnotového a geografického rámce, respektu k mezinárodnímu právu, pevného západního ukotvení v mezinárodních strukturách NATO a EU a z negativní historické zkušenosti z Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se Československo stalo obětí agresora, a z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Pro bylo 84 ze 143 přítomných poslanců. Opoziční strany ANO a SPD pro navržené usnesení nehlasovaly. Podle šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové nehlasovali poslanci její strany s koalicí „z principu“. ANO ovšem neprosadilo svůj vlastní konkurenční návrh, který apeloval na vládu, aby se snažila o co nejrychlejší zastavení vojenských akcí na Ukrajině.

„Při plné podpoře Ukrajiny jako suverénního státu a zachování jeho územní celistvosti Poslanecká sněmovna naléhá na vládu, aby se všemi dostupnými prostředky zasadila o co nejrychlejší zastavení vojenských operací a uzavření odpovídajícího příměří, které by umožnilo zahájení vzájemných jednání Ukrajiny a Ruska o spravedlivém a trvalém míru, vedlo k zamezení dalším lidským obětem konfliktu a zamezilo jeho jakékoli eskalaci,“ uvádělo se v něm.

Opozice opakuje slova o míru

Například poslanec ANO Hubert Lang v rozpravě otevřeně, že konflikt na Ukrajině se odehrává mezi dvěma znesvářenými zeměmi, z nichž ani jedna není ani v EU, ani v NATO. „Vždycky je lepší zkusit mírové řešení než jenom harašit zbraněmi, to už děláme dva roky,“ řekl Lang.

Právě takové vyjadřování ovšem považuje koalice za velice nebezpečné, protože nahrává agresivní politice Putinova Ruska. A stejně nebezpečné je pak podle koaličních politiků vyvolávání strachu a rozdělování společnosti výroky opozice, že „je pro mír a proti posílání synů do války“.

Podle poslance Jakuba Michálka (Piráti) jsou různé výzvy, aby západní společenství tlačilo Ukrajinu k míru a přestalo s dodávkami zbraní, pokračováním politiky appeasementu. „Politiky udobřování diktátorů, která nikdy nefungovala,“ řekl. Výroky o rychlém míru pak pode něj nahrávají ruské propagandě. „Ten mír, ke kterému směřujeme, není ruský mír,“ dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) konstatoval, že v tomto konfliktu prostě nejde být nestranný. „Není to možné, protože žijeme na dohled od Ruska, s nímž přece máme své historické zkušenosti. Válka se nás od samého počátku dotýká a vyžaduje, abychom se rozhodli - buď budeme Ukrajině pomáhat, aby se bránila, nebo budeme čekat, až Rusko dojde až sem“.

Dokud si podle něj budou významní představitelé českých politických stran zahrávat s ruskou propagandou a polarizovat společnost, bude bezpečnost i České republiky v ohrožení. Od představitelů opozice proto chtěl na schůzi otevřeně slyšet, na čí straně stojí - zda ve svobodném Západě, nebo raději v ruském světě.

„Chtějí zůstat po boku prezidenta Macrona, prezidenta Bidena a desítek zemí, které Ukrajině pomáhají a které společně mohou odradit Rusko od útoku, ale jen tehdy, pokud zůstanou jednotné, nebo by se raději viděli na Východě u jednoho stolu s prezidenty Putinem a Lukašenkem, kteří přitom už dva roky v kuse neustále opakují, že o vyjednávání nemají zájem?“ tázal se Fiala.

Vláda chtěla jasnou podporu proti Putinovi

Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše mají občané právo na jednoznačnou odpověď, zda opozice v těžkých časech podporuje jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku, armádu a pevné ukotvení ve strukturách NATO a Evropské unie, zda odmítá agresi a propagandu Vladimíra Putina, zda stojí plně za Ukrajinou a souhlasí s další podporou této napadené země, včetně dodávek vojenského materiálu a zbraní.

„Putin dělá maximum, aby naopak té podpoře zabránil a skrze svoje trojské koně, lži a propagandu vlastně rozbíjel tu jednotu demokratických států a Ukrajinu tak odřízl od jejích spojenců,“ řekl Bartoš.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura se v tomto ohledu ve sněmovně vyjádřil naprosto jasně. „Už ani patrona, ani haléř na Ukrajinu. Jako jediní říkáme: peníze Čechům, ne Ukrajincům. Jako jediní říkáme: Česká republika na prvním místě. Jako jediní říkáme: Ukrajinci, běžte domů, vaše země vás potřebuje,“ prohlásil a vládu obvinil, že straší společnost možným vítězstvím Putina.

