Na letišti v Kábulu působí 15 českých vojáků, z nichž dva pracují jako meteorologové a získávají informace pro řízení letové provozu. Zbytek jednotky tvoří speciální armádní týmy pyrotechniků.
Na starosti mají celé letiště a jeho okolí. Po munici a minách pátrají na letišti specializované místní firmy, Češi mají objevené zbraně nebo podezřelé zásilky za úkol prověřit a zlikvidovat.
"Nejnebezpečnější je asi bývalý minový plot, který ještě nedávno ohraničoval celé letiště," říká velitel jednotky Milan Pavlík. Obrovské plochy kolem letiště zaminovali sovětští vojáci během své invaze do Afghánistánu. Široké pásy minových polí jim sloužily jako pasivní ochrana před útoky.
Čeští pyrotechnici předpokládají, že po celém obvodu bylo nastraženo až 30 tisíc min. "Dnes je zhruba šedesát procent oblasti vyčištěno, stále tam je ale práce na řadu měsíců a možná i roků," konstatuje Milan Pavlík.
Češi nasazují robota i psy
Marcel Pištěk je velitelem jednoho z dvou pětičlenných týmů na zneškodňování a likvidaci výbušnin. Kromě letiště vyrážejí čeští specialisté podle potřeby v rámci multinárodní jednotky do širokého okolí Kábulu o rozloze 400 krát 200 kilometrů.
"Nálože jsou schopni teroristé ukrýt všude. Třeba do knihy, která exploduje, když ji otevřete.
Nebo do běžně používaných nádob," vypočítává Pištěk nedávné případy.
Při likvidaci pomáhá vojákům dálkově ovládaný robot, pomocí kterého jsou schopni bezpečně odpálit nálože, aniž by se musel někdo k nastražené bombě přiblížit.
Prim však zcela nehraje technika, ale vycvičení psi, kteří čichem dokáží rozpoznat trhavinu. "Teď nám pomáhají psovodi z Nizozemska a Belgie. Někdy v září by měl přiletět český psovod se psem," plánuje Vrzáň.
O psy se starají všichni jako o skutečný poklad. "Automobily pro převoz psů jsou klimatizované, ve čtyřicetistupňových vedrech se pátrači rychle unaví," konstatuje Milan Pavlík.
Obávané místo s přezdívkou 'nightmare'
Část objevené munice a min zlikvidují Češi přímo na místě. Jindy se munice sváží do skladu a pak ničí v trhací jámě v horách za Kábulem. "Někdy jsou dny, kdy je objeveno až 1200 kusů munice," líčí každodenní shon další z šéfů skupiny Milan Vrzáň.
Snad největší starosti ale vojákům dělá severní lem letiště, kterému pyrotechnici příznačně říkají 'nightmare' - noční můra. Je to bývalý muniční sklad sovětské armády. Při odchodu z Afghánistánu se snažili vojáci sklady vyhodit do vzduchu.
"Nepovedlo se jim to a na tom místě je nepředstavitelná koncentrace nevybuchlých nábojů snad do všech typů zbraní," pokyvuje hlavou velitel jednotky Milan Pavlík.
Ojedinělé nejsou ani útoky ozbrojenců na okolí. Češi naposledy zasahovali u výbuchu rakety, která zhruba před třemi týdny dopadla na nedaleké velitelství mírových sil ISAF. "Naštěstí se nikomu tehdy nic nestalo," říká Vrzáň.
Ve městě se podle něj čas od času objeví nastražené nálože hlavně před ambasádami nebo jednotlivými vojenskými kempy mírových jednotek. Zbytky zmiňované rakety mají Češi jako trofej v malém baru nazvaném 'zahrada'. Kromě vody a coly v ní však nic jiného nedostanete.
Pyrotechnici ovlivňují chod celého letiště
Práce českých expertů má vliv prakticky na celý chod letiště. "Když někdo od nás dorazí do centra řízení letového provozu, dispečeři automaticky obracejí oči v sloup," říká velitel Milan Pavlík.
Okamžitě totiž podle něj vědí, že se vojáci chystají odpálit nalezenou minu. "Provoz se musí přerušit, letadla nesmějí startovat, ani přistávat," popisuje běžnou praxi.
Provoz na dráze mezinárodního letiště je dost silný. Letadla přistávají a startují jedno za druhým. "Češi tady ale mají nezastupitelnou a pro chod letiště velmi důležitou roli," zhodnotil dosavadní působení jednotky velitel letiště, turecký plukovník Kazim Öngül, během víkendové návštěvy ministra obrany Karla Kühnla v Afghánistánu. - více zde
Předpokládá se přitom, že v Afghánistánu dosud zůstává až 8 milionů min. "Afghánistán je doslova encyklopedií snad všech možných druhů munice a min výrobců ze všech koutů světa, včetně bývalého Československa. O Iráku se říká, že když kopnete do země, vytryskne ropa. Tady v Afghánistánu po kopnutí narazíte na munici," dodává Milan Pavlík.
