Kabinet souhlasil s plánem ministerstva obrany na postupné stahování českých jednotek z Afghánistánu. Snižování počtu českých vojáků v této zemi souvisí s celkovou strategií NATO. Aliance stahuje jednotky a odpovědnost za bezpečnost země předává afghánským vládním silám. Celý proces skončí v roce 2014.

"Předložený návrh reflektuje naše aktuální možnosti, závazky i mezinárodní situaci. Jeho základním rysem je postupná, ale výrazná změna v rozsahu i charakteru působení našich vojáků v Afghánistánu," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.

Zatímco letos působí v Afghánistánu 590 českých vojáků, v příštím roce má v zemi být maximálně 539 českých vojáků a v roce 2014 pak nejvýše 340 vojáků. Už počátkem příštího roku se z afghánské provincie Lógar začne stahovat český provinční rekonstrukční tým (PRT), který zde působí od roku 2008. "V únoru roku 2013 dojde k redukci vojenské části PRT na 100 osob," uvádí se ve vládním materiálu.

Na základně Shank bude stovka vojáků připravovat materiál pro postupný návrat do vlasti. Nadále však bude podporovat civilní experty, kteří mají na starost obnovu a rozvoj celé oblasti. V současné době působí v rekonstrukčním týmu takřka tři stovky vojáků a civilistů.

Do Afghánistánu by se naopak měla vrátit vrtulníková jednotka. Maximálně 65 vojáků a tři vrtulníky Mi-171Š budou zajišťovat transport a zásobování spojenců od druhé poloviny roku 2013. Letci zůstanou v zemi rok a měli by sehrát důležitou roli při odsunu techniky a osob.

V druhé polovině roku 2014 čeká další nasazení také elitní 601. skupinu speciálních sil. Do Afghánistánu však tentokrát vyrazí maximálně padesátičlenný kontingent. Armádní "speciálové" působí v Afghánistánu i letos, v polovině roku se ale zhruba stovka vojáků vrátí zpět domů. Prioritu má také poradní a výcvikový tým v neklidné provincii Vardak. Zhruba 60 vojáků má pokračovat ve výcviku příslušníků afghánské armády a nově i afghánských speciálních sil. Podobná jednotka vznikne i v Lógaru.

Na letišti v Kábulu bude i v příštím roce nadále nasazena jednotka chemické a biologické ochrany. V polní nemocnici bude dál pracovat český chirurgický tým a dvacítka příslušníků speciálních sil, stejně jako bude chránit český zastupitelský úřad v metropoli.

Stíhačky budou chránit Island

Podle schváleného plánu, který nyní musí ještě projednat poslanci a senátoři, čeká zbrusu nová mise na elitní tygří letku s nadzvukovými letouny Jas-39 Gripen. Od září do prosince 2014 by čtveřice letounů měla chránit ostrovní Island. Letouny by operovaly ze základny v Keflavíku.

Vyslání čtyř strojů a zhruba padesátky lidí včetně pilotů a technického personálu by přišlo přibližně na 20 milionů korun. Na Česko by ale připadla jen část nákladů. Na ostrově by navíc české gripeny nezůstávaly celé čtyři měsíce, ale jen několik týdnů. "Fyzicky by tam naši letci byli jen zhruba tři týdny," konstatoval už dříve velitel vzdušných sil Jiří Verner.

Island je sice jedním ze zakládajících členských států, nemá však vlastní stíhací letectvo a ani regulérní armádu v pravém slova smyslu. V dobách takzvané studené války odsud americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek.

Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci - Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Zatímco  v minulých letech se náklady na české působení v zahraničí vyšplhaly až na 2,5 miliardy korun, v příštích letech chce být ministerstvo obrany podle Vondry skromnější. "Půjde zhruba o 1,3 až 1,6 miliardy korun a v částkách jsou zohledněny i náklady na stěhování sil z Afghánistánu," dodal Vondra.

"Přímé nasazení v zahraničních misích je nenahraditelnou zkušeností pro rozvoj dovedností našich vojáků. Tím se zvyšuje kvalita naší armády a její schopnost obrany území České republiky," konstatoval náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.