Předseda ANO Andrej Babiš na jedné straně opakoval, že je pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně okupovaného Krymu. Odmítl, že by někdy zpochybňoval členství ČR v NATO a v Evropské unii. Na druhé straně ovšem označil za největší ohrožení země „militaristickou, zradikalizovanou Fialovu vládu, která stále mluví o válce“.

A zároveň zopakoval právě koalicí kritizované narativy, že hledání mírového řešení a příměří prostřednictvím diplomacie by nemělo být tabu a že nechce posílat své děti do války. „Přestaňte už stavět rovnítko mezi ukončením bojů, příměřím a proruskou orientací… Vy se debaty o konci bojů bojíte, protože byste neměli žádné téma. Kdyby došlo na příměří, vy přijdete o své jediné téma,“ útočil na koalici, která podle něj volební program nahradila militarismem.

Babiš se rovněž oháněl článkem 1. Severoatlantické smlouvy, ve kterém se píše, že se členské země NATO zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky, tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN.

„Takže tohle je základní smlouva NATO a slovo mír se tam vyskytuje devětkrát. Ale mluvme o příměří. My jsme nikdy neřekli, jak vlastně má vypadat ten mír. No, tak nejlepší by bylo, kdyby Putin opustil Ukrajinu i Krym a aby skončila válka. Ne? To je ideální řešení. Tak ať to někdo zkusí,“ řekl.

Obvinil rovněž vládu Petra Fialy, že straší veřejnost možností, že by Putin zvítězil. Babiš si to podle svých slov nemyslí. „A pokud by si Putin troufl na NATO, tak by se musel úplně zbláznit. Rusko nemá šanci porazit NATO. Nemá. NATO je vymaže z mapy…A já mám za to, že otevřený konflikt mezi NATO a Ruskem znamená třetí světovou válku, možná termonukleární válku,“ varoval jedním dechem.

Podle koalice ANO nahrává Moskvě

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil taková slova za důkaz toho, že hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš bezpečnosti nerozumí. „Andrej Babiš se pasuje do role jakéhosi mírotvorce a všechny ostatní označuje za nepřátele míru, nebo dokonce válečné štváče. A já znovu opakuji, mír na Ukrajině je cílem nás všech. Ale musí to být mír udržitelný a férový. Takový mír vyžaduje všechny strany u jednacího stolu. Takový mír neobsahuje diktát,“ prohlásil.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) opoziční lídr Andrej Babiš hraje „možná nevědomě a nějakou zvláštní naivitou a účelovostí své politiky“ roli trojského koně v hybridní válce, kterou proti nám Rusko vede.

„Ta absence morálních zábran a základních principů vede k tomu, že pro dosažení vlastního cíle je schopen použít do slova a do písmene každého nástroje včetně těch nejničivějších a pro společnost dlouhodobě zhoubných a nejškodlivějších, jako je marketing strachu,“ dodal.

Ivan Bartoš připomněl, že právo iniciovat případnou mírovou konferenci má jen Ukrajina a Rusko už takovou nabídku jasně odmítlo, protože o mír nestojí. „Tedy konference v Babišově podání by byla leda jednání s masovými vrahy o tom, které území a obyvatelstvo jim předhodíme. To si myslím, že je zcela nepřípustná úvaha,“ podotkl.

Pokud podle Vlastimila Válka (TOP09) někdo svým jednáním „štve lidi proti sobě, zpochybňuje spojenecké závazky v NATO, surfuje na nenávisti vůči uprchlíkům a straší lidi vším možným jen proto, aby získal pochybné politické body, tak se sám vylučuje ze slušné společnosti“.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) konstatovala, že některé kroky Andreje Babiše jsou možnou bezpečnostní hrozbou pro soudržnost společnosti. „Protože se tváří, jako kdyby česká pomoc Ukrajině byla špatná. Doslova třeba zde na schůzi řekl, že jiné vlády hájí národní zájmy, zatímco tato je takzvaně proukrajinská,“ uvedla.

Opozice sama znovu strašila jadernou válkou

Poslanci ANO během dlouhého jednání opakovaně apely koalice zpochybňovali s tím, že vláda nemá pro situaci na Ukrajině žádný plán „B“.

Například poslanec Hubert Lang (ANO) opakoval, že jeho strana je jednoznačně protiruská, podporuje a bude podporovat všechny věci, které budou směřovat k tomu, aby pokud možno Ukrajina zvítězila. Zároveň ale varoval, že se „samozřejmě lidé se obávají, protože máme proti sobě jadernou velmoc“.