Kromě speciální pyrotechnické jednotky a meteorologů působí v Kábulu ještě další tři čeští důstojníci. Ty však do Afghánistánu na několik měsíců vyslala přímo Severoatlantická aliance, která mírovým jednotkám ISAF velí.
Přílet na letiště v afghánském Kábulu připomíná pohádkovou krajinu. |
Příslušník jednotky české vojenské policie, která v Afghánistánu doprovází návštěvy z České republiky. |
Letiště střeží ze vzduchu nizozemské stíhačky F-16. |
Práce českých expertů má vliv prakticky na celý chod letiště. "Když někdo od nás dorazí do centra řízení letového provozu, dispečeři automaticky obracejí oči v sloup," říká velitel Milan Pavlík. Okamžitě totiž podle něj vědí, že se vojáci chystají odpálit nalezenou minu. Provoz se musí přerušit, letadla nesmějí startovat, ani přistávat. |
Američtí vojáci v afghánském Kábulu. |
Na letišti v Kábulu působí 15 českých vojáků, z nichž dva pracují jako meteorologové a získávají informace pro řízení letové provozu. Zbytek jednotky tvoří speciální armádní týmy pyrotechniků. |
Na starosti mají Češi celé letiště a jeho okolí. Po munici a minách pátrají na letišti specializované místní firmy, Češi mají objevené zbraně nebo podezřelé zásilky za úkol prověřit a zlikvidovat. |
O běžný chod základny kolem letiště se starají místní afghánské firmy. |
Celé letiště je pod neustálým dohledem ozbrojených hlídek. Belgický transportér se vrací z pravidelné patroly. |
Na bezpečnost dohlíží v Afghánistánu 8 tisíc příslušníků mírových sil ISAF pod velením NATO. Většina je v metropoli Kábulu. |
Česká armáda počítá s posílením mise v Afghánistánu. V současnosti působí 15 českých expertů na kábulském letišti a 40 průzkumníků ve Fayzabádu. Podle ministra obrany Karla Kühnla by se v příštích letech mohl počet českých vojáků až zdvojnásobit. |
Česká republika by měla od prosince 2006 převzít na čtyři měsíce velení celého letiště v Kábulu, kde dosud působí patnáctičlenný tým pyrotechniků a meteorologů. |
Strážní stanoviště na okraji letiště. |
Vojáci na letiště v Kábulu mají jen minimální styk s místními obyvateli. Na základně se Afghánci posílí na stavebních a úklidových pracích. |
Při likvidaci pomáhá českým vojákům dálkově ovládaný robot, pomocí kterého jsou schopni bezpečně odpálit nálože, aniž by se musel někdo k nastražené bombě přiblížit. |
Čeští pyrotechnici předpokládají, že po celém obvodu bylo nastraženo až 30 tisíc min. "Dnes je zhruba šedesát procent oblasti vyčištěno, stále tam je ale práce na řadu měsíců a možná i roků," konstatuje Milan Pavlík. |
Část objevené munice a min zlikvidují Češi přímo na místě. Jindy se munice sváží do skladu a pak ničí v trhací jámě v horách za Kábulem. |
Prim však zcela nehraje jen technika, ale vycvičení psi, kteří čichem dokáží rozpoznat trhavinu. |
Robota ovládá operátor dálkově pomocí videokamer. |
Bezpečnostní situace v Kábulu není stále jednoduchá. Se zbraní se chodí i do jídelny či na toaletu. |
Prakticky každý kout letiště je pod neustálým dohledem ozbrojenců. |
Tisíce min a tuny nevybuchlé munice. Tak vypadá okolí mezinárodního letiště v afghánské metropoli Kábulu. |
Kontakt s mítními obyvateli je minimální. |
Oficiální tržiště na kábulském letišti. Sem se žádné drogy ani zbraně nedostanou. |
Oficiální tržiště na kábulském letišti. Sem se žádné drogy ani zbraně nedostanou. |
Nejvíce útokům čelí v Afghánistánu američtí vojáci. Útokům se však nevyhnuli ani příslušníci mírových sil ISAF, kterých pod velením NATO dohlíží na bezpečnost v metropoli Kábulu a na severu Afghánistánu asi 8 tisíc. V květnu dopadla na velitelství ISAF v Kábulu raketa. Při výbuchu naštěstí nebyl nikdo zraněn. |