"Jsem velmi hrdý na to, že Armáda České republiky má již své čtyři příslušníky aktivně zapojené do programu," řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, který se symbolického ceremoniálu zúčastnil.
Přímo na základně v Geilenkirchenu už působí pilot Milan Vojáček a navigátor Jindřich Sněhota. Další dva čeští vojáci zde dokončují výcvik pro nasazení v mezinárodních posádkách a vyslání dalších čtyř vojáků ještě armáda chystá.
Češi už létali nad Afghánistánem
"Pro mě osobně i pro mé kolegy je to obrovská zkušenost, protože v podstatě od konce 2. světové války je to první operační zapojení příslušníků českého letectva v rámci mezinárodních sil v reálných operacích," řekl první český pilot letounu AWACS Milan Vojáček. Za dobu své služby už absolvoval bezpočet akcí. Společně s navigátorem Jindřichem Sněhotou má za sebou i mise nad Afghánistánem.
Letouny AWACS |
Flotila letounů je maximálně vytížená
Formálně je Česko členem osmnáctky zemí, které společně v rámci NATO provozují flotilu speciálních letounů AWACS s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě, od letošního ledna. Přijetí předcházela několikaletá jednání a s přijetím musely souhlasit všechny zúčastněné země.
"Jsme velmi rádi, že náš mnohonárodní komponent získal tak cenného nového člena. Toto přistoupení posunuje integraci České republiky do struktur NATO a upevňuje její postavení," prohlásil velitel mezinárodní letecké jednotky Burkhard Pototzky.
Jak dodal, flotila letounů je v současnosti v extrémně vysokém operačním tempu. "Podporujeme operaci ISAF v Afghánistánu, operaci Unified Protector nad Libyí a ve Středomoří. V loňském roce jsme zabezpečovali řadu významných událostí a humanitárních misí po celém světě," dodal generál. Čeští vojáci podle něj operační schopnosti jednotky posílí.
Zatím největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Celá flotila 17 letounů tehdy několik měsíců nepřetržitě sledovala americké území.
Na palubě letounu Boeingu E-3A Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí. Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar. V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních, kterou posádka sleduje, a pak pomocí počítače skládá celkový radarový obraz. V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech. |