A hovořil přitom o apokalyptických filmech zachycujících jaderný konflikt. „Vladimir Putin má ty velké rakety. Když ta raketa vyletí někam do stratosféry, vrátí se zpátky, rozprostře se to na x menších jaderných hlavic, pokryje to celé území Francie a je hotovo, že jo… v rámci té odvety by ten stát odpověděl, a já bych to nechtěl přežít. Tam se říká, že ti živí by záviděli těm mrtvým. Je to šílený,“ prohlašoval Lang.

Jeho stranický kolega Jiří Mašek zase vyzýval koalici, aby si uvědomila, že účinnější pomoc Ukrajině v podobě vyslání vojsk NATO, je nemožná a pozice Kyjeva k jednání se podle něj bude jen zhoršovat. „A my je tam nepošleme, protože nechceme celosvětový konflikt, jsme v patové situaci,“ prohlásil.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je ale východisko jasné. „Až přestane Putin bojovat, až se stáhne, bude mír. Tak jednoduché to je,“ řekl. Plán „B“ podle něj neměli ani naši předci, kteří chtěli bránit Československo.

„Jaký vy máte plán B? Sklonit se před agresorem a říct: tak dobře, Krym můžeš a Donbas ještě můžeš a to ještě můžeš. Hlavně, aby se nebojovalo… my máme plán A - udělat všechno pro to, aby Ukrajina zastavila Rusko, a žádný plán B není, každý plán B je plán Vladimíra Putina!“ dodal.

Usnesení Poslanecké sněmovny

Usnesení Poslanecké sněmovny k bodu jednání s názvem Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku:

Poslanecká sněmovna:

1) konstatuje, že současná zahraničněpolitická a bezpečnostní situace klade zásadně zvýšené nároky na jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky při obhajobě a prosazování našich bezpečnostních zájmů;

2) zdůrazňuje, že zahraniční a bezpečnostní politika ČR vychází z našeho hodnotového a geografického rámce, respektu k mezinárodnímu právu, pevného západního ukotvení v mezinárodních strukturách NATO a EU a z negativní historické zkušenosti z Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se Československo stalo obětí agresora, a z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968;

3) konstatuje, že současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájem ČR, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen,

4) konstatuje, že v zájmu ČR je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách zaručujících kolektivní bezpečnost v Evropě i ve světě, což ČR považuje za nezbytný předpoklad spravedlivého a trvalého míru,

5) oceňuje, že vláda ČR poskytuje v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 272 ze dne 15. června 2022 a usnesením č. 421 ze dne 15. listopadu 2022 účinnou pomoc Ukrajině včetně dodávek nezbytného vojenského materiálu, a konstatuje, že k naplnění bezpečnostních zájmů ČR je nezbytné v pomoci Ukrajině vytrvat, aby se ubránila proti ruské agresi; zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům, což by znamenalo bezprostřední bezpečností hrozbu pro ČR a další blízké spojence,

6) upozorňuje na rostoucí agresivitu ruského režimu, a to jak vůči vlastním občanům, tak i okolním zemím a vyzývá vládu ČR, aby pomáhala demokraticky smýšlejícím příslušníkům ruského národa, kteří se postavili Vladimiru Putinovi a jeho režimu,

7) vyzývá vládu ČR, aby nadále věnovala zvýšenou pozornost zajišťování obranyschopnosti ČR a pokračovala v naplňování závazků ve financování obrany v rámci NATO,

8) oceňuje náročné každodenní úsilí všech příslušníků Armády ČR a dalších bezpečnostních sborů a služeb, které se podílí na zajištění bezpečnosti ČR ve zhoršeném bezpečnostním prostředí, a důrazně odmítá zpochybňování jejich upozorňování na bezpečnostní hrozby a jejich zlehčování s tím, že je jejich povinností připravovat zemi na to, aby těmto hrozbám mohla účinně čelit,

9) konstatuje, že plného zajištění bezpečnosti ČR a jejích občanů je možné dosáhnout pouze celospolečenským přístupem a za všestranného zvyšování odolnosti a že za odolnost demokracie, stabilitu společnosti a soudržnost lidí nesou zásadní díl odpovědnosti veřejně činné osobnosti; proto vyzývá politické i nepolitické aktéry, aby svými vyjádřeními a činností nepodporovali válečnou propagandu ruského teroristického režimu a jeho propagátorů, která směřuje k narušení bezpečnosti a obranyschopnosti ČR.