„Protiletadlové raketové systémy tvoří společně s nadzvukovými letouny základní pilíře protivzdušné obrany,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Pořízení nové generace protiletadlového raketového systému schopného čelit současným prostředkům možného vzdušného napadení je proto podle něj klíčovým strategickým projektem obrany státu a jednou z hlavních priorit probíhající modernizace české armády.
Metnar o výběru v pátek informoval vládu s tím, že obrana bude iniciovat jednání s izraelskou vládou. Už dříve ministerstvo avizovalo, že za nové raketové systémy protivzdušné obrany je připraveno zaplatit až 10 miliard korun.
Pořízení protiletadlového raketového systému krátkého/středního dosahu (SHORAD - Short Range Air Defence, MRSAM - Medium Range Surface to Air Missile) počítá s pořízením a vyzbrojením čtyř baterií, každé se čtyřmi odpalovacími vozidly, střediskem velení a řízení a 3D radiolokátorem.
Komponenty by podle požadavků armády měly být umístěny na podvozcích vozidel Tatra 815-7 s uspořádáním 8x8 a měly by se dát přepravovat transportními letadly C-130 Hercules, C-17 Globemaster nebo A-400M.
Tři prsty smrti drží ve výzbroji armády už jen šikovnost techniků |
Nový systém ve výzbroji armády nahradí takřka 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB ještě sovětské výroby, který armáda udržuje v provozu již jen díky šikovnosti techniků.
Systému se přezdívá „tři prsty smrti“ – podle tří raket, které odpalovače na pásových podvozcích vezou. Raketové komplexy krátkého dosahu 2K12-KUB, v kódovém označení NATO SA-6 Gainful, jsou schopné ničit letadla, vrtulníky i řízené střely s plochou dráhou letu v malých a středních výškách – od 25 metrů až do 10 kilometrů. Účinný dostřel je pak až 23 kilometrů.
Čtyři baterie získala ještě československá armáda v polovině osmdesátých let minulého století, podobně jako další státy někdejší Varšavské smlouvy. A jedinou modernizací za celou dobu služby byl přechod z analogového ovládání na digitální.
Protivzdušný systém je přitom klíčový k zajištění nepřetržité obrany vzdušného prostoru České republiky, zejména ochraně vojsk a městských aglomerací, jaderných elektráren, průmyslových center, letišť a dalších důležitých objektů.
Armáda vybírala z devítky systémů
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška armáda při výběru podrobně posuzovala celkem devět moderních protiletadlových raketových systémů od sedmi výrobců.
Například německý koncern Diehl nabízel systém IRIS-T, americký gigant Lockheed Martin a nadnárodní MBDA systém MEADS, izraelský Rafael systém SPYDER-MR a také norsko-americká konsorcium Konsberg-Raytheon systém NASAMS.
„Na základě průzkumu trhu, konzultací se spojenci, oficiálních informací výrobců, průmyslového dne a studie proveditelnosti armáda jako nejvhodnější systém pro své konkrétní podmínky a potřeby zvolila protiletadlový raketový systém SPYDER,“ uvedl.
Obrana předpokládá, že by mezivládní smlouva mohla být uzavřena počátkem příštího roku. Dodávky by pak mohly začít od roku 2023.
Samozřejmostí má být vybavení nového systému datovými a komunikačními systémy, propojitelností do další architektury obrany, vysokou odolností proti rušení a balistickou ochranou podle norem NATO. Podmínkou je pak silné zapojení domácího obranného průmyslu do zakázky. Podíl pro české firmy by měl tvořit minimálně 30 procent.