Pouhé čtyři dny si zalétali elitní čeští stíhači s gripeny na největších leteckých manévrech NATO v norském Ørlandu. Na každoročním soupeření takzvaných tygřích letek, které platí v zemích Aliance za elitu, se ale přesto vyznamenali.

Za špičkové výkony si vysloužili pozvánku do prestižní nizozemsko-norské letecké školy Fighter Weapon School. Ta je obdobou legendárního amerického kurzu Top Gun, tolik zpopularizovaného stejnojmenným filmem s Tomem Cruisem v hlavní roli.

Do půlročního kurzu, který probíhá v Nizozemsku a v Norsku, jsou přitom každoročně vybírání jen ti nejlepší letci, kteří jsou často v případě vojenského zásahu vysíláni do boje jako první a na mateřských základnách předávají své zkušenosti svým kolegům. Během intenzivního výcviku absolvují bezpočet vzdušných soubojů i operací k ničení pozemních cílů, které vycházejí z reálných misí například z bývalé Jugoslávie, Iráku, Afghánistánu nebo naposledy Libye.

Zatím ale není jasné, zda české letectvo nabídku vzhledem ke klesajícím výdajům na obranu využije. Náklady na takovýto intenzivní a dlouhý výcvik se totiž mohou pohybovat v desítkách milionů korun. "Chuť by byla, ale musíme vše zvážit. Zatím nemáme přesné detaily a vše bude záviset na rozpočtu,“ uvedl velitel vzdušných sil Jiří Verner.

Souboje s ostřílenými letci

Šestice českých pilotů z 211. tygří letky z Čáslavi se třemi letouny Jas-39 Gripen během krátkého účinkování absolvovala 13 letů. "V manévrovém vzdušném boji jsme bojovali proti letounům jako F-16, F/A-18, Rafalle," vypočítal jeden z pilotů Pavel Pavlík.

Proti českým letcům přitom nestáli žádní "zelenáči". Právě tygří letky z Francie, Holandska, Belgie nebo Norska totiž mají přímé zkušenosti ze skutečných bojových operací posledních let.

Své umění prokázali čeští piloti při hromadných misích, takzvaných COMAO. Jde o velké formace, ve které má každá skupina letadel svou přesně stanovenou úlohu. V těch čeští tygři plnili roli takzvaného "sweepu", tedy letounů, které čistí vzdušný prostor od nepřátel. V podstatě jde o vybudování vzdušné nadvlády nad územím protivníka a umožnění úderným letounům, které letí v následné vlně, působit neohroženě na předem určené pozemní cíle.

Při jedné z takových misí měli Češi se třemi gripeny a osmičkou strojů F-16 společně ochránit 20 bombardérů, 8 speciálních úderných letounů pro ničení protivzdušné obrany a jeden vrtulník. Na straně nepřátel (Red Force) bylo hned 18 stíhačů, jeden letoun pro rušení radarů a komunikace a pět protiletadlových raketových systémů.

"Úkolem bylo vrtulníkem zachránit inspektory OSN, provést přímou podporu pozemních vojsk a bombardovat určené cíle. Celkový čas působení na území protivníka byl 50 minut," popsal misi Pavlík s tím, že takový druh operací vyžaduje důkladné naplánování, jak a kdy se které stroje do mise přesně zapojí. Po dlouhých osmi hodinách příprav pak může začít bitva, na jejímž konci zní na českou adresu pochvalné "Good job".

Sedm zářezů v jedné misi

Jako první přilétává do válečné zóny jedenáctičlenná skupina stíhačů v čele s českými letci, která za pomocí raket dalekého dosahu vybojuje vzdušnou nadvládu. Tím však jejich úkoly zdaleka nekončí.

Za několik minut přilétá skupina speciálních letounů Tornado s raketami HARM, které umlčí nepřátelské raketové komplety. "Za zhruba 30 minut byla nadvláda vybojována, do boje mohly vstoupit bombardéry a vrtulník vyzvednout inspektory,“ řekl Pavlík.

Scénář ovšem pamatuje i na to, že se do vzduchu postupně dostávají i další a další nepřátelské letouny z jiných základen a napadají bombardéry během útoku nebo na zpáteční cestě. Stíhači proto musí v boji pokračovat, aby bombardéry ochránili.

Dalších dvacet minut boje a mise končí s minimálními ztrátami ve vlastních řadách. Pouze dva spřátelené letouny jdou "k zemi" po zásahu protiletadlových střel protivzdušné obrany. Čeští stíhači naopak sklízí uznání - z osmnáctky nepřátelských stíhaček jich trojice gripenů "sestřelila" hned sedm.